Od skončení pražských prideů uběhl již takřka týden, a přece mám pocit, že jsem v průvodu z Václaváku na Letnou kráčel teprve včera. Končí nicméně další pracovní týden, a vlastně se již nacházíme ve druhé polovině letošního srpna! Za posledních pár dnů mé oči uzřely tuny výtečného paleoartu, a nebylo zrovna lehké vybrat z nich jen jeden obrázek pro tento příspěvek. Nakonec u mne vyhrála tato malba od Jay, známé paleoartistky a zároveň konzultantky paleodokumentů (včetně nového Putování s dinosaury, jež vyjde v létě 2025). Není to nádhera?
Popisek k obrázku: Obrovitý kachnozobý Shantungosaurus giganteus, měřící 17 metrů a vážící 16 tun, se na svém dlouhém putování k jezeru setkává se školkou drobných titanosauřích mláďat. Sotva pár desítek centimetrů dlouzí dlouhokrčkové se nedávno vylíhli z vajec, shromáždili se mezi křovisky, a nyní podobně jako jim nepříbuzný gigant hledají zdroj vody. Svými matkami byli ponecháni na milost a nemilost různorodým predátorům obývajícím prehistorickou Čínu, a mohou být jen rádi za to, že prvním zvířetem nepatřícím k jejich druhu, s nímž se na svých toulkách setkali, je býložravý saurolofin. V bezpečí však nejsou před dalšími hrozbami, kupříkladu před silným slunečním svitem. Jedno z mláďat již kvůli horku padlo na bříško, a těžko říci, zda se vůbec zvedne. O jejich přežití rozhodují pouhé náhody. Než dosáhnou jezera, jistě jich ještě několik pojde. Cestovat v přítomnosti obrovitého kachnozobého dinosaura má však výhodu; k shantungosaurovi se nepřiblíží hned kterýkoli predátor, a tak je jim - opět zcela náhodou - poskytnuta jakási forma ochrany. Shantungosaurus giganteus byl jedním z největších hadrosauroidů vůbec. Snad šlo o stádní zvíře, a tento exemplář se z nějakého důvodu od své skupiny vzdálil, nebo z ní byl dokonce vyhnán - i takový je život. Mláďata sauropodů patří nejspíše k některému z druhů patřících do čeledi Saltasauridae, a dost možná k druhu Opisthocoelicaudia skarzynskii. Jak Shantungosaurus, tak Opisthocoelicaudia žili ve svrchní křídě, před nějakými 70 až 75 miliony let, ve východní Asii; fosilie prvního jmenovaného jsou známy z čínského Šan-tungu, pozůstatky druhého pak z pouště Gobi v Mongolsku. Tato scéna se odehrává v severovýchodní Číně.
Výtečné dílo výtečné autorky, kterou vám doporučuji sledovat! Jen se podívejte na shantungosaurův krk - ty krásně zpracované šupiny... Nemluvě o jeho podivuhodně tvarované hlavě se všemi těmi načervenalými ozdobami... Líbí se mi také pruhování malých sauropodů.
Pokud jste ještě nečetli můj článek o marťanské vodě v kapalném skupenství, najdete ho po kliknutí sem. Na příští dny mám pro vás vybraný další klip ze Springwatch 2024, tentokrát z deváté epizody (a těšte se, tohle bude divočina - hadi versus dinosauři), a docela rád bych přispěl do už nějakou dobu spící rubriky Slavní paleontologové. Pomalu také začínám shromažďovat informace o dokumentárních novinkách, ale na ty si počkáte ještě zhruba dva týdny.
Přeji vám příjemné dny, a nezapomeňte, Blogorgonopsid je tu stále pro vás!
1 komentář:
Super obrázek.
Okomentovat