Botswana se potýká s hromadným umíráním slonů, jehož příčina je dosud neznámá. Na začátku května ohlásil vědeckotechnický agregátor Phys.org, že v deltě Okavango z neznámého důvodu zahynulo dvanáct divokých afrických slonů. Na konci měsíce se pak počet zemřelých tlustokožců vyšplhal na 169. V polovině června jich bylo dvakrát víc, přičemž 70 % těl zemřelých slonů bylo nalezeno v okolí napajedel. Dle posledních odhadů zahynulo do začátku července okolo 350 slonů. Jedná se o největší z masových úhynů těchto zvířat mimo období sucha, ke kterému kdy došlo.
Vláda Botswany si s testováním vzorků dala na čas. Doktor Cyril Taolo z botswanského odboru pro přírodu a národní parky potvrdil, že nashromážděné vzorky byly do laboratoří odeslány teprve nedávno, a že celý proces zpomalily restrikce kvůli současné pandemii koronaviru. Mnozí ochránci přírody však dlouhou nečinnost botswanské vlády v ohledu zjišťování příčiny smrti těchto slonů tvrdě kritizují. Biolog, dobrodruh a ochránce přírody Niall McCann, průvodce seriálem Největší a nejnebezpečnější (Biggest and Baddest) z Animal Planet a zároveň ředitel neziskové organizace National Park Rescue, poskytl minulý týden rozhovory pro list The Guardian a televizní kanál Channel 5. Prohlásil: "Je zvláštní, že vláda nenechala testovat vzorky dřív. Obzvlášť v době, kdy se lidé bojí, že by mohlo jít o nemoc, která se přenáší ze zvířete na člověka." Není jisté, který patogen by mohl mít za následek tak rapidní hromadné umírání slonů. Podle jedné teorie je viníkem bakterie druhu Bacillus anthracis, jež způsobuje závažnou nemoc sněť slezinnou. Ta ostatně na podzim minulého roku, alespoň tedy podle oficiálních prohlášení vlády, zabila v Botswaně okolo stovky slonů. Avšak většina odborníků se shodla na tom, že sněť slezinná v tomto konkrétním případu nehraje žádnou roli. Vynořily se i spekulace o nakažení slonů koronavirem způsobujícím onemocnění COVID-19, není jim však přikládána velká váha.
Jak Niall McCann uvedl, nejpravděpodobnější příčinou smrti těchto slonů je neurologická dysfunkce. K hledání sloních mrtvol docházelo především pomocí letadel, a již pohledem ze vzduchu se ochránci přírody ujistili, že mnozí sloni při smrti spadli přímo na hlavu. Někteří místní zase spatřili nemocné slony, jak pochodovali v kruzích. To vše nasvědčuje, že postižen byl mozek těchto obrovských savců.
McCann také tvrdí, že smrt slonů by mohl mít na svědomí nějaký toxin. Pytláci v jižní části Afriky, zvláště v Zimbabwe, k zabíjení zvěře často používají kyanid, ten však v těle zabitého zvířete setrvá ještě dalších dvaasedmdesát hodin po otravě, a zabije tak i mrchožrouty, kupříkladu supy, kteří se pustí do jeho pojídání. S ničím takovým se však ochránci přírody v případě masového úhynu botswanských slonů nesetkali. Mrchožrouti otráveni nebyli, což znamená, že kyanid nebyl příčinou smrti těchto zvířat. Podle místních bylo sice na mršinách slonů spatřeno méně supů než obvykle, ovšem žádný z mrchožravých ptáků, jež se masem nakrmili, se nechoval abnormálně. Nezpůsobil-li neurologické postižení slonů nějaký druh bakterie či viru, pak se zcela jistě mohlo jednat o jakousi jedovatou látku, jež však postihla pouze nervovou soustavu, a nikoliv kosterní svalovinu.
Zda byl takový toxin mezi slony rozšířen lidmi, to vůbec není jisté. Pozoruhodné totiž je, že zabitým slonům nebyly odřezány kly. Vypadá to tedy, že za tento masový úhyn nemohou pytláci. V každém případě tlačí ochránci přírody na úřady, aby zajistily, že se pytláci k mršinám nepřiblíží. I slonoviny zvířat, která nezabili, by se totiž mohli chtít zmocnit.
Je jisté, že z neznámé příčiny zemřeli sloni jakéhokoliv věku, dospělci i mláďata, samci i samice. Ochránci se v deltě Okavango v poslední době setkali s živými nemocnými jedinci, velmi zesláblými, vyzáblými a vyhladovělými. Mnozí z nich pravděpodobně brzy zemřou. Je očekáváno, že se počet zemřelých slonů v blízké době ještě zvýší. Poslední odhad o 350 obětech tohoto hromadného úhynu může být navíc podle některých ochránců značně podhodnocen. Slonů mohlo zemřít mnohem více, než kolik jich bylo dosud nalezeno. Hledání sloních mršin z letadla či vrtulníku v husté buši totiž není zrovna jednoduché, a ač se to může zdát překvapivé, i mršina největšího suchozemského savce planety se dá v takovém terénu přehlédnout.
Okolní státy se nicméně s tímto fenoménem zatím nesetkaly. Mimo deltu Okavango v Botswaně k úhynu nedochází. Nezbývá než čekat, až bude zjištěno, co vlastně za hromadným umíráním botswanských slonů stojí. Rozhodně se však jedná o katastrofu, a to hned z několika důvodů. Zaprvé, slon africký je zranitelný druh. Podle statistiky z roku 2016 se počet afrických slonů za jediné desetiletí, tedy mezi roky 2006 a 2016, snížil o 111 000 jedinců. V současné době jich přežívá jen asi 400 000. Kromě pytláctví jsou samozřejmě ohroženi i ztrátou přirozeného prostředí. Zadruhé, slon africký výrazně přispívá k ziskům Botswany. Ekoturismus totiž tvoří 10 až 12 % botswanského HDP! Větší podíl na botswanském HDP má jen těžba diamantů. Nebude-li tedy botswanská vláda jednat, může přijít o druhý největší zdroj svých příjmů - slon africký je s ekoturismem v Botswaně pevně spjat. Jak řekl Niall McCann: "Sloni jsou výhodou Botswany. Jsou jako diamanty potulující se po deltě Okavango. Toto je ochranářská katastrofa, poukazuje na to, že se země nedokáže starat o svůj nejcennější zdroj."
Za informace vděčím listu The Guardian a twitterovému účtu Nialla McCanna. Obrázky jsou z webu CNN a instagramového účtu Animals Innocent Creatures.
Žádné komentáře:
Okomentovat