Jack, Pauline a Roger se již několikrát setkali s Mothmanem, tajemným létajícím kryptidem z města Point Pleasant. Přízrak je sledoval při cestě z Levinova domu do hotelu a ukázal se nestyděl se ukázat se ve čtyři ráno za oknem. Dalšího dne došlo z nějakých důvodů ke kolapsu mostu na okraji města, a Mothman byl katastrofě přítomen. Lovcům kryptidů se podařilo jej uspat, prozkoumat ho a nafotit si ho. Poté se Mothman v rychlosti probral a odletěl neznámo kam... Naši přátelé teď čekají na přílet agentky Kentové...
LOVCI KRYPTIDŮ 3: NESTVŮRA Z POINT PLEASANT, ČÁST TŘETÍ:
Roger vyšel z lesa. Měl takový divný pocit, že jej stále něco sleduje. Že za každým stromem se skrývá nějaká příšera se zářivýma rudýma očima, která by si ho chtěla přitáhnout k ostrému zobáku a rozkuchat ho. Z takových představ se i zkušenému agentskému veteránovi dělalo špatně. Ještě hůř se však cítil, když si prohlédl policejní auto, ve kterém zůstal Ratner. "Panebože..." řekl si pro sebe s jasnou nepříjemností v hlase. Přistoupil k autu blíže a chytl se za čelo. Přední sklo bylo rozmláceno. Za volantem seděl na sedadle nehybný Ratner. Měl roztříštěnou hlavu. Jeho objemné břicho bylo podpěrou pro těžký kámen, který to vše způsobil. Zanedlouho dohnali Rogera i Jack a Pauline. "Hnusný," řekla tiše Pauline a odvrátila z Ratnerovy mrtvoly zrak. "Tohle musel způsobit Mothman," konstatoval Jack. "Taky si myslím," přitakal Roger, "popadl někde ten kámen, přiletěl k autu a prohodil kámen předním sklem. Ale podívej se na ten malý balvan - Mothman musí být silnější, než jsme čekali, když tohle uzvedl." Nedalo se dělat nic víc, než zavolat policejní jednotku. Ta dorazila do dvanácti minut. Nový seržant se omlouval za pozdní příjezd. "Většina poldů z města je u zříceného mostu. Kdybyste viděli, jak to tam vypadá... Tolik těžce zraněných, že by člověk brečel, když je všechny vidí," vysvětloval seržant. Smrt kolegy Ratnera jej velmi šokovala. Zeptal se pak Jacka: "Co je Mothman zač? A způsobuje tohle všechno právě on?" "Nevíme," odpověděl Jack, jehož nejistota sžírala, "ale brzy to zjistíme."
Padla noc. "Viděla jsem trosky mostu," řekla agentka Kentová, která se odpoledne toho dne přidala k Lovcům kryptidů, "bylo to strašné." Jack pokýval hlavou. Rozsvítil baterku. Ne však obyčejnou baterku. Tohle byl speciální přístroj Lovců kryptidů ke hledání tepelné stopy. Takové, která se držela celé hodiny a hodiny poté, co místem někdo prošel. Byli teď zpátky na Levinově zahradě. Opatrně a hlavně nenápadně vkročili do zahrady Levinova souseda. Tam sledovali tepelnou stopu onoho pomalovaného muže, který se včera v noci pokusil vloupat do Levinovy zahrady. Poté, co jej Jack opustil, utíkal muž středem silnice až do temné uličky lemované z obou stran hustým křovím. Vedla kolem parku. A právě tady Pauline zatřepala s Jackovým ramenem. "Sakra, je tam," zasyčel Jack a vytáhl laserovku. V koruně stromu přímo nad nimi byl Mothman. Zamával křídly a vznesl se do vzduchu. Zmizel v nekonečnu noční oblohy. "Sleduje nás. Proč?!" zeptal se sám sebe Jack. Pokračovali. Trvalo tři čtvrtě hodiny, než došli k domu, v němž se pomalovaný mladík schoval. "Neměli bychom to přenechat policii?" optala se agentka Kentová Jacka. "Ne," zněla jasná odpověď. Jack zabušil na dveře domu. Otevřela stará paní, očividně vyrušená z tvrdého spánku. "Dobrý den, nechceme rušit," začal trochu vyjevený Jack, "hledáme jednoho mladíka, který zde zjevně bydlí." Paní se otočila ke schodům vedoucím do patra domu a něco zahulákala. "Roderick hned přijde. V tuhle noční dobu ještě obvykle hraje PC hry. Ta dnešní mládež," zasmála se a odešla. Mladík se vyděsil, když spatřil statného muže v černé uniformě ve dveřích, a jeho tři společníky. Zůstal strnule stát na schodech. Jack vešel dovnitř. Mladík se otočil a utíkal nahoru. Zamknul se ve svém pokoji. "Příteli, otevři. Nebo se násilím probiji dovnitř," varoval jej Jack. "Běžte pryč! Běžte pryč!!!" řval mladík. Jack jej znovu přesvědčoval, aby odemknul. Mladíkův hlas byl hysterický. "Ne!!! Ne!!! Zapomeňte na něj!!! Zapomeňte na něj!!!" řval. Jacka to už nebavilo. Vystřelil z laserovky a rozrazil dveře. Chytil řvoucího mladíka pod krkem. "Byl jsi to ty, koho jsem včera chytil," usmál se Jack, "škoda, že sis smysl tu svou 'masku'. Sekla ti." Zacloumal s ním a odhodil jej k zemi. Mladík něco nesrozumitelně vykřikoval. "Zabil jsi Joshe Levina?" zeptala se jej Pauline. Ale mladík jen křičel: "Zapomeňte na něj!!!" "Agentko? Máte číslo do nějaké léčebny? Myslím, že Levinův vrah by měl jet nejprve tam," usmál se empaticky Jack.
