Kamoya Kimeu (narozen okolo roku 1940) je keňský sběratel fosilií, věnující se především sběru a výzkumu zkamenělých ostatků východoafrických hominidů. Zhruba od poloviny 60. let 20. století pracuje s paleontologickým duem Meave a Richardem Leakeyovými, a v posledních letech také pro jejich společnost The Leakey Foundation. Kimeu při paleoantropologických expedicích k břehům jezer Olduvai a Turkana v Keni, jezera Natron v Tanzanii i do údolí Omo v Etiopii nalezl některé z nejúplnějších pozůstatků našich předchůdců, včetně skvěle zachované lebky člověka druhu Homo habilis, téměř úplné kostry Homo erectus, a jednu z nejlépe zachovalých spodních čelistí druhu Paranthropus boisei... Kamoya Kimeu se narodil do kmene Kamba, jedné z největších etnik v celé Keni. Jeho otec byl pastevcem, starajícím se o stádečka koz. Kamoya se od malička zajímal o přírodu, a ve východoafrické buši se pokoušel na vlastní pěst hledat vodu a potravu pro dobytek, na němž život jeho lidí závisel. Učil se mnohé o přírodě, a zajímaly ho i kosti zvířat. V roce 1960 se ho britský paleoantropolog Louis Leakey osobně zeptal, zda by ho nechtěl doprovázet při expedici k jezeru Olduvai. Kimeu byl původně ideou vykopávání kostí mrtvých lidí zděšen, do svých dvaceti let totiž o kostech hominidů neslyšel. Leakey ho ale přesvědčil, že se nemělo jednat o vykopávání těl z hrobů, nýbrž o hledání kostí lidských předchůdců. Kimeu na nabídku nakonec kývl, tak jako několik dalších mladých mužů z jeho kmene, a učinil tak první krok k získání své paleontologické kariéry. O čtyři roky později, v roce 1964, se Kimeu přidal k Louisově synovi, Richardovi, při hledání pozůstatků hominidů poblíž jezera Natron v Tanzanii, a nalezl onu proslulou, dobře zachovalou čelist parantropa, pojmenovanou "Peninj Mandible". Louis byl objevem vskutku nadšen, anatomie spodní čelisti totiž jasně prokazovala, že parantropus nepatřil do linie předků rodu Homo, o čemž Louis již dříve spekuloval, ale někteří odborníci mu stále nevěřili. Kimeu pak doprovázel Richarda Leakeyho při expedici do údolí Omo v Etiopii v roce 1968, a podařilo se mu najít 130 000 let starou lebku Homo sapiens. Tento objev jako první svým stářím potvrdil, že neandrtálci a Homo sapiens žili ve stejné době, a mohli se potkat. Z Kamoyi a Richarda se stala nerozlučná profesionální dvojice, na konci 60. let se vydali k jezeru Turkana v Keni, a Kamoya zde nalezl čelistní kost australopitéka, v roce 1973 pak Richard svého kolegu opustil, neboť se věnoval výzkumu v několika muzeích v Nairobi, a v této sezóně Kamoya nalezl dvacet fosilií hominidů. Největším objevem, který kdy Kimeu učinil, byl Turkanský chlapec - takřka úplná kostra Homo erectus, dříve klasifikovaná jako zástupce Homo ergaster. Nalezl ji roku 1984 na březích jezera Turkana. Roku 1985 objevil nový druh, Turkanopithecus kalakolensis. V roce 1994 pak v Kanapoi, jihozápadně od Turkany, učinil objev druhu, který Richardova manželka Meave o rok později popsala jako Australopithecus anamensis... Kamoya Kimeu si zasloužil úctu ze strany svých kolegů. Na jeho počest byly pojmenovány dva druhy pravěkých primátů z afrického kontinentu; pleistocénní Cercopithecoides kimeui a oligocénní Kamoyapithecus hamiltoni. V roce 1985 mu byla udělena cena National Geographic La Force Medal americkým prezidentem Ronaldem Reaganem v Bílém domě. Tehdejší prezident National Geographic Society, Gilbert Grosvenor, též poděkoval Kimeuovi za jeho cenné objevy, a za přínos, jež našemu druhu přinesly. Kamoya Kimeu se díky své znalosti svahilštiny, angličtiny jazyka Kikuyu stal nesmírně důležitým mostem mezi anglickými a keňskými hledači fosilií. Jeho práce coby kurátora Národního muzea v Keni byla pro jeho zemi též nesmírně přínosnou.
Žádné komentáře:
Okomentovat