Dean Owen přišel s novým plánem, jak zabránit strašlivé budoucnosti, jež naši planetu čeká. Užitím Brickellova stroje času se hodlá vrátit do minulosti pouze o několik měsíců, do doby předcházející hromadné invazi Shai'ri. Pomocí telepatického přístroje pak hodlá u Coldů vytvořit iluzi, že Země není pro přežití Shai'ri vhodná. Taková informace pak bude Coldy poslána svým pánům, mimozemským kolonizátorům, ještě předtím, než se vůbec k Zemi přiblíží. Obdobně hodlá Dean postupovat s napřed vyslanými vojenskými jednotkami Shai'ri v poušti Gobi či v Amazonii. Nelze-li Shai'ri porazit silou, pak je Lovci kryptidů hodlají porazit mozkem... Aby však stroj času spustili, musí naši hrdinové nejprve najít Briddimský drahokam, který ukradl Archibald Quartermaine. Ten měl spolu s agentkami Kentovou a Lyonsovou namířeno do Langley ve Spojených státech, jejich letoun však na počátku invaze Shai'ri padl, a všichni tři se stali nezvěstnými. Po mnoha dnech tvrdé práce ve Velázquezově tvrzi konečně Dean s bojovou trojkou nalezl a dešifroval složku dat, kterou Arik Thomson před svou smrtí nahrál, s mnoha ostatními soubory, do bezpečnostního systému Cryptid Swiftu. Čtveřice odvážlivců se pak vysokorychlostním letounem vydala na přesné místo pádu Barbařina letounu, na okraj města Rayville v Louisianě. To v poslední době zažívalo pravé peklo. Předešlou noc se z blízkosti města ozývalo vřískání jakési oběti, kterou mimozemšťané mučili. Mezi troskami letounu sice Lovci kryptidů spásný kámen nenašli, setkali se však se sbitou ženou, jež je pravděpodobně v hledáčku Shai'ri...
LOVCI KRYPTIDŮ 4: HLEDÁNÍ SPÁSNÉHO KAMENE, ČÁST DRUHÁ:
Dean se k ní opatrně přiblížil. "Pst! Jste v pořádku?" řekl polohlasitě. Teprve teď si týmu žena všimla, a vystrašeně sebou cukla. Zděšení v jejích očích však vystřídala úleva. Nenalezli ji mimozemšťané, ale lidé. Seděla stále na místě a chvěla se. Dean se podíval na ostatní. "Určitě jí něco udělali. Je úplně traumatizovaná," řekl. Stále dávajíc pozor na potenciální nebezpečí ve vzduchu, přistoupili členové týmu k té zmučené oběti. Mohlo jí být okolo pětatřiceti let, byla afroamerického původu, a v obličeji měla nespočet hlubokých krvavých šrámů. "Prosím vás, pomozte mi," vydala ze sebe slabý hlásek, "ti tvorové jsou monstra. Zničili mě. Roztrhali mě!" Dean se k ní posadil. "Jak se jmenujete?" zeptal se pro začátek. "Lexi Mansonová," odpověděla, "jsem ráda, že si vůbec pamatuju svoje jméno. V hlavě mám samý zmatek. Chvílemi mám dokonce pocit, jako by moje mysl odletěla. Nemůžu ani myslet, nemůžu nic." "Jste odsud z města?" "Ano." "Co vám provedli?" Lexi pohlédla Deanovi do očí, a pak si prohlédla Akihika, Fahada a Rogera. Roztřásla se ještě víc. Když se pokusila promluvit, ztratila hlas, a pak začala brečet. "Nebojte se, my vám pomůžeme," řekl Dean, a jemně se dotkl její ruky, načež se otočil na své kolegy, "chlapi, musíme zmrazit ty rány. Koukněte, jak krvácí. Je to ještě horší, než jak to vypadalo z dálky." Akihiko na nic nečekal, vytáhl z kapsy v uniformě chladící sprej, poprosil Lexi, aby natáhla ruce, a pomalu jí začal rány chladit. "Nemusíte se ničeho bát," řekl Roger, "řekněte nám, co se stalo, pokud o tom můžete mluvit. My jsme Lovci kryptidů, jestli vám