Podobnost pravěkých a současných zvířat: Varanosaurus a varan

První část projektu Podobnost pravěkých a současných zvířat se zaměřila na Brachiosaura a žirafu, ve druhé se nám představili ankylosaur Gargoyleosaurus a ostnitá ještěrka moloch, ve třetí části jsme pak zkoumali, co mají společného ryboještěr Ichthyosaurus a dnešní delfín skákavý. Další dvě velice sobě velice podobná zvířata, z nichž jedno je pravěké a druhé současné, mají dokonce podobná jména. Co mají společného? A co naopak ne?

Během posledních zhruba pěti set milionů let prudké evoluce života na naší planetě se vyvinuli tvorové, kteří jsou si, ač pocházejí ze zcela odlišných živočišných skupin, podobní. Někdy je tato podobnost zcela náhodná, a stojí za ní konvergentní evoluce, typ evoluce, kdy se nepříbuzné druhy vyvíjejí podobným způsobem, neboť je utváří podobné či stejné prostředí, ačkoliv je od sebe dělí celé kontinenty nebo třeba i desítky milionů let. Jindy nacházíme podobnost mezi živočichy, kteří už dávno vyhynuli, a jejich příbuznými, kteří žijí v dnešním světě, a se kterými se člověk může potkat... V tomto seriálu článků se podíváme na zvířata vyhynulá a současná, která si třeba nejsou blízce příbuzná, ale stavbou těla mají něco společného. Hvězdami čtvrté části tohoto projektu jsou permský plaz Varanosaurus a dnešní rod Varanus, česky jednoduše varan. Podívejme se na jejich anatomii a zjistěme, co mají společného...

VARANOSAURUS:

Navzdory svému jménu nebyl Varanosaurus příbuzný s dnešními varany, kteří patří do řádu šupinatých a čeledi varanovitých. Tento plaz, který žil v období Permu před 280 miliony let, byl ve skutečnosti pelykosaurem. Vědci ho zařadili do čeledi Ophiacodontidae, která byla pojmenována podle jejího nejznámějšího zástupce, permského Ophiacodona, jenž se Varanosaurovi v mnohém podobal. Oba tito živočichové měli blízko k savcovitým plazům jako byli Edaphosaurus a Dimetrodon, známé permské ikony vybavené plachtou na zádech. Varanosaurus tuto ploutev postrádal. Dosahoval délky přibližně 90 centimetrů. Ostré, zakřivené zuby jasně svědčí o tom, že to byl dravec. Část svého života trávil ve vodě, část na souši, a živil se hlavně lovem ryb. Stejně jako všem raným plazům a všem dnešním ještěrům včetně varanů vybíhaly i Varanosaurovi jeho končetiny do stran. Neměl je tedy pod tělem, jako například pozdější gorgonopsidi. Dlouhý, zploštělý ocas, který dosahoval skoro poloviny tělesné délky, mohl ve vodě sloužit k pohánění těla. Podobně plavou i dnešní varani nebo třeba krokodýlové. Lebka Varanosaura byla protáhlá, v čelistech se nacházela jedna řada zubů, ze všech pak nejnápadnější byly dva špičáky. Je velice pravděpodobné, že na souši dokázal na krátkou vzdálenost běžet vysokou rychlostí, což mu umožňovalo dohnat prakticky jakoukoliv kořist menší než byl on sám. Je nepravděpodobné, že by se živil většími zvířaty, nelovil-li ve skupinách. Z permských plazů se Varanosaurovi podobají ještě Varanops a Varanodon. Tím pádem tedy můžeme říci, že se vzhledem podobali i dnešním varanům, nicméně stále to byli pelykosauři. Oba patřili do čeledi Varanopidae. Její zástupci celkově disponovali anatomií až podivuhodně podobnou anatomii dnešních ještěrů.

