Krize začala. Zcela bez očekávání začali Shai'ri hromadnou invazi planety Země. Světová velkoměsta se proměnila v hromady harampádí. Jen za prvních několik desítek minut invaze zemřely v Londýně tisíce lidí. To jsou ale skromná čísla, neboť jak Lovci kryptidů dobře vědí, v průběhu dalších dvaceti let se počet obětí vyšplhá na miliardy. Poté, co jedna ze stovek obrovských vesmírných lodí Shai'ri zničila základnu Lovců kryptidů se Pierre, Pauline, Akihiko a Fahad vydali z jižního Londýna do Dartfordu za Fahadovým přítelem, Harveym. Jak se však ukázalo, Harvey je jednou z prvních obětí této zkázy... To nejhorší ale ještě přijde. Svět už nikdy nebude takový, jakým býval...
LOVCI KRYPTIDŮ 4: PŘÍCHOD SHAI'RI, ČÁST ČTVRTÁ:
Fahad se opatrně přiblížil k Harveymu. Nebyl si jist, co má dělat. Ruce se mu třásly, z očí vytékala jedna velká slza za druhou, v krku měl sucho. Vždyť Harvey byl jednou z nejdůležitějších osob v jeho životě. Nedokázal uvěřit, že se mu stalo to, co se mu stalo. Když poklekl vedle Harveyho těla a jemně natáhl ruku k jeho zašpiněnému obličeji, ozvalo se z Harveyho krku bolestivé zasténání. "Harvey?!" vyhrkl třesoucím se hlasem Fahad, a chvějící se rukou podložil přítelovu hlavu. Harvey otevřel oči. "Fahade... Strašně jsem doufal v to, že tě ještě jednou uvidím," zašeptal. Pak začal ošklivě kašlat. Rty se mu zabarvily krví. "Poslyš, dostaneme tě z toho. Lovci kryptidů jsou tu, já jsem tu," řekl mu Fahad a stiskl mu ruku. "Ne, Fahade. Mám pocit, že dnes už na toho Shakespeara nezajdeme," zašeptal Harvey. "Když ne dneska, tak zítra. Vždycky tady pro tebe jsem," řekl mu Fahad. Harvey mu také stiskl ruku, a pak naposledy vydechl. Fahad začal naříkat. Sklonil se k Harveyho mrtvole, slzy ronící se mu z očí padaly na přítelovo čelo. V tu chvíli vkročili Pierre, Pauline a Akihiko na nástupiště metra. Prudce se zastavili, pohled na smutnícího Fahada jimi otřásl. On však uslyšel jejich kroky, nevěřícně nad mrtvolou zakýval hlavou a utřel si slzy. "Harvey byl můj přítel. Znali jsme se dlouho. Věděli jsme o každém z nás první poslední. Chtěli jsme spolu dokonce adoptovat dítě," řekl nahlas svým přátelům s obličejem od nich stále odvráceným. Pak jeho hlas zhrubl: "Tohle Shai'ri nikdy nezapomenu." Pohladil Harveyho po čele, vstal, zmáčkl rukojeť laserové pistole, a rychlým krokem prošel kolem svých kolegů. "Neměli bychom Harveyho pohřbít?" zašeptal Pierre. "Se vší úctou k němu, řekni mi Pierre, myslíš, že na vašem hřbitově v jižním Londýně je teď místo?" odpověděl otázkou Akihiko. "Fahad ho tu nechal, protože si je vědom, že to nepůjde. Venku umírají tisíce dalších lidí, na to se musíme zaměřit, jakkoliv moc mě tohle mrzí," řekla Pauline. Jakmile opustili stanici metra, spatřili Fahada bojujícího proti vojenské jednotce Shai'ri. Ten chlapík s nimi neměl slitování. Pálil do nich lasery nejvyššího stupně, jako by se jednalo o nicotné bytosti, jež si nezaslouží důstojnou smrt. Zatínal při tom zuby, pot mu stékal ze spánků v obrovských krůpějích, a z jeho hrdla se dral bojovný