Správce dinosauřího parku - Na Nový rok mezi dinosaury

Nový rok 2016 je tu, a jelikož začíná pátkem, přichází s ním i další část týdeníku Správce dinosauřího parku... V tomto roce bude mít správce Dan Jameson hodně napilno, stejně jako ostatní členové týmu. Podaří se otevřít park veřejnosti, aniž by se stalo něco katastrofálního? Nebo se zcela změní dosavadní plány? V parku byl několik týdnů klid, nyní se to ale změní...

Na Nový rok mezi dinosaury

Někdy si říkám, že mám tu nejlepší práci na světě. Žiji na tropickém ostrově, jehož pláže omývají vody Tichého oceánu, všude bzučí hmyz a řvou dinosauři. Je to podivná směsice, ale mě se to vše velmi líbí. Několik posledních dnů roku 2015 jsem odpočíval, se svými spolupracovníky jsem sledoval filmy o dinosaurech a obcházel jednotlivé výběhy, abych zvířata zkontroloval, nakrmil, případně i přemístil. Několik takových přemisťovacích situací nás neminulo. V úterý jsme zjistili, že neustálý déšť podemílá část Abrictosaurovy ohrady. Dinosaura jsme museli střelit uspávací puškou, přesunout do pozorovací ohrady a poté v neustálém dešti zasadit do země delší tyčky, spoutat je k sobě a dokončit pár posledních úprav. Zabralo mi to celé dopoledne. Byl to skvělý začátek týdne, nicméně během odpoledne toho dne jsme museli Abrictosaura převézt zpět do jeho domovského výběhu. Nechtěl. Nějaký chytrák pořádně neuzavřel dveře přemisťovací klece, a Abrictosaurus utekl! S veterinářem Nickem, který řídil, jsem z náklaďáku okamžitě vyskočil a hnal se za prchajícím dinosaurem. Byl rychlý, a utíkat v blátě mu zřejmě nedělalo potíže-ale nám ano. Nakonec jsme museli Abrictosaura znovu uspat, jinak bychom jej nechytili. Problém byl v tom, že usnul na břehu rozvodněné říčky, a zatímco jsme jej zvedali ze země, jeden z rangerů uklouzl, spadl do studené vody, a měl co dělat, aby se zachytil břehu. Naštěstí tato nehoda skončila bez většího zranění-ranger si pořezal ruku, když při břehu dosáhl na ostrý kámen. Abrictosauří trable byly tedy vyřešeny, a já si mohl jít po celodenní práci lehnout. Celou noc mne však rušil Leptoceratops Dino, vydával totiž podivné zvuky, zatímco byl zavřen ve své ohradě. Musel jsem vyjít ven do deště a uklidnit ho, to však nešlo jinak, než si ho vzít jako poslušného pejska k sobě domů. Po půlnoci mě probudil šelest, něco bylo v křoví pod oknem. Dino začal opět vydávat pískavé zvuky. Otevřel jsem okno, z houštiny náhle něco vyletělo. Příšerně jsem se lekl, popadl jsem baterku a znovu pohlédl ven. Ve světle baterky se třepotala křídla, po pár vteřinách dočista zmizela. Nebyl to netopýr, zcela určitě to bylo něco jiného. Ale co? Následující noci mi to nedalo spát, ale tajemný přízrak se již neobjevil. Dino však od té doby přespává u mě...

Včera mi Nick přišel říci, že Masiakasaurus má na krku parazita. Cítil jsem se strašně, protože jsem věděl, že mne čeká další akce. Krátce před druhou odpolední hodinou jsme vtrhli do Masiakasaurova výběhu (nebojte, zaklepali jsme na dveře), ale jeho majitel si nás nevšímal. Vystřelil jsem po něm síťovou pistolí, a kupodivu, trefil jsem se! Když jsem ke zneškodněnému zvířeti přiběhl, schytal jsem kousnutí-v síti byly příliš velké otvory, aby zabránily jeho zubům dostat se ven. Křičel jsem bolestí a naštváním a řval jsem na Nicka, jenž se na mě díval jako na blázna. Pak se začal smát a vysvětlil mi, že je třeba vždy počkat, až se chycené zvíře zklidní. Nadával jsem mu, že mě poučuje, a že je hloupý jako sauropod, ale vím, že měl pravdu. Parazita jsme z Masiakasaurova krku odstranili a přenesli do sterilního prostředí veterinární laboratoře, kde bude zkoumán. Po akci nás čekal odpočinek. Po setmění jsme se všichni sešli v hlavní budově parku, abychom oslavili příchod Nového roku. Po přípitku jsme učinili menší ohňostroj, ve skutečnosti to byly dvě levné, neuvěřitelně tiché rány doprovázené blikajícím světlem. Byl to tichý začátek Nového roku. Několik minut poté jsme se všichni rozeběhli po ostrově, abychom sami zavzpomínali na uplynulý rok. Dal jsem si předsevzetí do Nového roku-zabránit Oliverovi v tom, aby přivezl nějaké nebezpečné zvíře. Něco mi totiž říká, že se náš dobrodruh chystá k revolučnímu kroku, a možná pro nás chystá skutečné překvapení. Tyrannosaurus Rex to asi nebude, ale na Isle of Die žije tolik smrtících živočichů, že si Oliver může vybírat. Brzy se uvidí, zda jsou mé předtuchy pravdivé...

S koncem této části přichází mé přání: Šťastný Nový rok 2016! Osobně doufám, že do světa paleontologie přibyde mnoho dalších skvělých nálezů...