Chvostoskoci jsou starobylou skupinou členovců, která nespadá do třídy hmyzu, ale do třídy skrytočelistných. Většinou se jedná o drobné živočichy, které jen tak nezahlédneme. Žijí prakticky všude, kde by se dal výskyt takových malých šestinožců očekávat, a jsou velmi přizpůsobiví. Dnešní chvostoskoci, stejně jako jejich prehistoričtí příbuzní, žijí v humusu, ve vodě, na okrajích ledovců a vůbec, v široké paletě různých prostředí. Na zadečku mají tzv. ventrální tubus, dokáží skákat, a jsou též vybaveni párem čtyřčlánkových tykadel. Jistě zajímavé je i to, že mezi dnešními chvostoskoky nalezneme partenogenní druhy. Nejstarší chvostoskoci jsou známí z raného Devonu, přičemž jedním z nejstarších, ne-li nejstarším, je Rhyniella praecursor. Byl to s velkou pravděpodobností suchozemský chvostoskok. Žil v raném Devonu stupně prag před přibližně 410 milióny let. Drobňoučká fosilie Rhynielly byla objevena na kusu staroprvohorní horniny roku 1919. Po celé 20. století a i na počátku století jednadvacátého byla pak Rhyniella považována za nejstaršího šestinohého, a to až do objevu zřejmě nejstaršího druhu hmyzu, jímž je jepici podobná Rhyniognatha. K vědeckému popisu Rhynielly došlo roku 1926. Pro Hirsta a Maulika, kteří jej vyhotovili, nebylo rozhodně jednoduché popsat tohoto tvora pouze z neúplných zbytků jeho exoskeletonu. Dlouho trvalo, než se zjistilo, že Rhyniella byla chvostoskokem. Dříve byla považována za larvu raného hmyzu... S délkou 1 až 2 milimetrů na délku to byl takřka nepozorovatelný tvor. V devonském světě, který byl odlišný od toho silurského, neboť se již na souš vydávaly nejen rostliny, ale i živočichové, měla zřejmě Rhyniella roli mrchožrouta. Živila se nejrůznějšími organickými zbytky, a hrála tak důležitou roli odklízeče odpadků.
Krátký popisek Rhynielly naleznete na anglické Wikipedii.
Příště Holoptychius!
1 komentář:
Taky mám v terárku uklízecí četu chvostoskoků :D
Okomentovat