Správce dinosauřího parku - Návštěva nemocnice a začátek záchranné akce

Další pátek, další Správce dinosauřího parku! Dnes se konečně dozvíte, jak to dopadlo s chudákem Fredem, kterého před dvěma týdny poranil Ceratosaurus...

Návštěva nemocnice a začátek záchranné akce

Během neděle jsem si udělal malý výlet z našeho ostrova na pevninu Spojených států amerických, abych se v přední nemocnici v kalifornském Los Angeles setkal s Fredem, jenž je na místě již po několik týdnů hospitalizován. Pořezané ruce nebyly tím nejhorším, co jej po útoku zběsilého Ceratosaura postihlo. Těžký úraz hlavy se proměnil ve vážný otřes mozku a Fred se musel vyrovnat i s menší ztrátou paměti. Dělalo mu spíše problém vzpomenout si na události po celém incidentu, na který samotný si ovšem pamatoval ještě dost dobře-přece jen šlo o silný zážitek. Mne po příchodu do místnosti ihned poznal a příjemně jsem si s ním po dvě hodiny povídal. Kritický stav se už zlepšil, stejně jako Fredova nálada, ale přesto si někteří lékaři myslí, že to už nikdy nebude tak, jako dřív. Samotného mě napadají termíny typu "krvácení do mozku" či něco podobného, co se snad mohlo stát, co snad jednou může Freda znovu ohrozit i při menším úrazu hlavy, kdo ví... Jeho rodina tedy z incidentu moc nadšená není a tak po nás byly opět požadovány vysoké částky. Vyšplhaly se téměř na půl milionu dolarů, a to je už co říct v době krize, která nás postihuje. Okolnou zajímavostí je příchod dopisu od mě neznámého L. C. Clarka, jemuž jsem příliš neporozumněl. Dopis má souvislost s naším parkem a s peněžitými částkami, ale zbytek textu je neuvěřitelně nesrozumitelný. Mám snad zavolat na to telefonní číslo uvedené úplně dole? Chce nám někdo nabídnout financování, nebo co? To jsou jen některé otázky, které mě momentálně stíhají. Je to už pět dní, co dopis přišel. Kromě toho deštivé počasí smývá mé myšlenky, stejně jako půdu při pobřeží našeho ostrova. Deště sílí, vanou sem studené vichry ze severu a všem jde z toho hlava pryč. Zaplavený výběh Erythrosucha Erica-to je jen jeden z celé řádky problémů spojených s obdobím dešťů, který nám činí těžkosti. Nadměrné uvolňování bláta způsobuje pohyb kůlů, z nichž jsou postaveny dřevěné ploty. Doufáme, že některá zvířata toho nevyužijí a neuniknou...

Další významnou novinkou není pověst Oliverova měnícího se názoru, ať už se to zkrátka týká všeho, jako spíše to, co se s ním zase stalo. Náš neohrožený dobrodruh slíbil, že kvůli nedostatku peněz zatím nebude vozit z Isle of Die další zvířata. Jenže, jak už se u Olivera Marshe často stává, nenechte nic náhodnému slovu-jeho povaha s tím má souvislost. Zkrátka, vydal se na onen ostrov se třemi spolupracovníky jen proto, aby mohl přivézt alespoň jednoho miniaturního studenokrevného plaza do našeho terária. Výsledek je ale jiný. Nepřivezl nic-dokonce ani sám sebe. Na ostrově se za záhadných okolností něco stalo. Píši o tom jako o samozřejmosti, je to pravda, ale Oliverova nepřítomnost u vysílačky nás znepokojuje už téměř devatenáct hodin. Chce to urychlenou záchrannou výpravu-určitě se něco stalo, a pokud nepřijedeme včas, může to mít fatální následky!!!

Snad se Vám tato část líbila, mě osobně celkem bavilo ji psát. Té další se dočkáte opět v pátek příštího týdne, vězte však, že už dopředu musím slíbit jedno: Dan Jameson to nebude mít s Oliverem zrovna jednoduché! A malou roli si možná zahraje i vyděděnec z období, kdy byl největším predátorem na Zemi (viz. obrázek). Těšte se!