ryk. "Propána," pronesl Akihiko. Fahad mu tolik připomínal sebe samotného. Když pozabíjel všechny mimozemšťany, jež pro tým i pro ostatní lidi v ulici představovali nebezpečí, vrátil se ke svým přátelům. "Promiňte, že jste tohle museli vidět. Ale já jim to prostě nemůžu odpustit. Taky jsem přišel o spoustu lidí, jako ty, Akihiko, ale pravda je, že mnozí z nich jsou ještě naživu. Vím, že mí vlastní rodiče, kteří mě vyštvali z té malé muslimské vesničky, jsou stále živí. Tedy aspoň v nedávné době určitě byli. A upřímně, po tom všem bych pro ně tolik nenaříkal. Ale Harvey... Ten pro mě znamenal všechno," řekl, utíraje si pot z čela. Akihiko ho poplácal po rameni. "Tohle naprosto chápu, kámo," řekl s širokým přátelským úsměvem. Všichni čtyři se vrátili do Cryptid Chaseru. "Musíme se těm parchantům postavit," pronesl Pierre, a promluvil na bezpečnostní systém v automobilu, "registuješ nějaké bezprostřední nebezpečí pro celé město?" "Zaznamenán objekt explozivní povahy ve Westminstru. Vzdálenost od Westminsterského paláce: několik set metrů. Není možné zatím podat přesnější informace," odpověděl bezpečnostní systém. "Fajn, jeď tam!" zařval Pierre. Během dalších čtyřiceti minut jízdy se celá východní část Londýna proměnila ve změť divoce šlehajících plamenů, modrých světelných střel protínajících oblohu, a padajících budov. Ve městě přistálo již více než sto vesmírných lodí všech velikostí. Dle bezpečnostního systému nainstalovaného v Cryptid Chaseru byl však předmět umístěný nedaleko Westminsterského paláce nebezpečím zdaleka největším. Když Lovci kryptidů na místo přijeli, spatřili objekt, který se výrazně podobal tomu, který před několika desítkami minut vybuchl nad severozápadem Londýna. V jeho okolí operovalo asi dvacet mimozemšťanů. Pierre tři z nich automobilem přejel, zbytek skončil s propálenými hlavami či břichy od laserových pistolí. Velký modrý hranol napojený na několik malých vesmírných plavidel připomínal bombu. "Co s tím?!" vyhrkl Akihiko. "Vzpomínáte, jak to nad severozápadem vynesl jeden letoun? Musíme se postarat, aby tahle věc taky skončila ve vzduchu. Ať už to tam pustil kdokoliv, armáda nebo nějaký samostatný hrdina, dali mi dobrý nápad," odpověděl Pierre. Pauline přiběhla k automobilu a rozkazem bezpečnostnímu systému přivolala Velox 76, dosud automaticky pálící po mimozemšťanech v jižním Londýně. Vysokorychlostní letoun se ve Westminstru ocitl relativně krátce nato. Pierre bezpečnostnímu systému poručil, aby z letounu vyšlehlo lano, jež pak obtočilo dvojici drátů připojujících objekt k jednomu z vesmírných plavidel. Dráty byly z plavidel vytrženy, a Velox 76 vynesl hranol do výšky několika desítek metrů. Zpoza Westminsterského paláce však vyběhla dvojice vojáků Shai'ri, a začala po objektu střílet z trubicovitých střelných zbraní. "Kruci, zpátky do auta!" vykřikla Pauline. Jedna ze střel bombu zasáhla. Výbuch zasáhl Big Ben, a majestátní hodinová věž Westminsterského paláce se začala v kusech snášet k zemi. Pokud ve věži byli lidé, pak je Lovci kryptidů nestačili zachránit.
