Limusaurus

Limusaurus ("bahnitý ještěr") byl teropodní dinosaurus, který žil na území východní Asie v pozdní juře stupně oxford před 161 až 157 miliony let. Tento rod zahrnuje jediný druh, a to sice L. inextricabilis, popsaný v roce 2009 paleontologem Xu Xingem a jeho kolegy na základě dvojice exemplářů nalezených v souvrství Shishugou na území čínské provincie Sin-ťiang. Pozoruhodný druhový název zvířete, inextricabilis, znamená v překladu "nevyprostitelný", a je odkazem na potíže, které měli s odkrytím jeho fosilií členové americko-čínské paleontologické expedice, jejich nálezci. Rodové jméno vysvětluje, proč tomu tak bylo. Oba dospělé exempláře, které tito paleontologové nalezli, se pravděpodobně utopily a následně byly zaneseny bahnem. Zvířata totiž zahynula v bahnitých jezírkách. Sediment jejich kostry krásně přikryl, a výborně je zachoval. Paleontolog Shuo Wang a jeho kolegové popsali v roce 2017 dalších sedmnáct exemplářů limusaura, vyjmutých ze stejných bloků horniny, z nichž pocházeli původní dva exempláře. Šest z těch sedmnácti nověji popsaných limusaurů jsou mladá zvířata, ne starší než rok, deset z nich jsou subadulti, staří dva až šest roků, a pouze jeden je dospělcem, starším více než šest let. Díky tomu, že jsou kostry těchto dinosaurů takřka kompletní, mohli si paleontologové udělat dobrý obrázek o tom, kdy vlastně Limusaurus dosáhl dospělosti. Podle David A. Ebertha lákala limusaury k bahnitým jezírkům těla uhynulých býložravců, případně vysílená zvířata, která se již nedokázala bránit predátorům. Je možné, že limusauři žili ve smečkách. Takový Masiakasaurus, který byl s limusaurem více či méně příbuzensky spřízněn, žil zřejmě též v malých skupinách. Limusaurus je nejstarším známým asijským zástupcem kladu Ceratosauria. Patřil do čeledi Noasauridae a dále do podčeledi Elaphrosaurinae (výše zmíněný Masiakasaurus je spolu s noasaurem členem jediné další podčeledi této rodiny, a to Noasaurinae). Nejbližším příbuzným tohoto teropoda byl Elaphrosaurus. Limusaurus byl poněkud podivuhodným teropodním dinosaurem; dospělcům totiž chyběly zuby, ovšem u juvenilních jedinců byly přítomny. Není tedy divu, že se zprvu odborníci studující nálezy z formace Shishugou domnívali, že mláďata limusaurů ve skutečnosti patřila k úplně jinému druhu. Během růstu však mladí limusauři o zuby postupně přicházeli, a jakmile dosáhli zhruba šestého roku života, tedy dospělosti, byli již zcela bezzubí a dorostl jim jakýsi zobák, do značné míry podobný tomu, který se vyskytoval o ornithomimidů. Juvenilní jedinci byli všežraví, ale jak stárli a blížili se dospělosti, pomalu se přeorientovávali na herbivorní stravu. Dospělí limusauři byli výhradně býložraví, a aby pomáhali svému žaludku trávit tuhé složky své rostlinné stravy, polykali kameny, gastrolity. S něčím podobným se setkáváme například u dnešních parmic, jež také svůj život začínají jako všežravé, ale později v životě se stávají výhradnými herbivory. Plně ozubené mladé exempláře byly vybaveny devíti zuby na každé straně horní čelisti a dvanácti zuby na každé straně čelisti spodní. Dospělý Limusaurus měřil 1,7 metru na délku a vážil asi 15 kilogramů. Některé rekonstrukce jej zobrazují s peřím, neexistuje však žádný důkaz, že šlo skutečně o opeřené zvíře. Co se stavby předních končetin týče, byla u tohoto dinosaura vřetenní kost delší než kost loketní. Krk limusaura byl dlouhý a zřejmě poměrně ohebný, též jako u ornithomimidů. To ovšem neznamená, že by noasauridi měli být se pštrosími dinosaury nějak blízce spřízněni; ve skutečnosti jde o výsledek konvergentního vývoje (podobnost tělesných znaků u nepříbuzných skupin živočichů, jež je důsledkem života a vývoje v podobném či stejném prostředí). Dobrá zachovalost nalezených exemplářů poskytla paleontologům také možnost zkoumat evoluci předních končetin u teropodů, zvláště pak v souvislosti se ztrátou prstů. Limusaurus měl totiž na "rukou" čtyři prsty, a dal by se tak poměrně jednoduše označit za primitivního teropoda. Způsob, jakým u tohoto zvířete došlo k redukci počtu prstů na předních končetinách slouží jako jeden z důkazů hypotézy o tom, že tříprstá "ruka" teropodů z kladu Tetanurae je výsledkem ztráty prvního a pátého prstu. Skupina Ceratosauria však do kladu Tetanurae nepatří (je sice součástí kladu Averostra, je však "o větev výše" nad tetanurami). V pozdní juře stupně oxford se Limusaurus ve své domovině, na severozápadě Číny, setkával s guanlongem, dávným bratránkem tyrannosaura rexe, s dlouhokrkým rekordmanem mamenchisaurem, dosahujícím možná délky až 35 metrů, nebo ptakopánvým yinlongem. Kromě toho žil na území pozdějšího souvrství Shishugou také krokodyliform Nominosuchus a želva Xinjiangchelys. Prostředí, ve kterém tato zvířata žila, bylo takovým mixem habitatů; byly tu záplavové pláně, mokřiny, potoky či též mělká jezera. Limusaurův domov byl teplý a suchý, alespoň to tedy prozrazuje hojnost uhlíku v usazeninách této geologické formace. Samotná bahnitá jezírka, ve kterých nalezení limusauři zahynuli, byla hluboká 1 až 2 metry, a na šířku měla také okolo dvou metrů. Zkamenělé bahno obsahovalo vulkanické minerály, na fosilizaci zvířat se tedy podílel materiál z tehdy poměrně dosti aktivních východoasijských sopek. 

Popisky limusaura najdete například na anglické Wikipedii či na webu Prehistoric Wildlife, z nichž také pocházejí informace prezentované v tomto článku.

Příště Gasparinisaura!