Ačkoliv jsem již do rubriky Mé obrázky tento měsíc jeden příspěvek zařadil (byl to příspěvek mločí), fotografie svých zvířecích modelů jsem do ní nepřidal od Vánoc. Jenže od té doby se má rozsáhlá sbírka figurek prehistorických a sem tam i současných živočichů zase rozrostla, a já si před pár dny řekl, že by nebylo na škodu zakončit na články dosti bohatý duben nějakými fotkami svých neživých přátel, kteří chytají prach na knihovničce, na stole nebo v temnějších prostorech mého zajímavými věcmi naplněného, rozptylujícího pokoje. Všechny fotky jsem pořídil dnes, až na tu poslední - je to takový bonus, a ano, opět se na něm nachází jeden z mých živých kamarádů amfibiánů.
Les je plný sasanek a dalších květin, a tak není divu, že některé z mých dinosauřích modelů se rozhodly strávit mezi nimi trochu času! Tito dva deinonychové od Schleichu asi usoudili, že se mezi květinami dobře skryjí, a vyčíhají si tam nějakou kořist. Hnědého deinonycha - uvedeného na trh před deseti roky - mám ve své sbírce už od roku 2013, toho zeleného s peřím - vydaného asi před pěti lety - pak od roku 2019. Asi není překvapivé, že z důvodu jurskoparkovského "šílenství" je Schleich vede jako velociraptory.
Vypadá to, že deinonychové rádi čichají ke kytkám. Nebo se mi to jen zdá?
"Já si chci taky čichnout! Já taky!" Vidíte, jak se natahuje?
Proč mi to jen připomíná ty dávné toluenové doby, kdy mi bývalo tak hezky? Ehm... No, radši pryč od toho. Zde ještě jeden pohled na raptoří bratry.
Jedním z dinosaurů, kteří od začátku roku přibyli do mé sbírky, je Diabloceratops od Schleichu, uvedený na trh v roce 2019. Velice se mi líbí jeho zbarvení. Myslím, že se dá dobře obdivovat zvláště tehdy, když se tento rohatý dinosaurus prochází ve více či méně vysušené krajině.
Pokud je mimochodem fotka trochu neostrá, pak na ni klikněte, a zobrazí se v lepší kvalitě - Blogger zmenšené obrázky jednoduše rozmazává! Zde je náš diabloceratops na cestě k lesu...
Chudák, musel mít hlad! Vsadím se však, že mu to zelené listí, které si nakonec našel, chutnalo...
Není žádným tajemstvím, že miluju rosomáky. Vždyť je po nich pojmenována i jedna z nejlepších kdy vytvořených fiktivních postav, Wolverine. A kdo je na celém území střední Evropy největším fanouškem Wolverina? A myslím tím claremontovského Wolverina, nikoliv toho surovce, kterého z něj tehdy bohužel již korporátní Marvel udělal v 90. letech? No, každopádně, vraťme se k rosomákovi jakožto karnivornímu savci z čeledi lasicovitých. Minulý rok jsem s vámi sdílel fotografie svého rosomáka od Mojo, nicméně tento rok se má sbírka rozrostla také o rosomáka od Schleichu, uvedeného na trh v roce 2011. Velmi se mu zalíbily skály nedaleko mého domova...
Když se na těchto skalách ocitl, skutečně zdivočel. A chvíli ani nevěděl, že jsem ho fotografoval...
Pak si mne ale všiml, a ukázal mi své děsivé zuby! V tu chvíli mi přejel mráz po zádech. Představa, že by mě pokousal, mě doteď děsí. Ne všichni rosomáci potřebují adamantiové drápy, aby odvedli práci, ve které jsou nejlepší, a na které není nic pěkného (you get that reference?).
Pomalu se teď přesuňme k vodě. Zatím nejnovější přírůstek v mé sbírce je totiž částečně vodním živočichem. Je to Nothosaurus od Schleichu, uvedený na trh v roce 2021! Mám z něj velkou radost. Životní styl těchto plazů připomínal v mnohém životní styl dnešních ploutvonožců, a já si myslím, že tento exemplář se nám to rozhodl potvrdit.
Podívejte se na ty zuby! Nechtěl bych být rybou, jež mezi nimi skončí...
But that toothy smile certainly didn't put me off! In fact, I stayed near this beauty and took a couple of more shots! Check them out!
Do vody se mému nothosaurovi moc nechtělo, zato Tylosaurus od značky CollectA, který byl na trh uveden v roce 2009, a kterého už mám doma několik let, by nejradši nebyl nikde jinde, než právě ve vodě! Bohužel byl však vyplaven na pobřeží, a podobně jako Liopleurodon v Putování s dinosaury, i on pomalu na slunci umírá...
Ať se snaží sebevíc, nedaří se mu vrátit se do vody. Hází sebou, zvedá hlavu, ale bezvýsledně.
Hned u břehu je prehistorické jezero naplněno nebezpečnými živočichy, kteří by mu, pokud by se do vody nakonec vrátil, jistě dosti ublížili! Co jsou asi zač?
Ano, jsou to pulci kuněk! Okraj vodní nádrže, u které jsem tylosaura fotil, jimi byl doslova posetý - v některých místech byla hlubší voda úplně černá!
Tyto pulce uvedla na trh společnost Safari Ltd v roce 2019... Ne, dělám si legraci. Jsou to praví kuňčí pulci. Zde ještě předkládám včerejší fotografii dospělé kuňky. Dnes jsem těchto obojživelníků viděl nejméně devět, včera jen dva, a tento je tedy jedním z nich.
Ještě jednou připomínám, že některé fotografie mohou být trošičku rozmazané kvůli zmenšení v textovém editoru - pokud je chcete vidět ostré, jednoduše na ně klikněte, a zobrazí se vám v původní velikosti!
To je protentokrát vše. Rozhodně hodlám dál psát tyto příspěvky zaměřené na modely dinosaurů a dalších zvířat, ačkoliv si na další budete muset počkat zase pár měsíců...
Žádné komentáře:
Okomentovat