Cryolophosauří život 3/30

Minulá část:

Matka přinesla mláďatům maso, ale Coelurosauři je připravili o jeden kus. Později přišel i otec mláďat, obří Cryolophosaurus, a přinesl další maso. Další den se rodinka vypravila k jezeru napít se, ale dvě malé samičky byly zabity Coelurosaury. O týden později se však na průzkum kolonie vypravil malý sameček. Osud mu měl přivést první velkou zkoušku...

Cryolophosauří život 3/30:

Malý sameček zjistil, že tato místa nepatří kolonickému území smečky. V pralese to však vůbec neznal. Ani neměl ponětí, co se vlastně stalo. Očichal veliký kámen a v jeho mozku se objevilo něco, co by se snadno dalo popsat jako strach. Kamkoliv šlápl, cítil pach Coelurosaurů, který důvěryhodně znal. Tato část pralesa byla jen začátkem. Když se dostal do území poblíž bažiny, ucítil podivný, nasládlý pach. Pach krve. Ačkoliv by to pro jiné tvory působilo jako varování, malého Cryolophosauříka to jen přitahovalo. Měl už pořádný hlad. Začaly praskat větvičky. Mládě nastražilo ušní otvory. Jen asi pět metrů za ním na něj vyskočil Coelurosaurus. Tlapou povalil malého dinosaura na zem. Vlhký břeh se však ulomil a spadl do zkalené vody. Mládě hbitě vyskočilo a utíkalo dál. Bohužel, ne cestou zpět. Brzy se dostalo do spárů dalšího Coelurosaura, protože však bylo tak malé, brzy se mu ztratilo... Mezitím matka krmila zbytly včerejší večeře svou malou samičku. Pokud se zde neobjevil sameček, mozek jí jen říkal, že je mrtev. Mateřské instinkty se vyměnily. Z krku teď měla tři mláďata. Malý sameček se však prodíral hustou džunglí, nebyl mrtvý - to na něj teprve čekalo. Uslyšel další skřek. Tohle nebyli ti původní Coelurosauři. Narazil přímo na smečku. Zvíře vpředu bylo mnohem větší, než ostatní členové, byla to velká alfa samice. Mládě se dlouho nerozmýšlelo a vykročilo přímo z lesa. Poprvé v životě uvidělo tak intenzivní svit slunce. V mžiku ho však zahalil gigantický stín...

Nad mládětem se objevil gigantický Massospondylus. Coelurosauři sice zmizeli, samce teď ale trápil tenhle titán. Stačil jen tak tak uskočit, než čtyřmetrový býložravec skončil zpátky na čtyřech. Bylo to tu jiné, než v lese. Vzduch byl mnohem čistší. Padlé kmeny stromů byly porostlé mechem. Všude šustilo kapradí. Tu a tam se zde mihla malá ještěrka a u Cryolophosaura se začaly probouzet lovecké schopnosti. Vážky byly něco jiného, lehčího, ale ještěrka byla dobrým začátkem pro lov dalších mega-ještěrů, které v budoucnosti potká. Nejvíce ho však zajímali Massospondylové. Podle jejich pachu věděl, že právě ty jeho matka zabíjí a denně jim nosí jejich maso. První setkání s Massospondylem jeho velikosti však bylo pro samečka trochu šokem. Maličký Massospondyl vydával z tlamy odporný skřek, které mládě nemohlo ani vystát. Přesto, že ke svému přežití potřeboval Cryolophosaurus rodinu, další den na pláních ještě zůstal...

Pokračování napíši určitě příští týden, mám i naplánované, kdy... Pokud se Vám třetí část mého příběhu líbila, komentujte...