V minulé části svedli Lovci kryptidů bitvu s týmem Gregoryho Martina. Dozvěděli se, kam Yetti odnesl Pauline. Té se již téměř podařilo opustit ledovou jeskyni, jakési Yettiho doupě. V poslední chvíli se však Yetti vrátil, vzal Pauline do jedné ze svých mohutných rukou a začal ji odnášet kamsi do neznáma. Pauline už jen z dálky viděla Cryptid Swift, ze kterého vystoupila pětice jejích kolegů... Co bude dál?
LOVCI KRYPTIDŮ 2: PAULINE A SNĚŽNÝ MUŽ, ČÁST ČTVRTÁ:
Na svou velikost Yetti utíkal překvapivě rychle. Malé sněžné plató přeběhl v podstatě během několika desítek vteřin. Pak se zase začal škrábat na kamenitý svah. Netrvalo ani minutu, a obrovská sněžná opice byla na vrcholku. Všude tu bylo naprosté ticho. Pauline se cítila trochu zoufale, jelikož ji sněžný muž zbavil její jediné záchrany. "Pusť mě!" řekla mu. Doufala totiž, že sněžný muž bude reagovat na její hlas. Dosud v jeho přítomnosti nevydala ani hlásku, ale teď, když naň konečně promluvila, otočila se až komicky Yettiho hlava na krátkém krku. Vykulily se mu oči. Skoro jako by si pomyslel: "Ten tvor mluví!" Vydal ze sebe krátký, dunivý zvuk, mírně podobný šimpanzímu houkání. Když přitom na Pauline zadýchal, měla pocit, že omdlí. Pauline se mu snažila posunky naznačit, aby ji pustil, aby ji nechal jít. Ale Yetti zřejmě nerozumněl. I když si uvědomoval, že s ním ta mladá žena chce komunikovat, nedokázal pochopit, co přesně se mu snaží říci. Své sevření tedy neuvolnil a po chvíli, kdy si asi řekl, že snažit se jí porozumět nemá cenu, ji zase odnášel pryč. Skočil ze svahu, sjel po sněhu, a utíkal dál. Pauline si přála, aby to všechno konečně skončilo. Nejen, že ji Yetti držel až příliš pevně, byla jí také zima. Za chvíli si ale uvědomila, že to byla ta lepší část. Na vrcholku sněhem zasypaného svahu se objevilo několik postav. Tým Gregoryho Martina se vrátil do akce. I když bylo už z dálky poznat, že nejsou vybaveni puškami, nebyli tak úplně bezbranní. Pohled na sněžného muže nesoucí jejich předchozí zajatkyni je navíc dosti rozdivočel. Na Patersonův povel seběhli ze svahu. Paterson po Yettim vystřelil z uspávací pistole. Téměř jej trefil, ale mohutný lidoop včas uskočil, a tak se šipka rozbila o kus skály vystupující ze sněhu. Sněžný muž se svým nákladem upaloval, co mohl. Byl to tak zvláštní pohled; král Himálaje se svou obětí utíká před takřka neozbrojenými muži většinou britského původu. Vyhnul se ještě několika střelám, a pak se jim ztratil. Spolu s Pauline zmizel ve sněhové bouři. V nevlídném počasí Pauline vyčerpáním usnula. Když se probudila, byla stále v rukou mohutného lidoopa. Zrovna vkročil do další jeskyně. Pauline na něj opět promluvila, ale sněžný muž tentokrát nereagoval. Jeskyně to byla prostorná, a nebyli tu sami. Pauline byla velmi nemile překvapena, když spatřila tři další Yetti, jak k nim přicházejí. Sněžný muž postavil Pauline na nohy. Sotva se na nich držela. Trojice bestií ji nepříjemně očichávala. Vydávali ze svých hrdel velice podivné zvuky. O něčem se spolu dohadovali. Být v kruhu čtyř dvoumetrových lidoopů se tedy Pauline rozhodně nelíbilo. Když ten, který ji přinesl, smutně poodešel, snad proto, že mu jeho rodina nedovolila si podivného zlatovlasého tvora nechat, využila Pauline příležitosti a dala se na útěk. Vyběhla z jeskyně. Ke všemu překvapení se do jejího pronásledování dala všechna čtyři zvířata. Rozesmutnělý sněžný muž běžel těsně za ní a chňapal po ní rukama. Natahoval ruce, už se jí skoro dotýkal prsty, Pauline zrychlila, což ve sněhu nebylo zrovna nejjednodušší, ale Yetti zrychlil též, a už ji skoro měl, když tu náhle proletěl nad nimi Cryptid Swift a všechny ty sněžné muže pořádně vyděsil, a donutil je, aby se stáli zpátky do jeskyně, zatímco Pauline, zcela vyčerpaná, zůstala stát jako solný sloup a jen pozorovala, jak Cryptid Swift krouží po obloze, a jakmile piloti nalezli bezpečné místo k přistání, rozběhla se proti stroji, z něhož pak vystoupili Jack s Pierrem. Po nějakých těch slzách z opětovného shledání seděla Pauline zpátky v Cryptid Swiftu a vyprávěla svým druhům příběh, kterému nedokázali uvěřit...
Z okýnka Cryptid Swiftu pak měli možnost sledovat obrovského Yettiho, jak stojí na malé zasněžené plošince a nahlas řve. "Myslím, že se do mě zamiloval," řekla Pauline, "a křičí teď na Cryptid Swift, abyste mě mu vrátili." "Jen neboj, to se nestane," řekl jí na to Jack. "Lidi," vložil se do rozhovoru nejistým hlasem Fahad, "na termovizi je docela dost lidí. Tým Gregoryho Martina. A obávám se... Sakra, něco teplého letí směrem k nám!" Ozvala se pekelná rána. Cryptid Swift se začal točit ve vzduchu. "Dostali jsme to! Něčím nás trefili!!!" řval Fahad. "Rychle pryč!!!" vykřikl Pierre, popadl padák, obrátil se na Akihika a vykřikl: "Banzai!!!" Vyskočil. Ve vzduchu se marně snažil rozevřít padák. Nešlo to. Když už začal hystericky křičet, zatímco se prudce blížil k ostrému hornatému vrcholku, konečně se padák otevřel, a Pierre nakonec v pořádku přistál. Chytal se za čelo, když zpozoroval, že ho nikdo nenásledoval. Cryptid Swift byl odsouzen ke zkáze. Alespoň podle něj. K zemi střemhlav letící letoun se totiž "zastavil ve vzduchu". Z jeho zadní části se vysunuly mechanické ruce, které začaly opravovat obrovskou díru, kterou do letounu udělala nějaká zbraň. Pak Cryptid Swift zamířil prudce k zemi, ale kryt vrcholky hor poklidně přistál. "To, co jsi udělal, nebylo nutné, Pierre. Ale byl to ukázkový příklad toho, co má Lovec kryptidů udělat v situaci, kdy mu jde o život. To jo," řekl mu Jack. "Ehm... Díky, kámo," pousmál se Pierre. "Myslím, že Gregory Martin si teď myslí, že nás odrovnal. Že Cryptid Swift spadl a my jsme mrtví. Půjde po Yettim, které se tak hezky vystavil na tom plató. Musíme to zvíře zachránit, jasné? Protože zachránilo život Pauline; bez něj by zůstala zajatkyní těch darebáků!" zavelel Jack...
Podaří se Lovcům kryptidů zabránit Gregorymu Martinovi v tom, aby Yettiho zabil nebo odchytil? Pokračování v poslední části dílu Pauline a sněžný muž...
Žádné komentáře:
Okomentovat