Obrázek týdne 26. 6. 2026

Nastal nám poslední červnový pátek s krásným datem 26. 6. 2026! Měsíc, kterým se nám rok láme, je už skoro u konce, snad jako i horká vlna, jež v tomto týdnu zachvátila evropský kontinent, a jež je dalším z mnoha důkazů, že náš domov je antropogenní změnou klimatu velice ohrožen. Přes všechny strasti s vedrem spojené bychom však neměli zapomenout na to, že červen je Měsícem hrdosti. Rozhodl jsem se tedy věnovat poslední červnový příspěvek do rubriky Obrázky týdne nějakému povedenému gayleoartu. A jsem velmi spokojen s tímto nálezem díla paleoartistva a ornitoartistva vystupujícího pod přezdívkou Eumaniraptora art, uvedeného v srpnu 2021. 

Popisek k obrázku: Stejnopohlavní pár polovodních dromaeosauridních dinosaurů druhu Halszkaraptor escuilliei se právě nachází ve společně zbudovaném hnízdě, a věnuje se zahřívání nakladených vajec. Oba samci na začátku rozmnožovacího období poskládali z rákosům podobných, lipnicotvarým evolučně příliš nevzdálených rostlin útulné hnízdo, k němuž posléze nalákali samici, ta se s nimi spářila, nakladla jim vejce, a pár nyní péči o ně věnuje náležitou pozornost. Zda každý sedí na vejcích, o nichž je přesvědčen, že patří jemu, nebo zda je na půlku rozdělená snůška v jejich očích nediferencována, to není příliš důležité. Hlavní je, že se samčí pár halszkaraptorů bude snažit, co to půjde, aby přivedl na svět novou generaci nejlepších plavců mezi veškerými z raptorů. Stejnopohlavní páry těchto dinosaurů mají vysoké hnízdní úspěchy, podobně jako tomu jednoho dne bude u vzdálené příbuzné těchto opeřených maniraptoranů, labutě černé (Cygnus atratus) z australského kontinentu, proslulé díky tomu, že páry sestávající ze dvou samců jsou při hnízdění v 80 % úspěšné, kdežto páry různopohlavní, složené ze samce a samice, mají hnízdní úspěch pouhých 30 %. U labutí černých často dochází právě k tomu, čím si prošel tento halszkaraptoří pár; nejprve se dá dohromady dvojice samců, jež se sobě vzájemně zalíbili, poté nalákají samici, aby se s nimi spářila a nakladla jim vejce, a následně ji odeženou, aby se o vejce postarali sami dva. Svět neptačích dinosaurů byl zrovna tak diverzní, jako svět těch ptačích, u nichž stejnopohlavní párování není nic výjimečného (vzpomeňme třeba na tučňáky, albatrosy či zástupce čeledi holubovitých). Sám Halszkaraptor je také dokladem velké diverzity neptačích dinosaurů. Když byl v roce 2017 vědecky popsán, jednalo se o vůbec první případ ne-terestrického dromaeosaurida, vykazujícího znaky přizpůsobení na částečný život ve vodě. Tento srpodrápý masožravec lovil ve vodě ryby nebo - jak nasvědčují výsledky vědeckého výzkumu z roku 2024 - vodní bezobratlé. Aktivně potravu vyhledával v noci, což prozrazují jeho velké očnice. Tato scéna se odehrává na území pozdějšího Mongolska před 74 miliony let.

Na zprávy o vědeckém popsání halszkaraptora si velmi dobře pamatuji. Ostatně jsem o té novince v prosinci 2017 také psal! Abych ještě doplnil popisek obrázku, Halszkaraptor není jediným známým semiakvatickým dromaeosauridem. V roce 2022 se k němu přidal Natovenator polydontus.

Do konce června se můžete na tomto blogu těšit na nové Dokumentární novinky, ve kterých shrnu důležité informace o řadě nových titulů z konce letošního jara a začátku léta. Je také pravděpodobné, že se v neděli vrátí projekt Kniha týdne. I v těch vedrech se mi totiž dařilo číst jednu vážně dobrou knížku... Buďte v horku opatrní, hodně pijte, a přeji vám, aby vás tato horká vlna nezlomila!