to něco říká." Lexi zavřela oči a vydechla. "Unesli mě... Mě a moji sestru. Přemístili nás do takové velké... lodě... nevím, jak jinak to nazvat. Přistála nedávno kus od města. Pamatuju si, že pronikli do našeho bytu, a začali nás mlátit. Pozbyla jsem vědomí, ale oči jsem párkrát otevřela, když nás po zemi do té lodě táhli. A pak jsem se probudila v takové zvláštní místnosti... Vzpomínám si, že to bylo ve druhém patře... Byla tam spousta světla... Zdi s rytinami... A visela jsem hlavou dolů. A oni do mě bodali takové ostré hadice... Když jsem křičela, práskali mě nějakým kabelem po obličeji..." rozpovídala se Lexi, a pak se znovu rozbrečela. Fahad zmáčkl rukojeť své laserové pistole. "Měli bychom je pozabíjet. Všechny! Do jednoho! Zabít!" rozohnil se. "Hele, kámo, klídek," skočil mu do řeči Akihiko a dotkl se jeho ramena. Fahadův vztek vůči Shai'ri jen rostl, a nechával to na sobě znát. "Co byly zač ty hadice?" zeptal se Dean Lexi. Hluboce s ní soucítil, a věděl, že bylo nejlepší, aby se z té strašné události pro začátek vypovídala. Zároveň však bylo nutné zjistit, k čemu tu vlastně docházelo. "To nevím. Prostě mi projížděly do rukou, do zad, do ramen... Měla jsem pocit, jako by na konci každé z nich byl takový háček, zaklesl se mi v mase, a pak to táhlo a táhlo, skoro jako by ze mě odčerpávali krev. Příšerně to bolelo," odpověděla Lexi. "V jednu chvíli jsem otočila hlavu, a spatřila svou sestru a pár dalších lidí v takových komorách, vypadalo to jako průhledné rakve, leželi tam bez hnutí v nějakém kouři," dodala Lexi. Akihiko zmrazil rány na jejích zádech. Překvapilo ho, jak hluboké byly. Bohužel začínaly hnisat. "Lexi, pokud můžete, bylo by nejlepší vstát. Odvedeme vás do našeho letounu, tam vás důkladněji ošetříme," řekl, a pokynul na Deana. Ten okamžitě vytáhl svou laserovou pistoli, a paprskem nejnižšího stupně přepálil pouta, která Lexi div nezdeformovala ruce. "Utekla jsem odtamtud dnes ráno. Probudila jsem se v té komoře, ležela jsem v krvi, a měla jsem na rukou tahle pouta. Odklopila jsem kryt, a vyběhla ven. Nikde nebyli. Tak jsem vyběhla ven, a utíkala za město. Teď mě hledají. Vím to. Chtějí mě zpátky, a chtějí mě dál mučit," řekla Lexi. "Experimentovali na vás, že?" řekl vyděšeně Dean. Lexi se zvedla, Dean jí podpíral, a spolu s bojovou trojkou se pomalu vraceli ke Cryptid Swiftu. Všechny letecké hlídky Shai'ri se v tuto chvíli naštěstí nacházely buď ve středu, nebo na opačné straně města. "Ta pouta, co mi dali, vydávala cinkavý zvuk. Musela jsem vždycky zalehnout k zemi, abych ho ztlumila. Jenom, když se pouta dotýkala půdy, ten zvuk se neozýval tak hlasitě. Díky tomu měli problém mě najít," vysvětlovala dál Lexi. Uběhlo asi dvacet minut, než dosáhli letounu. Lexi se položila na lůžko v jeho zadní části. Akihiko s Rogerem se okamžitě pustili do obvazování jejích ran. Zároveň dali Lexi prášek na uklidnění, a samozřejmě jí také dali vypít půllitrovku vody. Dean s ní dále hovořil. "Chtěl bych se vás zeptat ještě na jedno. Viděla jste mezi těmi odchycenými osobami dvě ženy v černých uniformách a docela podivného hubeného chlapíka?" zeptal se. "Byla tam spousta lidí. Většinu z nich jsem neviděla, ale ti mimozemšťané určitě mají moji sestru!" odpověděla