Tremataspis byl malý rybovitý obratlovec z třídy kruhoústých (Agnatha) a řádu štítohlavých (Osteostraci), který žil v období pozdního siluru. Typický byl pro něj celistvý hlavový štít, kvůli němuž nemohla jeho hlava růst. Z tohoto důvodu se paleontologové domnívají, že se tento štít vyvíjel až u plně vzrostlých jedinců. Je tedy pravděpodobné, že mláďata a rostoucí, nedospělí jedinci, tímto štítem vůbec vybaveni nebyli. Známy jsou však pouze fosilie dospělců. Nejsou nikterak velké; Tremataspis byl malý, měřil jen pouhých 10 centimetrů na délku. Pozůstatky menších jedinců nikdy nalezeny nebyly. Objevené fosilie dospělců však poskytují vskutku překvapivý pohled na život těchto zvířat. Hlavový štít je pro štítohlavé charakteristický, ostatně na něj odkazuje jejich skupinový název, avšak Tremataspis byl výjimečný, neboť jeho lebeční kryt byl poněkud prodloužen, více než u ostatních zástupců tohoto početného řádu, existujícího v obdobích siluru a devonu. Oči a nozdry měl umístěny vysoko na temeni, takřka v prostředku hlavy, což mu rozhodně dodávalo na bizarním vzhledu. Někteří odborníci mají za to, že Tremataspis byl hrabavý, a že tedy žil v písku na mořském dně. Potravu si hledal buď při prorývání se pískem, nebo v něm zahrabán, jen s očima a nozdrami obnaženými, číhal na kolem proplouvající kořist. Zda byl ale masožravý, to opravdu není známo. Spíše se mohlo jednat o detritivora, tzn. o tvora živícího se uhynulým organickým materiálem, ať už živočišného či rostlinného původu. Potravu patrně nasával kruhovitým ústním otvorem. Fosilní ostatky Tremataspise jsou známy pouze z Estonska. Není však pořádně známo, kolik druhů tohoto rodu vlastně existovalo. Popsáno jich bylo dohromady devět, nicméně některé z nich jsou známy pouze z malého množství fosilního materiálu, a ten ve skutečnosti může patřit druhům popsaným již dříve.
Krátký popisek Tremataspise můžete najít v knize Ilustrovaná encyklopedie dinosaurů a pravěkých zvířat od kolektivu autorů včetně Barryho Coxe, vydané v České republice nakladatelstvím Universum v roce 2013.
Příště Promissum!
Žádné komentáře:
Okomentovat