V 6556. čísle vědeckého žurnálu Science, vydaného 13. srpna 2021, byly publikovány výsledky velice zajímavé studie zabývající se cestami mamuta srstnatého (Mammuthus primigenius) po Aljašce. Pozůstatky jedince, který byl doktorem Matthewem Woollerem a jeho kolegy studován, byly nalezeny v pohoří Brooks Range na severu Aljašky, a jsou staré 17 100 let. Konkrétně se jedná o 1,7 metru dlouhý kel zvířete, které dosáhlo věku 28 roků. Wooller provedl analýzu izotopů, které se během života tohoto majestátního savce nahromadily v nalezeném klu, a získané údaje mu posloužily k tomu, aby zjistil, kam se mamut za svůj život vydal, nebo ještě přesněji řečeno, jak moc toho za svůj život nachodil. Jak řekl spoluautor studie Pat Druckenmiller, vedoucí Museum of the North na University of Alaska, "od chvíle, kdy se mamuti narodili, do chvíle, kdy zemřeli, psal se jim v jejich klech deník." Vědcům posloužilo ke zjištění informací, jež hledali, zvláště stroncium, reaktivní kov vyskytující se přirozeně jen ve sloučeninách. Dále jim však velké množství informací poskytly také izotopy kyslíku. Pak získané údaje porovnali s informacemi z izotopických map. Pochopitelně přišli na to, že se vzory pohybu (anglicky bychom řekli patterns of movement) u mamutů lišily v závislosti na tom, jak byli staří. Lze předpokládat, že juvenilní nebo senilní jedinci toho nenachodili tolik, jako dospělci v nejlepších letech. Výzkum však také prokázal, že zkoumaný mamut nachodil za svůj život neuvěřitelných 70 000 kilometrů! Celý svůj život strávil na Aljašce, ale navštívil mnoho různých lokalit na jejím území, jejichž izotopické mapy nesou odlišné informace. Právě tak Wooller a jeho kolegové zjistili, která konkrétní místa na Aljašce za svůj život mamut navštívil, a bylo jich opravdu mnoho. Kolik je asi 70 000 kilometrů v přepočtu na mamutí kroky? Ať už by byla odpověď jakákoliv, je nám všem jasné, že délka rovníku je něco málo přes 40 000 kilometrů. Představte si tedy, že by mamut srstnatý obešel celou naši planetu v nejširším místě, chcete-li, nebo přesněji po nejdelší rovnoběžce, a pak tuto cestu ještě zopakoval, ač by mu do jejího dokončení zbývalo nějakých 10 000 kilometrů. Za osmadvacet let chození z místa na místo za potravou se stal z tohoto mamuta - a z jeho bratránků a sestřenic - skutečně houževnatý cestovatel. Tato obrovská huňatá zvířata se většinou pohybovala po pláních, v otevřené krajině. Měnící se klima na konci pleistocénu mělo za následek šíření lesů a zmenšování ploch takové otevřené krajiny, na kterých mamuti žrali trávu. Je možné spekulovat, že mamuti z doby před asi 10 000 lety už toho tolik nenachodili. Zdroje potravy byly totiž čím dál omezenější.
Mamut srstnatý se po skončení pleistocénu ještě dlouho držel, než nakonec izolované populace na Saint Paul Island v Beringově moři a na Wrangelově ostrově v Čukotském moři nadobro vyhynuly, příslušně (ke jmenovaným ostrovům) před 5600 a 4000 lety. Již dlouho se diskutuje o tom, co nakonec mamuty vyhubilo. Velký podíl na jejich zmizení, a stejně tak na zmizení naprosté většiny pleistocénní megafauny, měla změna klimatu, jež přišla s koncem doby ledové. Malý podíl však na negativním vlivu na populace mamutů mohli mít i naši lidští předchůdci. Mamuti patří mezi nejznámější pravěká zvířata, a rozhodně také mezi větší zástupce čeledi slonovitých (Elephantidae). Dospělí samci měřili na výšku 2,7 až 3,4 metru a dosahovali hmotnosti 6 tun. Byli tedy velikostně srovnatelní se současným slonem africkým (Loxodonta africana). Své druhové jméno si tito tvorové jistě zaslouží, neboť srst na jejich bocích byla velmi hustá a dorůstala až 90 centimetrů. I na chodidlech byli skutečně huňatí, a tady jejich chlupy dorůstaly délky 15 centimetrů. Kly rostly mamutům po celý život, narůstaly však pomaleji po dosažení dospělosti. Během života na nich postupně přibývaly vrstvy, podle nichž lze určit stáří jednotlivých zvířat, podobně jako je to u stromů s letokruhy. V závislosti na tom, v jaké fázi života mamut byl, rostly kly od 2,5 centimetru (dospělci) až po 15 centimetrů (juvenilové v růstu) za rok.
Abstrakt Woollerovy studie naleznete na tomto odkazu. Dále vděčím za informace také webu BBC News, obrázek je z wiki Prehistoric Earth: A Natural History.
Žádné komentáře:
Okomentovat