Lexi. Dean pokýval hlavou. "A to světlo, o kterém jste mluvila. Jaké bylo? Vzpomínáte si na jeho barvu?" "Moc dobře si nepamatuju... ale myslím, že bylo modré. Modré nebo fialové. Bylo všude kolem mě. Měla jsem pocit, že mě něčím ozařovali," odpověděla Lexi. Jakmile byl její stav stabilizovaný, vyšli Dean, Akihiko, Fahad i Roger před letoun, a poradili se, co dál. "Vzpomínáte si na to, co říkala Curupira? Shai'ri ji odchytili v Amazonii, a ona se pak probudila, hlavou dolů, v nějaké komoře s rytinami, ale až v Kongu! Lila měli taky odchyceného, a byl pod nějakým uspávacím plynem. Říkala, že Ngoy ji zachránil na poslední chvíli, protože když se probudila, Shai'ri vstoupili do místnosti, a chystali se jí něco udělat," řekl Roger. "Jo. Přesně tak, kámo," reagoval na to Akihiko, "a tady Lexi se ocitla v podobný situaci, jen tisíckrát horší." "Proč na ní ale ty potvory experimentovaly?" zeptal se Fahad. "To zjistíme," odpověděl Dean. "Chceš se tam vydat?" otázal se Roger. "Lexi říkala, že kromě její sestry mají v té místnosti víc lidí. Abych řekl pravdu, nepřekvapuje mě to. Z budoucnosti vím, že Shai'ri na lidech experimentují, i když v tomto konkrétním případě nevím, proč. Pro své pokusy si tu odchytili víc osob. Co když jsou mezi nimi Kentová, Lyonsová a Quartermaine?" řekl Dean. "Už to chápu, kámo," pokýval hlavou Akihiko. "Lexi říkala, že to světlo v místnosti bylo modré. Chlapi, to je Briddimský drahokam. To, pro co jsme si přišli. Já jsem přesvědčený, Quartermaine a obě agentky jsou tam uvnitř s těmi ostatními odchycenými lidmi, a že Shai'ri tedy Quartermaineovi drahokam opravdu ukradli. Dává to smysl, ne?" pokračoval. "Kdyby používali při experimentování Briddimský drahokam, mohli by těm lidem udělat, co se jim zachce. Kdo ví, jestli sami vědí, s jak silnou energií si vůbec zahrávají," dodal Roger. "Takže ten šutr je podle tebe tady," pronesl Akihiko, "a my jim ho musíme šlohnout." "A zachránit všechny, kteří jsou v té lodi. Lexinu sestru i všechny ostatní, a možná tedy i naše kolegy, jsou-li mezi nimi," odpověděl Dean. "Fajn, Lexi byla v té velké vesmírné lodi, která se nachází půldruhé míle odsud. Vtrhneme tam, postřílíme ty hnusný darebáky, což si mimochodem náležitě užiju, pak osvobodíme unesené, a vezmeme si diamant. Jde se na to!" řekl se zatajeným dechem Fahad. Roger se pousmál: "Vypadáte docela zapáleně, hošci. Někdo tu ale musí s Lexi zůstat, a pokračovat v jejím ošetřování. Asi to budu muset být já." Akihiko sevřel prsty jeho rameno. "Neboj, donesu ti useklou hlavu emzáka, abys s ní moh hrát fotbal," zazubil se drsňácky. Roger odfrkl. Na Akihikovy drsné, někdy až brutální poznámky byl zvyklý, a nikdy je nebral příliš vážně, ale tentokrát vycítil, že jeho japonský přítel vtipkoval jen částečně. Vrátil se do letounu, následován Deanem. Ten do něj vkročil už jen na chvíli, vytáhl ze skříně v zadní části Cryptid Swiftu tři jetpacky, a dva z nich pak svým společníkům venku předal. Celá operace musela proběhnout rychle. Jakmile se trysky na jetpacích zahřály, vyhnali se tři bojovníci do vzduchu, přeletěli několik zpustlých kopců a násyp, za nímž Lexi nalezli, a letěli k obrovskému vesmírnému monstru, jehož vrcholek byl i ve zvlněné krajině z dálky viditelný.
