Obrázek týdne 1. 11. 2024

To byl ale týden, co? V sobotu jsem zakončil letošní Ace Week článkem Asexuální čtení trilogie Temný rytíř, pak jsem s vámi sdílel informace o vyhubeném ašdarim, následně jsme se seznámili s nejnovějšími přírodovědnými dokumenty, vrátil jsem se k více než rok odloženému projektu Šupinatí z Jihoafrické republiky popiskem jisté pazmije, vyhodnotil jsem soutěž z konce září a upozornil jsem vás na to, že tučňák brýlový byl oficiálně překlasifikován na kriticky ohrožený druh. Nyní je na čase přinést vám další Obrázek týdne! Začíná předposlední měsíc roku, listopad, a mohl bych samozřejmě pokračovat v té podzimní sérii obrázků z října, ale myslím si, že je na čase směřovat zase trochu jinam. Zpátky do pravěku. Navíc jsem našel toto výtečné dílo Andreye Atuchina, které se před pár dny objevilo na Dinosaur Wiki. Hurá do permu!

Popisek k obrázku: Začíná nový den, vychází slunce, a permská krajina ožívá. Trojice bizarních anomodontů druhu Suminia getmanovi šplhá po přesličkovitých rostlinách a nechává svá těla ohřívat sílícími paprsky mocné hvězdy. S pomocí ostrých drápků se tito asi padesát centimetrů dlouzí "savcotvární plazi" drží ve výši několika metrů nad zemí, a své škodolibé výrazy směřují snad na všechny strany. Jedna z nich si přitom všímá, že poklidné ráno nejspíše brzy skončí, a bude nahrazeno stresujícím, ba dokonce nepříjemným ránem. V pozadí vidíme skupinu metr a půl dlouhých pareiasauridů druhu Deltavjatia vjatkensis, z nichž někteří měli to neštěstí, že uvízli v tekutém jílu. Kdyby měli čas se vyprostit, bylo by vše v pořádku. Jen by jim to zabralo pár hodin a trochu by je to vyčerpalo. Situaci však mění přítomnost masožravého gorgonopsida druhu Viatkogorgon ivachnenkoi, jenž byl z nedalekého řídkého lesíka přilákán ranním skučením uvízlých deltavjatií. Nyní sestupuje z nízké skalní římsy a blíží se k obzvláště vyčerpanému zvířeti, jež z jílu vynořilo takřka celou pravou přední končetinu. Deltavjatie, jež se tekutému jílu vyhnuly, rychle mizí ze scény, pochodujíce směrem k suminiím. Nastal-li pro drobné anomodonty čas držet se ve výši a nesestupovat na zem, pak právě teď. Scéna se odehrává v oblasti pozdějšího Kotělniče v Kirovské oblasti, v evropské části Ruska, před 255 miliony let. Fosilní pozůstatky všech vyobrazených zvířat vydaly svrchnopermské horniny řeky Vjatky.

O deltavjatii jsem na blog psal na začátku letošního června, popisek bizarní suminie přibyl na tyto stránky již v dávných časech, konkrétně v roce 2015. Je opravdu fajn se k těmto vyhynulým zvířatům z pozdní doby permské vrátit. Jak se vám Andreyova malba líbí?

Velice rád bych vás upozornil na to, že před pár dny bylo oznámeno natáčení nového dokumentu Nigela Marvena, který ponese název The Last of the Penguins (Poslední z tučňáků). Začne se natáčet na Novém Zélandu v lednu příštího roku! 

Co jinak můžete v brzké době očekávat na tomto blogu? Jak víte, v úterý bychom se měli dozvědět, jakým směrem se vydají zfašizované Spojené státy americké - zda jim bude vládnout oranžový nácek nebo centristka a zároveň první žena v Bílém domě. S výsledkem bude souviset i budoucnost klimatu a environmentu celé naší planety, a právě na to téma hodlám do konce týdne napsat článek.