Život v divočině: Aligátoři

Život v divočině

Aligátoři

Bažiny Floridy a Číny jsou domovem pro jednoho z nejznámějších plazů na světě. Přesto však tito aligátoři skrývají víc tajemství, než se na první pohled zdá. Budeme sledovat příběh dvou vzdálených příbuzných a přesouvat se z konce světa na jeho začátek... Nacházíme se na jihu severoamerického státu Florida. Jezero Okeechobee je z části národním parkem známým jako Everglades a tato hustá část neprobádaného pralesa je domovem naprosto fascinujících živočichů. Ne jen, že tuto oblast obývají pumy, jeleni nebo velcí hadi, ale také symbol celé Floridy - aligátor americký. Tento samec je již dospělý, měří 4,5 metru, je tedy o celý jeden metr delší, než samice. Narozdíl od jiných amerických aligátorů, toto je vlk samotář. Jelikož se tihle giganti dožívají až 60 let, můžeme jen hrubě odhadovat, před jakou dobou se narodil, víme však zcela s určitostí, že snůška, ve které byl vychován, mohla čítat až 40 mláďat. Aby tento aligátor přežil následující dny, bude muset hledat nejen vysoké zdroje potravy, ale také bezpečné útočiště, a to se nachází jedině ve skupině... Americký aligátor ale není jediným, který na této planetě žije. Na druhé části světa vládne jeho vzdálený příbuzný. Vítáme Vás v provincii An-chuj, v Číně. Této skupince dominuje také velký samec. Není sice zdaleka tak velký, jako náš hrdina z Ameriky, ale měří 2 metry, což je maximální velikost čínských aligátorů. Náhle se nabízí potrava...

Člověk. Čínští aligátoři ale neloví lidi, živí se však tím, co drží v rukou. Kusy kachního masa jim zde někdo hází takřka každý den. Nacházíme se totiž v rezervaci, které jsou posledními útočištěmi čínských aligátorů. Tato nádherná zvířata by bez ochránů přírody nepřežila, protože z jejich kůže se vyrábějí spolehlivé tašky, boty a všemožné výrobky. Aligátoři čínští jsou jediným druhem aligátora, který se nevyskytuje v Americe. Aktivní jsou hlavně po setmění, ale k jídlu si něco rádi dají i teď. V rezervacích mají klidný život, je to takřka divočina... Náš samec aligátora amerického se mezitím vydal hledat nové útočiště. Přes noc uplaval téměř dva kilometry, ale nenašel nic k snědku. S východem slunce se na padlý kmen stromu, pár centimetrů nad vodní hladinou, přilezla vyhřívat užovka indigová. Je to největší původní had na Floridě. Jelikož je aligátor studenokrevný živočich, pro svůj krevní oběh nemusí věnovat tolik energie v podobě potravy, ale vyhladovělý samotář by se rád něčeho nažral. Užovka si ani neuvědomila, co se stalo, a už skončila z části v útrobách monstra z bažin. Protože však aligátor neumí kousat, spolkne pouze veliký kus masa. Nyní nezbývá nic jiného, než trávit. Zbytek užovky si ale zahrabe pod dno, kde maso nahnije, a poté ho bude moci zkonzumovat. Na to však nyní moc času není. Na půli cesty ke zvláštní chovatelské farmě jej zachytil tento muž. Samec tak nalézá konečně nové útočiště. Chovatelská farma znamená nejen skupinu, kde bude lépe chráněn, a navíc i lidmi, ale také dostatek potravy. I přes svůj vzhled, vypadá to, že je patrně nejmaldším přírůstkem na farmě. Aligátoři, kteří se už v zajetí narodí, se totiž mohou dožít i 70 a více let, takže patrně ještě zažili Canadyho...

I čínské rezervaci, v provincii An-chuj se našemu samci aligátora čínského daří. Je starý asi 50 let, takže ho už brzy může čekat smrt. I on, podobně, jako jeho kolega z Floridy, byl totiž chycen v divočině, před 48 lety. Je však možné, že ve svém asi dvouletém věku by se ještě přechovatelská možnost vydařila. Ke smrti by tak nemusel mít stále tak blízko, jako jeho americký příbuzný, jednoduše řečeno. Teď se však nabízí potrava jako z divočiny. Malá rybka, karas, by byla vítanou potravou. Kachní maso má sice moc rád, ale při pohybu předmětu se u něj začínají projevovat dravčí instinkty. Aligátoři totiž nepřemýšlejí. Ihned vyrazí za předmětem, který se hýbe, i kdyby to měl být pouhý kámen. Řeknou si tak trochu, že když tam něco spadlo, tak to sežerou... Karas se snaží uniknout, ale je pozdě. Končí v aligátořím žaludku. Před 20ti lety by tito úchvatní, fascinující živočichové neměli žádnou šanci na přežití, ale díky tomu, že se našli odvážlivci, jako tihle, kteří pro ně vybudovali ochranné území, je jejich šance na spásu čím dál tím vyšší. Bylo by pak možné, že jednoho dne budou navráceni zpátky do přírody. Stejně tak i náš americký hrdina jednou dostane svou šanci přežívat. Aligátoři jsou nejoblíbenější krokodyliani. A pokud je tedy budeme chránit, zůstanou zde s námi, i tito fascinující tvorové...

Snad se Vám devátá část mého dokumentu líbila... Další díl bude už na konci října, o kterém tvorovi, Vám však neprozradím... Nezapomeňte také komentovat...