První problémy na sebe nenechaly dlouho čekat. Při letu náhle Dean spatřil tři další kosmické velikány, kteří se příšernou rychlostí přiřítili z nebes. Zpoza kopců po obou stranách vyletělo šest menších letounů; za každým tři. "Tak tohle bude zábava, pánové!" zasmál se Akihiko. Pak hlavami všech tří dobrodruhů pronikla nepopsatelná bolest. Začali křičet, a ztratili kontrolu nad jetpacky, a jeden po druhém těžce dopadli na zem. Akihiko řval jako zvíře, držel si hlavu, a kroutil se na zemi jako had. "Mají tu... telepatický přístroj... nenapadlo mě, že..." pokusil se něco říci Dean, ale větu dokončil už jen bolestným křikem. Fahad se na zemi také celý zkroutil, ležel v klubíčku a mnul si čelo i uši. "Vzdejte se. Nevzdorujte. Odpor Shai'ri se trestá," ozvalo se náhle v jejich hlavách. Byly to pouhé myšlenky, nebyly tvořeny žádným jazykem, byly abstraktní, a přesto měly co na konkrétnosti, že se jim okamžitě dalo porozumět. Svět kolem Deana, Akihika a Fahada se náhle zastavil. Všechno se zdálo tak pomalé! Vesmírná plavidla přistála na zemi, a během té věčnosti, kdy hlavami Lovců kryptidů pronikaly ostré myšlenky, a bodaly je do mozků, k nim přistoupila velká figura v zeleném obleku s démanty na hrudi, krku, ramenou, ba i na břiše. Teprve když vysoký mimozemšťan, doprovázený svými vojáky, před lidmi stanul, strašlivá bolest ustoupila. Stále však s nimi byl v telepatickém spojení. "Já jsem Shy'rk, Vládce Shai'ri. Tato planeta je naše. Vím, o co se snažíte. Čtu vaše myšlenky. Chcete proniknout do jednoho z našich plavidel. Každý z vás už v životě Shai'ri zabil. Někteří z vás," pronášel jim do hlav, a pak se otočil na Fahada, "dokonce Shai'ri z celého srdce nenávidějí." Pak k nim přistoupil ještě blíže. "Za odpor Shai'ri se platí smrtí. Nemohu tolerovat, aby v našem novém světě existovali tací, jež se nám hodlají postavit," dodal. Dean vycenil zuby, když se jeho oči střetly se Shy'rkovýma. S pomocí telepatického přístroje tvořeného několika destičkami na drátu, jenž měl Shy'rk připnutý k čelu, neprolézal příliš hluboko do mysli svých obětí. Přesto však u Deana ucítil cosi zvláštního. Tento člověk nebyl jako žádný jiný. A přestože ho Shy'rk viděl poprvé v životě, cítil, že Dean se s ním setkal již několikrát, a to sice v budoucnosti, to však Shy'rk nedokázal pochopit. Dean na něj pohlížel jako na potenciálně zranitelnou bytost, a Shy'rk to cítil. Kdyby si to mohl dovolit, roztřásl by se. Tento člověk o něm cosi věděl, a Shy'rkovi se to nelíbilo. Pokračoval však ve svém pompézním myšlenkovém proslovu: "Planeta Ed'ra, neboli Země, jak jí říkáte, patří Shai'ri. Ne vám. My o svůj svět přišli. Naše planeta, Dh'era, byla zničena. Dokážete pochopit, že tento svět potřebujeme. A ti, kteří se nám postaví do cesty, budou zničeni." Akihiko se vzmohl, a pomalu se začal zvedat ze země. "Táhni zpátky do toho svýho šajrilandu, troubo," vyhrkl, a hodil po Shy'rkovi šuriken. Ten se však zasekl v hrudním démantu, čímž Shy'rka zachránil před těžkým zraněním. Vylekal se však natolik, že doslova odplavil