Pravěk v Čechách-Jeskynní šelmy

Poslední část Pravěku v Čechách jsem napsal asi před dvěma týdny, teď je ale na čase pokračovat... Snad se Vám bude líbit i tato část...

Živočichové: Panthera leo spelaea (Lev jeskynní), Ursus spelaeus (Medvěd jeskynní),

Období: Pleistocén, v době ledové.

Dnes je největší šelmou České republiky medvěd hnědý, který se zde však vyskytuje vzácně. Občas se někde při hranicích objeví i vlci a velmi vzácně plachý rys. Ale v době ledové tu žili tvorové, kteří rozhodně plaší nebyli. Byly to nejstrašnější dravé šelmy z celé Evropy. Patřil mezi ně i dýkozubec moravský, Homotherium moravicum nalezené v Českém a Moravském krasu. Mimo něj se tu vyskytovali dva další, více známí dravci: Lev jeskynní, latinsky Panthera leo spelaea a medvěd jeskynní, Ursus spelaeus. Žili u nás v období Pleistocénu a existují dostatečné doklady o jejich výskytu na našem území. Hliněné nánosy koněpruských jeskynní odhalily paleontologům zuby, úlomky kostí a nejcenněji dokonce části čelistí lva jeskynního. Jejich pravá podoba se zachovala také na malbách pravěkých lovců při stěnách jeskynní. Nejčastějí kořistí lva jeskynního byli asi divocí koně, kteří se u nás tehdy vyskytovali ve velkém množství. Avšak snad ještě silnější šelma, proslulý jeskynní medvěd, také vládl krajině obývané velkými býložravými mamuty a srstnatými nosorožci. Český a Moravský kras nám kromě Homotheria nabídl i ohromující množství pozůstatků tohoto druhu medvěda. Odtamtud pochází hlavně nalezené lebky, ale došlo i k objevu pár úplných koster. Představte si, že v jedné z lebek nalezené v Moravském krasu byl dokonce pazourkový hrot! Pravěcí lovci se asi tyto převážně býložravé medvědy nezdráhali lovit. S koncem doby ledové však lvi a medvědi jeskynní zcela vymizeli...

Na prvním obrázku vidíte lva na sněhové pokrývce tak, jak u nás kdysi žili, a na druhém je dvojice jeskynních medvědů... Příště se zaměřím zřejmě na mamuty!