Skrytá pravda-Konzumace krve dinosaurů

Po nějaké době se vracím se Skrytou pravdou, která má opět paleobiologické téma, je v ní však i trocha entomologie, genetiky a zmínění o nejslavnějším Spielbergově filmu, zároveň tedy o Crichtonově nejzdařilejším díle...

Jantar je zkamenělou pryskyřicí stromů, jenž ležela fosilizovaná po dobu tisíců, nebo miliónů let. Avšak, jak vůbec jantar vzniká? A lze podle něj, tak, jak už to u jedné velicé oblíbené knihy, naklonovat vyhynulá zvířata? Jakým však způsobem?

Komáři v kusech jantaru:

Na mnoha místech naší planety může člověk nalézt zkamenělou pryskyřici stromu, jantar, který ležel takto fosilizován už poměrně dlouhou dobu. Často jsou to milióny let, a uvnitř takového jantaru obvykle najdete i nějakého toho živočicha. Nejlépe toho nejmenšího, který se zrovna na onom území potuloval - hmyz. Lze však najít hlavně jeden druh hmyzu, moskyta, komára, který by mohl obsahovat cenný vzorek. Právě v horninách časového období Křída došlo k mnoha takovým nálezům, a to jen dosvědčuje, že dinosauři museli být přímo sužováni bodavým hmyzem...

Éra Jurského parku:

V roce 1990 spisovatel Michael Crichton přišel s vědecko-fantastickou knihou, nazvanou Jurský park, která pojednávala o příběhu, kdy se podařilo, za pomoci získání dinosauří krve z komárů úvízlých v jantaru, dinosaury vrátit zpět na Zemi. Steven Spielberg příběh v roce 1993 zfilmoval a ten se stal trhákem, který překonal všechny předešlé filmy o prehistorii. To je jisté. Je však možné, aby se vědcům něco, co Crichton napsal ve své knize, podařilo uskutečnit? Něco pravdy na tom možná je. Jak už to u takových přesvědčivých příběhů bývá, nějaká pravda v nich je. Jantar opravdu prokázal, že dinosaurům mouchy a komáři sáli krev, ve které by genetické informace mohly skutečně býti...

Kam bodavý hmyz útočil:

Dinosauři měli bezpochyby pěkně tvrdou kůži a proto se takovému bodavému hmyzu za každou cenu nemohlo podařit se jí dostat až k místům, přeplněných krví. Musel si tedy vybrat místo, kudy by se k potravě dostal. Vědci se domnívají, že zcela určitě mouchy a komáři mířily na oční víčka, nozdry nebo ušní otvory. Kdekoliv jinde po těle byly šupiny velmi přiléhající, ale na těchto místech měl hmyz ohromnou šanci se pořádně napít...

Přizpůsobení u komárů se často liší:

Jelikož jsou paleontologové přesvědčeni, že dinosauři museli být teplokrevní, museli se na to přizpůsobit i komáři, kteří pili jejich krev. Většina vědců proto soudí, že malým počtem smyslových chloupků vnímajících teplo na tykadlech by se dalo dokázat, že dinosauři byli teplokrevní. Komáři mohli odhadnout, kde je krve dostatek. Není to ale jen tak. Dnes žijící komáři, kteří pijí třeba krev ryb, mají termoreceptory, ale komáři sající krev teplokrevných živočichů, je zase nemají. Nic tedy není přímo jisté...

Popisky k obrázkům: Na prvním obrázku si můžete všimnout komára uvíznutého v jantaru, na druhém je pak vyobrazem Muttaburrasaurus, který byl v seriálu Putování s dinosaury přímo obklopen bodavým hmyzem...

Pokud se Vám tento článek líbil, komentujte. Rád bych se teď chtěl ke Skryté pravdě vrátit a psát ji alespoň jednou týdně, důležité je pro mne však vybrat téma, o kterém by bylo vytvořit článek nejlepší, musím se tedy soustředit na cestu více do hlubin vědy. Každopádně zítra se můžete těšit, po dlouhé době, na dalších popis knihy o pravěku!