Exploze zničila také letoun. "Vážení, naše šance, že odsud nakonec odletíme, právě pěkně poklesla," pronesl Akihiko, když Cryptid Chaser ujížděl z místa neštěstí. Tatz, dosud posazený na zadním sedadle, a během posledních desítek minut schoulený do naježeného, ke smrti vystrašeného klubíčka, tiše zamňoukal... Zpráva o pádu Big Benu se okamžitě dostala do Buckinghamského paláce. Přestože v Londýně stále nebyl telefonní signál, mohli spolu vojáci komunikovat pomocí vysílaček. Před dveřmi zeleného sálu se zastavil mladý voják s výraznou jizvou na pravé tváři. Sdělil zprávu premiéru Maysonovi, pohlížejícímu z okna na zkázu tam venku. Mayson pokýval hlavou. "Když Big Ben padl, pane, znamená to..." řekl voják. "Ano. Znamená," odpověděl Mayson a usmál se na něj. "Nevypadáte, že by Vás do znepokojovalo, pane premiére," řekl trochu poděšeně voják. "Doufal jsem, že bude odpálen celý palác, ale i když spadla jedna věž, byl to úspěch," odpověděl Mayson s neutuchajícím úsměvem. "Proč vás to neděsí, pane?" zeptal se nevěřícně voják. Nedokázal uvěřit tomu, že premiér jeho země se raduje nad pádem Big Benu. Pak se prudce otevřely dveře zeleného sálu a Mayson dostal dvě rány kulkou do zad. Ve dveřích stála královna s pistolí v ruce. "Protože on je jedním z nich. Vskutku nechutné," pronesla se stálým výrazem v obličeji a trochou sarkasmu. Premiérova mrtvola dopadla na zem. Jeho obličej se změnil ve tvář ohyzdnou a zelenou. Byl to Indrid Cold, jeden z mnoha metamorfů sloužících Shai'ri. "Premiér Mayson v hrůze odfrčel do Ameriky. Copak si ten ufon myslel, že mám demenci, a nepamatuji si to?" řekla královna... Jakákoliv vysílání po celé planetě byla náhle přerušena ostrým zapištěním. Ten, kdo měl zapnutou televizi, dostal šanci sledovat živý přenos, vysílaný, jak bylo uvedeno v levém spodním rohu obrazovky, z Nikaragui. Objevil se i na obrazovce v Cryptid Chaseru, jako o závod projíždějícím Londýnem. "Vážení," ozval se hlas Lovcům kryptidů až příliš dobře známí. Před kameru ve zvláštní světle modré místnosti, dle souhlasu všech cestujících nacházející se v jisté podvodní budově v jezeře Nikaragua, se posadil drobný mužík s částmi kníru pěstovanými jen nad koutky rtů. "Mé jméno je Deylin Nieto. Možná jste o mě už slyšeli. Pokusil jsem se udělat věci, kterých opravdu lituji. Velice. Ale ještě více lituji toho, že naše planeta, že naši lidé, jsou v současné době bombardováni vesmírnými loděmi tvorů, kteří si násilím náš svět nárokují, a to je, vážení přátelé, něco, co nemohu dovolit!" vykládal ten muž. "A už je to tady," sykl Akihiko, "jestli nám o tom Dean řekl nebo neřekl, na tom už nezáleží. Tohle je konec." "Právě jsem mluvil s prezidentem Spojených států amerických," pronesl hrdě Nieto, "mluvil jsem s britským premiérem, mluvil jsem s čínským prezidentem i s Kremlem. A shodli jsme se, že svých úžasných technologií, jež světlo světa spatřily díky mému intelektu, využiji k ochraně Země. Až uvidíte velké roboty pálicí po vesmírných lodích, nebojte se. Tito roboti jsou vašimi zachránci. Když na naši planetu někdo útočí, musíme se bránit. A já mám sílu a moc k tomu, abych ji ubránil." Jezero Nikaragua po tomto přenosu opustila masa robotů X-77, vyslaných do všech koutů světa s jediným účelem: vést válku s Shai'ri.