telepatickou vlnu, kterou předtím tři odvážlivce zaplavil. Dean vytáhl laserovou pistoli, a vystřelil po telepatickém zařízení na Shy'rkově čele. "Kruci!" zařval naštvaně. Teprve nyní si uvědomil, že laser byl stále nastaven na nejnižší stupeň. Zařízení se tedy spálilo, ale Shy'rk ránu vůbec nedostal. Dean mohl Vládce zabít, kdyby měl pistoli nastavenou na silnější paprsek! Fahad se zvedl, a začal pálit po vojácích. Jejich mrtvoly létaly vzduchem jako hadrové panenky. A zrovna tak do vzduchu vyskočili Dean, Akihiko a Fahad, a pomocí jetpacků se rychle dopravili ke vchodu do vesmírné lodi, k níž původně mířili. Uvnitř nastal masakr. "Tohle je za Harveyho!" zařval Fahad, a paprskem nejvyššího stupně prostřelil jednomu z mimozemských vojáků hrudník. "Tohle máte za to, co jste udělali Lexi! A tohle je za celou planetu!" řval dál, a pálil po nich, až se celá chodba topila v zelené krvi. Místnost s unesenými se podle Lexi měla nacházet ve druhém patře vesmírného giganta, tam tedy tým zamířil. Chodba ve druhém patře byla překvapivě hlídána jen jedním vojákem, toho pro změnu odpálil Dean. "Chlapi, není mi dobře. Mám pocit, že jste dneska zabili víc emzáků, než já. Asi stárnu," zavtipkoval Akihiko. V místnosti určené pro experimenty se nacházel jeden vědecký pracovník Shai'ri. Fahad mu ustřelil hlavu, a pak jako první vstoupil do místnosti. "Vidíte, co Shai'ri dělají? Proto je tak nenávidím. Zabíjejí, mučí... Je to odporné," zašeptal se zlostí. Dean okamžitě odtáhl kryt prostoru, v němž ležela Lexiina sestra. Jeho kolegové už v tu chvíli vytahovali z průhledných boxů další tři unesené. Probudili se, a začali řvát hrůzou. "Co jste zač?!" "Kde jsou ti mimozemšťané?!" "Prosím, slibte mi, že už mi nebudou řezat do masa! Prosím!" ozývalo se po celé místnosti. "Jsme Lovci kryptidů," pronesl Dean s vůdcovskou důstojností, "a vyvedeme vás odsud. Budete v pořádku, to vám slibuju." "Kámo? Máme tu problém," sykl Akihiko, "nejsou tu ani stínomil, ani Kentovka a Lyonsovka. Nevidím je tu. A ty ostatní osoby tu leží bez hnutí. Nemůžu jim nahmatat srdeční tep." Dean ztichl. "Lidi, nebyl tu s vámi ještě někdo?" zeptal se Fahad čtyř unesených, kteří experimenty přežili. "Moje sestra!" ozvalo se ze skupinky. "Lexi je v pořádku, je v našem letounu," řekl Dean, "hledáme ale ještě tři lidi. Nevíte o nich něco?" "Neznáme ani sami sebe," řekl jakýsi mladý, dlouhovlasý blonďák. Dean přiběhl k přístroji se čtyřmi trubicemi, sloužícími k držení končetin zajaté osoby. Přesně v tomto přístroji předchozího večera Shai'ri drželi Lexi. Vzhledem odpovídal popisu, jenž kdysi Lovcům kryptidů poskytla Curupira. Dean k sobě stáhl velkou sondu, visící nad přístrojem na měkkém kabelu. Prokopl jí, a vytáhl z ní jakousi obdobu žárovky. Do chvíle, než ji ze sondy vytrhl, zářila modře. Vytržena ze spoje, přišla o svou záři. Dean pohlédl na Akihika s Fahadem. "Tady Briddimský drahokam není," řekl zkroušeně. "Lidi, vy jste tu asi neviděli modrý kámen, se kterým se dá dělat všechno, co si jeho držitel zamane?" zeptal se Fahad chvějících