Již před více než dvěma týdny, konkrétně 24. října 2024, vyšel v Papers in Palaeontology článek Emily J. Swaby z dobře známé britské instituce The Open University a jejích kolegů, v němž byl popsán další přírůstek na seznam fosilních švábů. Jeho jméno zní Alderblattina simmsi; rodový název odkazuje na lokalitu Alderton Hill v anglickém hrabství Gloucestershire, z níž pochází typový exemplář, a druhové přízvisko ctí geologa Michaela J. Simmse, který tento exemplář nalezl v lednu roku 1984 při práci v terénu spolu s paleoentomologem Edmundem A. Jarzembowskim. Vše, co je z tohoto nově popsaného druhu švába známo, je jedno ze dvou předních křídel. Datuje se do spodní jury stupně toark, do doby před asi 180 miliony let; pochází ze souvrství Whitby Mudstone, jehož horniny jsou staré 183 až 176 milionů roků. Nedlouho po svém objevení se izolované švábí křídlo ocitlo v paleontologické sbírce geologické části Bristol Museum & Art Gallery, kde donedávna čekalo na prostudování. Není nikterak velké; měří jen 1,32 centimetru na délku! Mezi nejvzdálenějšími body je široké 3,7 milimetru. Doktorka Swaby a její kolegové usoudili, že Alderblatinna simmsi nemůže být zařazena do kterékoli ze švábích čeledí, jež jsou dosud z toarku známy (konkrétně jde o čeledi Mesoblattinidae, Raphidiomimidae, Blattulidae a Caloblattinidae). Od všech jurských švábů se vlastně tento nově popsaný druh liší přítomností dvou subsférických teček na špičce předního křídla (díky nim měl tedy za života šváb špičku křídla tmavě zbarvenu). Takovéto vzory jsou obvykle specifické pro konkrétní druhy, a protože dvojice teček takové velikosti a tvaru nebyla zatím rozeznána u kteréhokoli jiného fosilního švába z jury, zasloužil si tento exemplář být prohlášen za zástupce nového druhu.
Typový exemplář jurského švába Alderblattina simmsi; fotografován za sucha (obrázek A) a s etanolem (obrázek B). Upravený obrázek z článku doktorky Swaby a jejích kolegů (pro odkaz viz níže)
Alderblatina simmsi je teprve druhým jurským švábem s barevnými křídly; a k tomu se může pyšnit i tím, že je vlastně nejstarším známým švábem s aposematickým (nápadným varovným) zbarvením. Podle autorů popisu se mohlo aposematické zbarvení u švábů vyvinout v souladu s evolučními změnami u jejich predátorů, jež souvisely s toarkským vymíráním před asi 183 miliony let; tato událost byla asociována s výlevným vulkanismem, zvýšenými globálními teplotami a okyselením oceánských vod, což vedlo ke snížení kyslíku v nich a v důsledku toho k vymírání druhů. Aposematické zbarvení se v této době poprvé objevuje u dvou hmyzích řádů, včetně řádu Blattodea. Alderblattina simmsi je zástupcem čeledi Rhipidoblattinidae, jejíž typový rod, fosilní Rhipidoblattina, byl popsán roku 1906. Je o sedmého toarkského švába z jury Evropy. Pro úplnost ještě uvedu, že souvrství Whitby Mudstone vydalo světu také fosilie známých jurských obratlovců, jako jsou krokodýlům podobný teleosaurid Mystriosaurus laurillardi, plesiosauroid Microcleidus homalospondylus či blíže neurčený druh pterosauřího rodu Campylognathoides.
Informace použité v tomto článku byly čerpány z následujících zdrojů:
A new cockroach (Blattodea, Rhipidoblattinidae) from the Toarcian (Lower Jurassic) of Alderton Hill, Gloucestershire, UK, and the earliest likely occurrence of aposematic colouration in cockroaches (Papers in Palaeontology)
Nový druh švába (Blattodea: Rhipidoblattinidae) z toarciánu (spodná jura): Alderblattina simmsi (Vivarista.sk)
Whitby Mudstone (Wikipedia)
1 komentář:
Nechtěl jsem tu už zabíhat k situaci v Americe, ale... wow, tenhle skotskej týpek je dobrej:
https://x.com/Tops_opinion/status/1855105430483046906
Okomentovat