VARAN (VARANUS):

Ve fosilním záznamu se varani rodu Varanus, patřící mezi ještěry s rozeklaným jazykem (snad to poukazuje na jejich příbuznost s hady), objevují v období Neogénu, konkrétně pak v Miocénu. Může být překvapením, že ještě před pár miliony let se varani vyskytovali i v Evropě, například v Řecku. V současném světě se s nimi setkáme pouze v Africe, na Blízkém východě, v jižní a jihovýchodní Asii a v Austrálii. Dobrým příkladem konvergentního vývoje v souvislosti s varany jsou však ještěři tegu ze Střední a Jižní Ameriky, kteří se jim podobají a dokonce mají i podobné potravní zvyky... Původ slova varan je zajímavý; roku 1768 Rakušan J. N. Laurenti popsal asijského varana skvrnitého (Varanus salvator), což je shodou okolností asi druhý nebo třetí největší ještěr naší planety (délka až 2,5 metru), domníval se, že slovo varan, které se mu rozhodl dát, souvisí s německým warnen, tedy varovat. Z toho vzešel i obecný anglický název monitor lizard. Pravdou však je, že slovo varan s největší pravděpodobností vychází z arabštiny, ze slova waral, což je obecný název pro varana pustinného, druh vyskytující se v kamenitých pouštích a stepích Afriky a Arábie. Dnes na Zemi žije celá řada druhů, jejichž počet se neustále mění; nové molekulární studie prokazují, že druhy, které jsme dříve klasifikovaly třeba jen jako poddruhy již známých druhů, si zaslouží být samostatně klasifikovány. Varani jsou masožravci. Mnozí nepohrdnou mršinami. Jsou to také aktivní lovci, a zatímco se někteří živí hmyzem, jiní jsou schopni skolit i velkého buvola. Samozřejmě nejznámějším varanem je varan komodský (Varanus komodoensis), vyskytující se na pěti sopečných ostrůvcích v Indonésii. Velký samec může být až 3 metry dlouhý. Australský varan obrovský (Varanus giganteus), zase dokáže sprintovat rychlostí 40 km/h a po několika druzích středoamerických leguánů je jedním z nejrychlejších ještěrů na světě. Králík nebo wallaroo nemají šanci mu utéct. Rozeklaným jazykem nasávají varani pachy. V horní části tlamy mají Jacobsonův orgán, stejně jako hadi. Je to jakýsi chemický analyzátor. Tato zvířata vnímají svět kolem sebe úplně jinak než my. Velikostně se varani různě liší; ten nejmenší druh z Austrálie má jen 30 centimetrů, ten největší, jak už bylo zmíněno, je Komodský drak, a ten může mít až 3 metry. Dalo by se říci, že velikostně se od sebe jednotlivé druhy liší tak jako myš a slon.

CO MAJÍ SPOLEČNÉHO:

Na pohled jsou si Varanosaurus a varan podobní. Samozřejmě je dělí miliony let vývoje. Varanosaurus žil před 280 miliony let, dnešní varani existují přibližně 16 milionů let (ale pozor, mluvíme o rodu Varanus, čeleď Varanidae jako taková existovala už v Křídovém období, není tedy chybou uvádět, že prehistorické obdoby varanů vybíraly dinosauří hnízda!). Tito tvorové by mohli být považováni za příklad konvergence. Utvářelo je podobné prostředí. Dnešní varani jsou ve vodě doma stejně jako na souši, a Varanosaurus byl zřejmě též dobrým plavcem, zároveň byl však stavěn pro život na souši. Je možné, že Varanosaurus se také živil celou řadou živočichů, možná nepohrdl ani mršinami. Dlouhý zploštělý ocas je typický pro obě tato zvířata. Zda měl Varanosaurus rozeklaný jazyk, to bohužel asi nezjistíme. Tvarem lebky se však dnešním varanům výrazně podobal. Varani mají protáhlou hlavou, a když rozevřou své čelisti, ukáže se, že jsou dosti velké. Jak Varanosaurus, tak varan jsou vybaveni končetinami směřujícími od těla, nenacházejí se pod ním. Proto se při chůzi varani pokyvují. Varanosaurus asi chodil stejným způsobem.

Co nemají společného? Už jsme si uvedli, že Varanosaurus byl pelykosaur, dnešní varani jsou naopak šupinatými plazy. Dělí je od sebe mnoho milionů let. Avšak jejich anatomie je skutečně dosti podobná, proto také paleontologové Varanosaura pojmenovali tak, jak ho pojmenovali... Máte-li nějaké připomínky, napište je do komentářů...