se zachráněných. Nevypadali však, že by se jim na jeho dotaz chtělo reagovat. "Bral bych to jako ne, Fahade," řekl Dean, "Shai'ri ho nemají. Oni ten drahokam nemají. Tak o čem tohle sakra je?!" Dean silou flákl se žárovkou o podlahu. "Nechápu to. Něco nám uniklo," dodal, zatnul zuby, zavřel oči, a vrazil si prsty do čela. "Co ho hledat ve zbytku lodi? Nebo v jiných plavidlech? Pokud ho teda mají," navrhl Akihiko. Z prvního patra se náhle začal ozývat skřek mimozemšťanů. "Venku je jich na nás moc. Tohle nemá cenu. Měl jsem za to, že drahokam bude tady, a že ho budou využívat k těmhle nelidským pokusům. Když není tady, nebude ani jinde," odpověděl Dean. Bylo na čase zmizet. V prvním patře už byla celá jednotka Shai'ri. Došlo k další přestřelce. Dean, Akihiko a Fahad se dokázali ubránit, ale nedokázali před světle modrými střelami z trubicovitých pušek Shai'ri ochránit neozbrojené. Lexiina sestra z nich padla jako poslední. Dokonce při přestřelce zvedla ze země pušku zabitého vojáka, a pokusila se z ní vystřelit, jenže byla příliš slabá. Nakonec i ona, ke všemu zděšení Lovců kryptidů, padla. Cestu ven si probojovali jen oni tři. Celá tato riskantní mise tedy vyšla vniveč! Zatímco s pomocí jetpacků uháněli pryč, pronásledovalo je oněch šest hlídkových letounů, a pálilo po nich ze zbraní umístěných na křídlech. Nějakým zázrakem se Deanovi podařilo laserovou pistolí jeden letoun sestřelit, Fahad také jeden porouchal, a nakonec se i Akihikovi podařilo laserem zasáhnout pilota dalšího letounu, po dvou minutách však měli v zádech stále tři plavidla, a blížili se k Vládcově vesmírné lodi, jež se z jakéhosi neznámého důvodu opět dávala do pohybu, a odlétala.
Fahad naschvál zamířil k zemi. Šílenou rychlostí se teď hnal nad suchou půdou, a jeden z letounů ho následoval. Pak Fahad zamířil ke kopečku, a takřka kolmo zasvištěl vzhůru. Pilot již letoun nedokázal odvrátit z dráhy. Řacha. Čtvrté plavidlo odrovnáno. Dean zakličkoval kolem pátého, zpomalil, a skončil tak za letounem. Do jeho zadní části pak vypálil laser nejvyššího stupně. Poslední plavidlo přistálo na zemi, až když trojice doletěla na samý okraj Rayville. Vyšel z něj voják s připravenou puškou. Akihiko přistál sotva deset metrů před ním, a shodil jetpack na zem. "Tvýho šéfa jsem možná nedostal, protože si kryl srdíčko," řekl, a ďábelsky se zazubil, "tobě ho ale proseknu." Vyhodil po Shai'ri šuriken, a zasáhl ho do břicha. Voják v bolesti padl k zemi. "Lhal jsem. Chci tě živýho," dodal Akihiko. K Fahadově a Deanově údivu pak zraněného, kroutícího se Shai'ri dotáhl až ke Cryptid Swiftu. Zaklepal na vchod, z něhož okamžitě vystoupil Roger. "Hlava na fotbal. Doufám, že sis vzal nůž," poznamenal Akihiko. Roger však vypadal smutně. "Lexi zemřela. Nevím, jak je to možné, byla stabilizovaná, a pak najednou přestala dýchat," sdělil ostatním. Dean přiběhl k jejímu nehybnému tělu, stále ležícímu na lůžku. "Její životní funkce musely najednou selhat," řekl pomalu, zatímco si ji prohlížel, "to ty experimenty. Obávám se, že jí klidně mohli