Avaceratops

Avaceratops ("rohatá tvář Avi" či "Avina rohatá tvář") byl malý až středně velký ceratopsid, nebo-li rohatý dinosaurus, žijící v období pozdní Křídy stupně campan, tedy zhruba před 75 miliony let. Fosilní pozůstatky tohoto dinosaura byly nalezeny roku 1981 v americké Montaně, konkrétně v geologické oblasti Judith River Formation. Jejich objevitelem byl hledač zkamenělin Eddie Cole, který v té době prohledával území ranče vlastněného Arthurem Lammersem. Zvíře bylo popsáno roku 1986 a pojmenováno Dodsonem jakožto Avaceratops, na počest Avy Cole, manželky objevitele. Druhové jméno, lammersi, dostal živočich díky majiteli půdy, kde se kosti nacházely. Od té doby bylo na tom území nalezeno přes 1500 dalších dinosauřích zkamenělin, a kromě toho i ostatky vyhynulých želv, krokodýlů a savců. Druh Avaceratops lammersi je jediným dosud známým druhem tohoto neobyčejného dinosaura. Mnozí ceratopsidi byli velcí, jako například osmimetrový Triceratops, který vážil okolo 5 tun. Zato Avaceratops byl malý, pravděpodobně měřil 2,5 metru na délku, i když některé zdroje uvádějí až 4 metry. Na výšku mohl mít okolo 1,5 metru a vážil jistě něco přes tunu, možná až 1200 kilogramů. Nalezená kostra Avaceratopse ale zřejmě nepatřila dospělci, což činí rozměry trochu nejistými. Jedinec sice byl takřka dorostlý, ale stále mu možná chyběl jeden metr k plné délce. Větší část nalezené lebky se totiž rozpadla dříve, než před 75 miliony let, v době úmrtí exempláře, stačila fosilizovat. Jinak ovšem známe téměř celou kostru, včetně páteře, končetin, obratlů atd. Z chudších pozůstatků lebky můžeme vyčíst, že Avaceratops měl na čenichu roh, podobně jako jemu příbuzný Triceratops, ale chyběly mu rohy nad očima. Tímto připomínal spíše soudobé rody Monoclonius a Brachyceratops. Paleontologové si tedy nejsou jisti, zda opravdu nešlo třeba o mladého Monoclonia, dokud však nebude zjištěno více, bude brán jako samostatný rod, čemuž některé znaky nasvědčují. Nicméně Gregory Paul zařadil živočicha v roce 2010 k rodu Centrosaurus, kam ovšem tento dinosaurus, jak se později ukázalo, nepatří. Krk zvířete byl chráněn malým krčním límcem, s jehož pomocí se možná samci Avaceratopsů přetlačovali při boji o samici nebo teritorium. Avaceratops byl spásačem nízko rostoucí vegetace, například kapradin. Měl silný zobák, s jehož pomocí mohl uchopit a následně utrhnout i tuhé části potravy. U ceratopsidů se zobák podobal zobáku dnešních papoušků, jenž je jistě také velmi silný. Ačkoliv měl krátké končetiny, díky kterým možná, i kvůli široké postavě, vypadal baculatě, mohl se dát Avaceratops do běhu celkově rychle. Paleontologové například zkoumali únikové metody ceratopsidů před dravci a přišli na to, že se i tato relativně neohrabaná zvířata dokázala dostat z téměř smrtící situace. Před 75 miliony let byla Severní Amerika domovem tyrannosauridů (Daspletosaurus, Albertosaurus), dromaeosauridů a troodontidů... Tato zvířata mohla Avaceratopse ohrozit. Další obranou byl pro zvířata život ve stádech. Po několika milionech let existence tento druh nakonec vyhynul, ačkoliv je pravděpodobné, že jej evoluce přetvořila do jiného taxonu. Dnes můžeme kostu Avaceratopse vidět v Akademii přírodních věd v americké Philadeplhii, kopie skeletu se pak nachází i v historickém muzeu v Harlowtonu, v Montaně...

O Avaceratopsovi se píše v celé řadě knih, včetně publikací "Speciální průvodce-Dinosauři" od Gerrieho McCalla, "Dinosauři a jiná prehistorická zvířata" od Mikea Bentona anebo také v knížce "Dinosauři-Průvodce 270 rody" od Dougala Dixona.

Příště Pinacosaurus!