Projekt Velké kočky z pravěku se letos v létě vrací! Od konce minulého léta jsem zhotovil jen tři části, jednu v září, druhou v říjnu, a třetí konečně v dubnu tohoto roku. Nyní hodlám v psaní popisků prehistorických kočkovitých pokračovat poněkud častěji! Tentokrát Vám představím jednu robustní mexickou šelmu...
Vědecký název: Panthera balamoides,
obecný název: neexistuje,
vyhynutí: pozdní pleistocén, před 13 000 až 10 000 lety.
V roce 2011 nalezl výzkumník Jerónimo Aviles fosilie dvou velice odlišných druhů savců v zatopené jeskyni El Pit poblíž Tulumu v mexickém státě Quintana Roo na východě poloostrova Yucatán. Tyto pozůstatky, uložené v jeskyni ve vzájemné blízkosti, byly 13 400 let staré, a patřily zástupcům lidského druhu Homo sapiens sapiens a také jakési velké kočkovité šelmě. Z ní konkrétně Aviles našel část pažní kosti. Už jen její tvar prozrazuje, že se muselo jednat o velice robustní zvíře. Proč byla jeho kost nalezena v blízkosti lidských ostatků, tvořených poměrně větším počtem kostí, není známo. V době, kdy zástupci obou druhů zemřeli, jeskyně ještě zatopená nebyla. Je možné, že si kost lidé do jeskyně přinesli jako trofej nebo s ní hodlali v budoucnu pracovat a vyrábět z ní nástroje. Možnost, že naopak šelma samotná lidi zabila, se zdá být velice nepravděpodobná. I na základě těchto skromných pozůstatků, respektive pozůstatku jediného, byl v roce 2019 popsán nový druh velké kočky, Panthera balamoides. Bohužel se toho o něm moc neví. O životním stylu tohoto masožravce můžeme jen spekulovat. Vzhledem ke stavbě kosti však paleontologové předpokládají, že byl schopen bravurně šplhat po skalních římsách. Dokonce se spekuluje o tom, že byl schopen lovit kajmany a krokodýly žijící v částečně zatopených jeskyních. Mimo jeskyně lovil zřejmě hlavně savce a ptáky. Panthera balamoides je druhem, který se endemicky vyskytoval na Yucatánu. Už léta mnozí odborníci předpokládají, že v pleistocénu, během poslední doby ledové, byl Yucatán ekologicky izolován, a to kvůli neustálému rozšiřování travnatých plání.
Z pozdního pleistocénu severního až severovýchodního Yucatánu je mimo druh P. balamoides známo i několik dalších větších savců, kteří se na něm vyskytovali endemicky, což teorii izolace tohoto kusu pevniny jen potvrzuje. Mimo P. balamoides byly v jeskynním systému poblíž Tulumu nalezeny i ostatky dalších velkých kočkovitých šelem, jež Yucatán obývaly ve stejné době, jako on. V zatopené jeskyni El Pit byly dále nalezeny i kosti lva amerického, Panthera atrox. V nedaleké jeskyni, nazývané Kim Ha, byla zase před časem objevena pažní kost šavlozubé kočky druhu Smilodon gracilis. P. balamoides tedy nebyl jediným velkým masožravcem, který se po Yucatánu na konci doby ledové proháněl. Nicméně v popisu zhotoveném minulý rok Stinnesbeck a jeho kolegové přiznávají, že pozůstatků k popisu druhu je tak málo, že se mohli dopustit chyby. Berou v potaz možnost, že kost nalezená Avilesem o osm let dříve ve skutečnosti nemusela patřit kočkovité šelmě, ale naopak šelmě medvědovité, a to konkrétně rodu Arctotherium. Tento masivní pleistocénní medvěd, vážící až 2 tuny, je znám jak ze samého jihu Jižní Ameriky, tak z mexického Yucatánu, a žil ve stejné době, jako P. balamoides. Robustnost pažní kosti se podle autorů studie zdá být tak trochu netypická dokonce i pro velkou kočku. Není pochyb, že P. balamoides byl velkým masožravcem. V současnosti je klasifikován jako zástupce rodu Panthera, podčeledi Pantherinae a čeledi Felidae, ale je zde možnost, že nebyl správně identifikován, a že se vlastně jednalo o velkého ursida z čeledi Tremarctinae (ta ze současných druhů zahrnuje pouze medvěda brýlatého).
Zdroje obrázků:
Projekt Velké kočky z pravěku bude zcela určitě v blízké budoucnosti pokračovat!
Žádné komentáře:
Okomentovat