Týden utekl jako voda a tak se Vám znovu hlásí Správce dinosauřího parku, který má nyní obzvláště napilno... Vypadá to, že ho zase čekají horké chvilky!
Oliverovy tajné plány
"Jsi osel," pomyslel jsem si poté, co jsem včera při obědě mluvil s Oliverem Marshem, naším předním přírodovědcem, jenž chystá do Dinosauřího parku přivézt další neobvyklé zvíře. "Hádejte, co mám v plánu přivézt!" vytahoval se, když s poklidným úsměvem přišel ke stolu a sedl si vedle mne. "Co třeba něco pěkného?" řekl jeden z pracovníků. "Což nejsou všechna zvířata v parku pěkná? Hej, Dane, hádej!" odpověděl Oliver a promluvil ke mě. Zabručel jsem, cinkl jsem s příbory o talíř a podíval se na něj. Obával jsem se, že zase chystá nějaký vtípek, ale nebylo tomu tak. Jen čekal na odpověď. "Něco malého," usmál jsem se s odstupem. "Ne," odpověděl jasně. "Něco křehkého?" zkusil jsem své napodruhé své štěstí. "Ne," zazněla odpověď. "Něco, co nás nebude tolik štvát?" navrhl jsem do třetice všeho dobrého. "Ne... Počkat..." řekl můj soused. "Olivere! Ty to všechno děláš naschvál!" vykřikl jsem zrovna ve chvíli, kdy se Oliver chystal sníst malou porci bramborové kaše. Poté, co zakašlal (asi na minutu), se slzami v očích řekl: "Ta poslední odpověď neplatí." Dále jsem se s ním již nebavil. Pokud si někdo dělá legraci z toho, že týden co týden pobíhám po Dinosauřím parku při odchytu uniklých a nebezpečných zvířat, musí to být jedině blázen. Také naproti mě sedící pracovník nebyl z Oliverových slov zrovna dvakrát nadšen, ale raději pomlčel. Oliver však nevypadal, že by to s ním nějak hnulo. Nejspíše se rozhodl, že bude na všechny otázky odpovídat "ne", a já ho pak svou otázkou zaskočil. Stejně to byl zase nějaký z jeho chytáků! Večer jsem však nemohl usnout! Pořád myslel na to, jaké zvíře či dokonce zvířata chce Oliver chovat v parku. Tak strašně mě to děsí... V noci ze čtvrtka na pátek se mi zdál podivný sen... Na ostrově přistál vrtulník nesoucí velikou bednu, ze které vyšel nesmírně obrovský sauropod, dlouhokrký dinosaurus s gigantickou chutí k jídlu. Zašlapal desítky pracovníků a když jsem se pod jednou z jeho masivních nohou ocitl já, probudil jsem se. Doufám, že Oliver bude mít podobné noční můry, jinak se brzy všichni zblázníme-a já budu první!
Jako bychom již teď neměli dost potíží s tvory, které u nás chováme. Leptoceratops Dino po dva dny odmítal jakékoliv krmení, ale nakonec se ukázalo, že měl jen nějaké menší střevní potíže. Překonal je, a nyní je zase v pořádku. Ohrada Tsintaosaurů byla konečně opravena, a dva povedení bratři jsou opět spolu. Převoz jednoho z těch houkajících darebů z pozorovacího kotce do výběhu však nebyl vůbec jednoduchý. Nejen, že byl poněkud ohlušující, v kamionu sebou totiž Tsintaosaurus mrskal a nakonec musel být uspán, jelikož by si mohl ublížit. Ošetřovatel, jenž jej uspal, dal zvířeti bohužel příliš velkou dávku anestetik, a tak muselo několik veterinářů zvíře ještě několik hodin sledovat, než se probralo. Navíc se museli ujistit, že mu tak velká dávka neuškodila. Erythrosuchus Eric zase zuří, jednoho krmiče vyhnal z výběhu, div mu neukousl nohu! Během pondělního odpoledne se zase nad ostrovem přehnalo hejno ptakoještěrů. Někteří z nich si při cestě odpočinuli na střeše hlavní budovy, čímž vyděsili několik tamních pracovníků. Stačilo však počkat jen asi půl hodiny, a byli pryč. Naštěstí to nebyl žádný agresivní druh, chlapi poslali Oliverovi několik fotografií, ale on nebyl schopen je identifikovat. V současnosti je Oliver zaměstnán přípravami nové expedice na Isle of Die. Je přesvědčen, že s využitím nové techniky, kterou dostal k Vánocům od svého otce, bude schopen přilákat do důmyslně vymyšlené pasti hned několik odlišných druhů dinosaurů... Jak to udělá? Sám jsem zvědav, ale bude to velmi zajímavé. Jen doufám, že nás nepřekvapí něčím smrtícím...
Pokračování zase za týden, tedy doufám! Jinak bych Vás chtěl informovat o tom, že vymýšlím nový příběh do rubriky Příběhy na vyprávění. Bude zřejmě kompletně o pravěkých zvířatech, ale zatím to není jisté... Snad se budete těšit...
Žádné komentáře:
Okomentovat