naprogramovat k tomu, aby jí v určitou dobu zastavila srdeční i mozková činnost. Tohle klidně mohli udělat i těm ostatním uneseným, kteří již nevykazovali známky života." "Proč by to dělali?" vyhrkl Fahad. "Musí k tomu mít nějaký důvod," zašeptal Dean a poškrabal se po hlavě. Pak přejel rukou po Lexinině rameni. "Je mi jí moc líto. Musela strašně trpět." "Něco bychom se mohli dozvědět od tohohle protivy," řekl Akihiko, a vstoupil do letounu se zraněným Shai'ri. "Rogere, říkal jsi, že telepatickou korunku se může naučit ovládat každý z nás. Tak nám ukaž, jak na to," řekl svému příteli. Roger nemeškal, a telepatický přístroj si umístil na hlavu. Netrvalo dlouho, a ocitl se v mysli zraněného mimozemšťana. Viděl v jeho vzpomínkách jakési cvičiště v krajině, jež se od té zemské nemohla více lišit. Spatřil jej před samotným Vládcem, jak mu s ostatními vojáky v jakémsi vesmírném plavidle sliboval věrnost. Dokonce ho viděl procházet kolem komory ve druhém patře oné vesmírné lodi, jež jednotkám do těchto míst vyslaným musela sloužit jako základna. Po Briddimském drahokamu či po Quartermaineovi a obou agentkách však nenašel v jeho mysli ani stopu. "Je to sice jeden ze stovek, kteří poblíž Rayville operují, ale náš kamínek v životě neviděl," řekl Roger poté, co důkladně prozkoumal vojákovu mysl. "Možná si jenom nechce vzpomenout. Natrhnu mu trošku krček, a uvidíme..." zasmál se Akihiko a s krvácejícím mimozemšťanem práskl o stěnu letounu. "Akihiko! Dost! Už mě s tou svou brutalitou trošku štveš," vykřikl Roger. "Stejně chcípne. Ošetřovat ho nebudem. Chtěl mě vodprásknout," řekl Akihiko, a vyhodil mimozemšťana ven z Cryptid Swiftu. Pak všichni čtyři tiše přistoupili k lůžku. "Musíme ji pohřbít. Neřekla nám, zda měla ve městě nějaké příbuzné, uděláme to tedy sami," řekl Dean. Odnesli Lexiino nehybné tělo k příkopu na kraji města, a zakryli ho hlínou. Nebyl to klasický pohřeb, ale jinak se v takové situaci zkrátka uskutečnit nemohl. Poté se vrátili do Cryptid Swiftu. "Co teď? Shai'ri sídlící poblíž Rayville tedy drahokam nemají. Je možné, že ho vlastní jiná jednotka, ale je to dost nepravděpodobné," prohlásil Dean, "někdo ho každopádně má, proto ta iluze ve Velázquezově laboratoři pořád existuje." "Myslíš, že Quartermaine a agentky jsou živí?" zeptal se Roger. "Možná. Ale nevíme, kde jsou. Takže nevíme, kde drahokam hledat! A bez něj... bez něj je můj plán akorát tak k zahození!" odpověděl Dean, a rozčilil se. "Promiňte, chlapi, každý den jsem ze sebe víc zklamaný. Nic se mi nedaří. Jsem bezradný," řekl nakonec po chvíli, již trochu klidnější. "Deane," řekl Akihiko, "budem ho dál hledat. Tady i jinde. Najdem ten šutr. Ať už ho má kdokoliv. Uděláme pro to všechno."
Kde se nachází Briddimský drahokam, a co se stalo s Quartermainem a agentkami Kentovou a Lyonsovou? Jaké experimenty prováděli Shai'ri na Lexi Mansonové a ostatních unesených osobách? Proč dokonce na krátkou dobu k Rayville zamířil Shy'rk, a pak náhle odletěl? Přímé pokračování očekávejte příští týden!
Žádné komentáře:
Okomentovat