Suta Dwyerova-Suchozemská sestřenice mořských hadů

Uběhl týden, a je na čase se vrátit k hadům, a představit Vám sutu Dwyerovu. Snad se Vám bude popisek tohoto hada líbit...

Latinský název: Parasuta dwyeri,

Rozšíření: východní Austrálie,

Velikost: 40 centimetrů.

Suta Dwyerova a její příbuzné z rodu Parasuta patří mezi vůbec nejmenší elapidy, tedy korálovcovité hady. Zatímco někteří z jejich australských příbuzných, třeba tajpan menší, který je nejjedovatějším hadem na světě, měří klidně i 1,8 metru na délku, suty jsou malé. Samci suty Dwyerovy měří v průměru jen 31 centimetrů od špičky nosu po kloaku. Samičky jsou trochu menší, měří obvykle 29 centimetrů. Samozřejmě k tomu musí být připočítán také ocásek... Tento had je blízce příbuzný mořským hadům, zvláště vlnožilům z rodu Laticauda. Jde však o terestriálního, tedy suchozemského plaza. Vyskytuje se v lesích a na pláních východní Austrálie; v Novém Jižním Walesu a na jihu Queenslandu. Člověk se s ním setká jen zřídka; tento had tráví celý den skryt pod kameny nebo v listí, a vylézá za soumraku, aby v noci lovil gekony, scinky a další malé ještěry. Ačkoliv jde samozřejmě o druh jedovatý, nedává přednost uštknutí. Je-li suta ohrožena, vytvoří ze sebe jakési klubíčko, přičemž hlavu zasune doprostřed, takže ji nevystaví nepříteli. Jed je sice neurotoxický, ale člověku neublíží. Jeden muž z regionu Western Sydney v Novém Jižním Walesu byl uštknut tímto hadem, když mu bylo 25 let. Suta ho kousla do prstu a vpustila do rány trochu jedu, který však na muže neměl žádné účinky. Jediným problémem bylo, že se hadovi jedový zub při kousnutí vylomil a zůstal v ráně, což později způsobilo infekci. Muži se však nic vážného nestalo. V Queenslandském muzeu je suta Dwyerova popsána jako had "mírně jedovatý". Jde možná o nejneškodnějšího jedovatého hada v celé Austrálii... Celé tělo suty pokrývají hladké šupiny. Hlava je výrazně oddělena od těla, neboť je širší. Jedové zuby jsou jako u ostatních elapidů umístěny v přední části horní čelisti. Oči jsou vybaveny vertikálními zorničkami, což je typické pro většinou noční druhy. Barva šupin může být oranžová až červená, hlava bývá většinou tmavší, nejčastěji šedá či černá. Břišní šupiny jsou samozřejmě mnohem světlejší barvy... Sutu Dwyerovu popsal australský herpetolog Eric Worrell, muž, který se zasloužil o produkci prvních hadích protijedů v Austrálii, a popis zhotovil v roce 1956. Hada pojmenoval podle svého kolegy, Johna Dwyera, který také pracoval na výzkumu a produkci protijedů... Zajímavostí je, že na rozdíl od většiny suchozemských korálovcovitých, zvláště kober rodu Naja, které kladou vejce, je suta Dwyerova živorodým hadem. V jednom vrhu jsou obvykle 3 mláďata, z nichž každé měří na délku 13 centimetrů.

Příště kobra stromová!