Koncem března tohoto roku byl ohlášen objev nového druhu užovky, pojmenovaného Dryocalamus chithrasekarai. V jižní části Srí Lanky jej nalezli herpetologové Dulan Ranga Vidanapathirana a L.J. Mendis Wickramasinghe, přezdívaný občas "srílanský Darwin", neboť za svou kariéru objevil či znovuobjevil už sto druhů plazů. Celý případ začal v roce 2009, když byla v jižní části centrální Srí Lanky, v rezervaci Peak Wilderness Sanctuary, nalezena mrtvola neznámého druhu užovky na silnici. Oba herpetologové hodlali popsat hada jako nový druh, ale chyběl jim dostatek materiálu, se kterým by mohli pracovat. V roce 2017 se herpetologické dvojici konečně podařilo chytit živého jedince, stalo se tak v Kanneliya Forest Reserve na jihozápadě ostrova. Oba exempláře konečně posloužily k popsání nového druhu, patrně vejcorodého, nejedovatého a dosahujícího délky jen několika desítek centimetrů. Had má černobílé zbarvení a chybí mu preokulární šupiny.
Výsledky výzkumu byly publikovány v žurnále Zootaxa. Kromě popisu nového druhu oba herpetologové vyjádřili svou nesouhlas se synonimizací rodů Dryocalamus a Lycodon, k níž došlo v roce 2016. Podle nich, stejně jako podle mnoha jiných odborníků, byl tento krok předčasný, a vedl jen k zesložitění taxonomie těchto hadů. Rod Dryocalamus považují za platný. Zástupci tohoto rodu jsou převážně arboreální, žijí tedy na stromech, kdežto užovky rodu Lycodon jsou především terestrické, zemní. Dalším rozdílem, který Vidanapathirana a Wickramasinghe zmiňují, jsou potravní zvyky druhů z obou rodů užovek; zástupci rodu Lycodon polykají celá vejce plazů či ptáků, kdežto ti z rodu Dryocalamus spolknou pouze embryo a vaječný obal nechají netknutý. To je mezi hady skutečně neobvyklé, a velice vzácné!
Předtím, než byl D. chithrasekarai, pojmenovaný na počest srílanského ochránce přírody Nagamully Hewage Chithrasekary, jenž se zasloužil o ochranu habitatu v Kanneliya Forest Reserve, popsán, žili na Srí Lance dvě užovky z rodu Dryocalamus. Jednalo se o druhy D. nympha a D. gracilis. Výzkum provedený Vidanapathiranou a Wickramasinghem ovšem dokazuje, že D. gracilis na Srí Lance nežije. Podle nich patřilo všech pět jedinců, na základě nichž byl D. gracilis popsán, ke druhu D. nympha, a herpetologové, jež je považovali za zástupce zcela nového druhu, zkrátka učinili chybu. To však neznamená, že by D. gracilis nebyl platným druhem; vyskytuje se v jižní části Indie a pravděpodobně také v Myanmaru. Nyní však již není správné tvrdit, že žije i na Srí Lance.
Wickramasinghe při procházení záznamů narazil ještě na jednu zajímavou věc. V roce 1877 popsal britský přírodovědec William Fergusson užovku druhu Odontomus nympha. Jen krátce nato se tento název stal synonymem Dryocalamus nympha, druhu popsaného již roku 1803. Podle Wickramasingheho ovšem Fergusson nechybil, a druh, který chytil, skutečně správně identifikoval jako nový druh - poznal, že se nejednalo o užovku druhu D. nympha. Odontomus nympha, popsaný z oblasti Morawak Koralé, byl pravděpodobně Dryocalamus chithrasekarai! Vypadá to tedy, že Fergusson oba srílanské herpetology předběhl o 143 let! D. chithrasekarai se samozřejmě v Morawak Koralé vyskytuje, stejně jako v dalších čtyřech oblastech na Srí Lance, včetně rezervace Kanneliya.
Za informace i obrázek pro tento článek vděčím webu Mongabay.
Žádné komentáře:
Okomentovat