Zpívající křovináři z Peru a Ekvádoru?

Včera jsem se díval na Od pólu k pólu: Severní Peru, a pak jsem se na webu Mongabay dozvěděl o úžasném novém objevu též z Peru. Týká se jedné tajemné legendy, jež zahaluje samým podivem jednoho dobře známého tvora... Doufám, že se Vám článek bude líbit...

Domorodí obyvatelé Amazonie často vyprávějí pozoruhodné příběhy o zvířatech, která jim mnohokrát zkřížila cestu pralesem. Tato zvířata jsou obestřena tajemstvím, někdy je až k neuvěření, že by mohla existovat. Jiná jsou dobře známá, ale domorodci o nich vyprávějí podivuhodné legendy. Již dlouho si domorodci z amazonské části Peru a Ekvádoru povídají příběhy o zpívajících křovinářích. Tito hadi z čeledi zmijovitých a podčeledi chřestýšovitých mají tepločivné jamky, kterými vidí tepelný obraz kořisti i v naprosté tmě. Kromě této důmyslné termovize obývají křovináři jak spodní patro pralesa nebo jakéhokoliv jiného prostředí, tak i stromy. Vždy záleží na rodu a druhu křovináře. Většina hadů syčí, když se cítí být podrážděna či napadena. Jde o varování. Ale že by křovináři zpívali? Hadi jsou hluší, ačkoliv díky položené dolní čelisti k zemi cítí vibrace, a navíc jsou schopni zaslechnout málokteré vysokofrekvenční zvuky. Sami ale kromě syčení nevyluzují žádný zvuk. Nemají žádné speciální uzpůsobení k vydávání zvuků podobných těm ptačím. O to zajímavější je, že tato legenda se týká křovináře němého... Lachesis muta, to je latinský název. Lachesis byla jedna ze sudiček v řecké mytologii, jež rozhodovala o smrti. Po uštknutí tohoto hada má člověk velkou šanci, že zahyne. Ačkoliv nemá tak silný jed jako korálovci z rodiny kober, hraje tu roli opuštěnost a vzdálenost míst, kde křovináři němí žijí. Druhový název muta znamená mlčenlivý, tichý. Je to jeden z mála hadů, kteří nikdy nevydávají žádné zvuky. V žádné z životních situací nezasyčí. Vždy dostál svého jména jako němý had. Domorodci však popisují zvuky vydávané křovinářem němým, dále bushmastrem, jako pronikavé, postupně se v tempu a rytmu zrychlující volání. Může působit až jako hluboký zpěv ptáka či dokonce opice, snad nějakého menšího vřešťana. Přitom je jasné, že bushmaster nemůže vydávat žádné zvuky, nedokáže vokalizovat. Ani žádný jiný had nedokáže ze zvuků více, než syčet. Je tedy možné, aby třímetrový bushmaster, největší zmijovitý na světě a druhý či třetí nejdelší jedovatý had světa, zpíval? Tajemství bylo nyní odhaleno. Zjištění jsou stejně pozoruhodná, jako tato legenda...

Není to křovinář němý, jenž je skutečně mlčícím hadem, ale nový druh žáby, který vydává tak podivné zvuky! Je snadné zaměnit volání tropických žab například se bzučením hmyzu. Malé pralesničky totiž vyluzují jednoduše slyšitelné zvuky znějící jako "zzz". Leptadactylus pentadactylus, hvízdalka pětiprstá, největší žába Amazonie, zase při vyrušení vydává tak hlasité vokalizace, že ji každý predátor okamžitě pustí, neboť se jich poleká. Kriticky ohrožené hvízdalky z ostrovů v Karibském moři jsou občas nazývany mountain chicken, tedy horské kuře. Většina lidí, kteří jejich volání uslyší, je považuje za ptačí a ne za žabí. Nový druh žáby z Peru a Ekvádoru vydává ty podivné vokalizace, které byly po tak dlouhou dobu domorodci považovány za hadí. Jedná se o rosničky z rodu Tepuihyla. Rod byl nalezen a popsán roku 1993. Jeden druh, T. tuberculosa, se nyní ukázal být původcem těchto zvuků. Zároveň je tu však další "zpívající bushmaster" z rodu Tepuihyla, a to zcela nově objevená T. shushupe. Její druhový název je odvozen od domorodého označení bushmastera, křovináře němého. A to právě kvůli tomu volání, jež bylo tak dlouho zaměňováno za křovináří. T. tuberculosa má větší areál rozšíření, zatímco nově objevená Tepuihyla shushupe se zřejmě vyskytuje jen na malém území při hranici Peru a Kolumbie, při pramenech řek Ere a Campuya. Tato velmi obratná rosnička, žijící na stromech, ihned upoutá svou krásnou, hrbolkatou kůží. Svá vajíčka kladou tito obojživelníci do vody v dírách v kůře stromů. Jen málokdy prý ze stromů slezou. Tropické rosničky skvěle skákají a tak se přemisťují ze stromu na strom. Tepuihyla shushupe je okolo 8 centimetrů dlouhá, proto je neuvěřitelné, že tak hlasité zvuky, sílou srovnatelné s těmi vřešťaními, vyluzuje tato žába. Po odhalení tohoto tajemství se však stále naskýtá otázka: Proč domorodci z Amazonie tyto zvuky připisovali křovinářům němým? Část tohoto tajemství je tedy stále neodhalena...

Tento objev je skutečně vzrušující. Snad Vás nadchl stejně jako mne, jedná se totiž o úžasné zjištění...