Soupis pravěkých žraloků-5. část

Zatím poslední část Soupisu pravěkých žraloků byla uveřejněna 1. února, ale teď už přináším další. Doufám, že si ji s radostí užijete!

Název: Macrourogaleus,

délka: neznámá (?),

výskyt: Celý svět, Jura.

Tento primitivní druh žraloka patřil do skupiny neosechalianů.

Název: Otodus,

délka: 9 až 12 metrů,

výskyt: Asie, Afrika, Evropa, Severní Amerika v obdobích Paleocén a Eocén.

Otodus byl jedním z největších masožravých žraloků vůbec, byl jen o pár metrů kratší, než slavný Megalodon. Jeho zuby měřily cca 10,5 centimetru. Živil se mořskými savci, žraloky a rybami.

Název: Helicoprion,

délka: 5,5 metru,

výskyt: Celý svět, raný Perm až Trias.

Helicoprion, což znamená v překladu z latiny "spirálová pila" byl velmi zvláštním druhem žraloka; měl protáhlý čenich a zvláštní disk plný zubů na dolní čelisti. Ve středu spirály bychom našli staré zuby, zatímco ty nové vyrůstaly při kraji. Nikdo neví, jak mu tento disk sloužil ke zpracování potravy, Helicoprion však vydržel po tři geologická období, z čehož lze usoudit, že byl velmi úspěšný.

Název: Notorynchus,

délka: 3 metry,

výskyt: Celý svět, Paleocén (před 56 miliony let) do 21. století.

Na závěr jsme se dostali ke druhu žraloka, který není již obestřen tajemstvím tak jako všichni další, jež byli uvedeni v tomto projektu. Notorynchus, dnes známý jako žralok širokonosý či žralok sedmižábrý (má sedm párů žaberních štěrbin, narozdíl od svých příbuzných, kteří jich mají pouze pět). Notorynchus je dokladem velkého úspěchu žraloků, jelikož se v chladnějších vodách celé planety drží už 56 milionů let...

Upřímně doufám, že se Vám celá série Soupis pravěkých žraloků líbila. Mohl bych takto pokračovat i nadále, čím jsem se však dostával hlouběji do historie žraloků, tím méně jsem o nich mohl psát, jelikož některé uvedené druhy jsou opravdu tak málo známé, že o nich ani na internetu nenajdete ty nejdůležitější informace. Pokud se Vám však projekt líbil, komentujte. Brzy také přijde něco zcela nového!