Zbytek noci strávili Lovci kryptidů hledáním svého kryptida, tedy Mothmana. Čekali na něj na vršku nejvyšší budovy Point Pleasantu. V ranních hodinách se odhodlali znovu prozkoumat park. Ale po obrovském sovím, či správněji můřím muži, zkrátka ani památky. "Skoro si začínám říkat, že to byl jen ten mladík, přestrojený za takovou hnusnou potvoru," poznamenal Roger, "ale to není možný." Přes den se tým prospal v hotelu. Večer pak agentka Kentová dostala do hlasové schránky v mobilu vzkaz od jednoho místního policisty. Měla prý zavolat na onu léčebnu, kam byl Roderick přepraven. Policista řekl, že to Lovce kryptidů bude jistě zajímat. Na léčebnu se totiž nedá snadno dovolat. Agentka vyťukala do mobilu číslo. Zvuky, které se pak z telefonu ozývaly, rezonovaly morkem kostí. Pískavé, chraplavé zvuky neznámého původu... Mothman! "Ať už to dělá jakkoliv, vždycky se z telefonů a vysílaček ozývají divné zvuky, když se někde objeví," řekl Jack. Cesta autem do léčebny trvala jen dvacet minut. Lékaři nejprve nechtěli Lovce kryptidů pustit dovnitř, protože všichni už na pohled vypadali naprosto v pořádku. Pak ale souhlasili, že agentku CIA a její "kolegy" dovnitř vpustí, aby viděli, co se stalo. Roderick se ve svém prostorném pokoji vlastnoručně uškrtil. Na zdi pokoje, jen kousek od okna, byl na zeď namalován srozumitelný znak. Dva velké kruhy a soví nos mezi nimi. Mothman. Okno však bylo zavřeno. Nicméně když se Jack podíval ven z okna, spatřil dvě mrkající rudé oči mezi křovisky noční zahrady. Upřeně naň hleděly, a pak se zase ztratily v temnotě... Jackovi a ostatním přeběhl mráz po zádech. "Takže Mothman existuje," srhnul to Jack dalšího dne v apartmánu hotelu, "často se objevuje u strašných věcí, u vražd, u kolapsů mostů... Ale nezpůsobuje je. To si alespoň myslíme. Prostě se z nějakého důvodu vždycky objeví tam, kde se něco stane." "Teleportace?" optala se jej agentka. "Kdo ví. Tenhle kryptid je úplně jiný od všech, se kterými jsme se dosud setkali," odpověděl Jack. "Mohla by to být nějaká mimozemská bytost, hledající útočiště na Zemi," zamyslela se Pauline, "ale proč by tedy vyhledával takové děsivé situace? Aby se živil neviditelným strachem lidí či co?" "Říkal jsi, že na všechno přijdeme, Jacku," postěžoval si s úsměvem Roger, "ale náš čas v Point Pleasantu se nachýlil a my zatím víme velmi málo." "Zajímalo by mne, co měl znamenat ten znak, který Roderick před svou smrtí načrtl na zeď svého pokoje v léčebně," zamyslel se Jack a pohlédl z okna. "Možná o Mothmanovi něco věděl," řekla na to Pauline. "Roderick byl šílenec. Typický mladík hrající brutální počítačové hry, nestabilní, schopný zabít muže, kterého ani pořádně neznal. Přiznal se k tomu, že Levina umlátil a oběsil, takže... Není pochyb, že to způsobil on. Ale ta věc s Mothmanem, ta je... divná... Já to nechápu!" pokračoval Jack. "Možná, že to ani nemáme chápat, Jacku," usmál se Roger, "třeba bude lepší, když světu bude existence Mothmana utajena. Víš, jak to dopadlo s Chupacabrami. Vydali jsme o nich zprávu, a pak se na Portoriko vydal dobrodružný pár, který pátrání nepřežil. Necháme Mothmana být, ať je čímkoliv." Nezbývalo, než souhlasit. Jen agentka Kentová mírně pozvedla obočí. Svůj názor si nechala pro sebe.
Mothman tedy stále zůstává záhadou... Co dalšího však Lovci kryptidů zažijí? Jaká další dobrodružství čekají Jacka, Pauline, Rogera a agentku Kentovou v tomto světě, který se jen hemží bizarními zvláštnostmi? A co dalšího čeká Pierra a jeho přátele, kteří si jen tak poklidně hledají kryptidy v paralelní dimenzi? Právě to se dozvíte příště, protože Pierre a jeho přátelé se chystají na první velkou loveckou výpravu v paralelní dimenzi, a jejich cílem má být jeden "ráj kryptidů"...
Žádné komentáře:
Okomentovat