Nietův živý přenos zachytila i komunikační zařízení Shai'ri. Shy'rk všem svým podřízeným po celém světě nakázal bez milosti roboty X-77 ničit. Dle jeho slov představovali nejúčinnější ofenzivu lidského druhu, a muselo s nimi být zatočeno... Pierre, Pauline, Akihiko a Fahad dál ujížděli Londýnem, takřka vyčerpaní vším, co se během posledních několika hodin přihodilo. Cryptid Chaser následovala dvě malá vesmírná plavidla, a bez přestání po něm střílela. Kdyby bezpečnostní systém v automobilu nedokázal určit, kam přijde další střela, byli by už dávno usmaženi. "Z Londýna je peklo, lidi," řekl Akihiko, "tady nemáme šanci. Dřív nebo později zemřeme i my." "Ne, Akihiko, nesmíme to vzdát," reagovala na jeho slova Pauline. "Přesně tak," řekl Fahad, "máme přece, co pomstít." "Zaregistrován letoun Cryptid Swift," ozval se hlas bezpečnostního systému, "odpočet k příletu do této lokace: Deset vteřin. Čtyři vteřiny..." Obě vesmírná plavidla se rozletěla na kusy. Pierre prudce zastavil automobil, a Cryptid Swift, vracející se z Argentiny, přistál na špinavé silnici sotva pár metrů před ním. Laserové pušky se zatáhly zpět do křídel letounu, z něj hned nato vyběhli Dean a Roger. "Instalace systému do letounu Cryptid Swift dokončena," ozval se bezpečnostní systém. "Fajn, skvělý," řekl Pierre. Všichni čtyři, s Tatzelwurmem v Pierrově náručí, opustili automobil, a rozběhli se ke svým kolegům. Nad ulicí se objevilo další plavidlo Shai'ri, a automobil odpálilo. "Honem dovnitř! Dělejte!" řval Dean, popadl za ruku svou matku a stáhl ji do letounu. Jakmile byli všichni uvnitř, Roger zavřel dveře, a doktor Brickell uvedl přístroj opět do letu. Neskutečnou rychlostí opustil Londýn a zamířil zpět na jihozápad. "Jak jste věděli, kde nás hledat?" zeptal se s oddechováním Akihiko. "Když jsme se přiblížili ke břehům Spojeného království, začal na nás mluvit systém základny. Prý se nainstaloval do Cryptid Swiftu. Chytrá potvůrka!" vysvětlil vše Roger. "Tady génia doktora Brickella napadlo, že se systém základny importoval do jiných zařízení, na něž byl periferně napojen, a že tedy byla základna zničena. Systém vás lokalizoval v Cryptid Chaseru, a my pak už jen letěli k jeho souřadnicím." dodal. "Začalo to, když jsme odlétali z Argentiny," promluvil Dean, "na internetu se objevilo, že mimozemšťané zaútočili na Zemi. Nedokázal jsem tomu zprvu uvěřit..." "Základna je fakt kaput," řekl Akihiko. "Jo, takže... kam jako letíme? Kde se schováme?" zeptal Pierre. "Vracíme se tam, odkud jsme přiletěli. Do Argentiny. Hrad pana Velázqueze pro nás bude jistě bezpečný. Nachází se na pobřeží Argentiny, daleko od civilizace. Je to dobré útočiště," odpověděl Dean. Při letu nad Atlantikem minul Cryptid Swift dva roboty X-77, kteří odpálili menší vesmírnou loď Shai'ri. První důkaz toho, že válka mezi lidstvem, nebo spíše mezi Deylinem Nietem a mimozemskými kolonizátory, započala...
Argentinské pobřeží působilo stále klidným, divokým dojmem. Obloha byla modrá, kupily se na ní modré mraky. Nic zde neznačilo, že v ostatních částech světa docházelo ke strašlivému masakru. Po vstupu na území Velázquezovy tvrzi byl celý tým přivítán Thiagem Raminezem. Dean na sebe hodil batoh, ten, který před nedávnem nechal ležet na lavičce před Velázquezovou pracovou po výpravě do jurského období. "Musíme zrychlit práci na stroji času," řekl Larrymu Brickellovi, který s vážným výrazem v obličeji pokýval hlavou, "zkusíme další test. A jestli to bude fungovat, vrátím se v čase tam, kam jsem původně z roku 2039 hodlal zamířit. A uvidíme, zda se mi podaří minulost změnit, a této invazi zabránit. Už nám nezbývá mnoho času!" S vůdcovskou rozhodností, která tolik připomínala Jackovu, přivedl Dean všechny své kolegy do přízemní laboratoře, a k prototypu stroje času. Alessandro Velázquez rozložil ruce. "Vítejte," usmál se. Dean okamžitě přešel k věci, Velázquez jej však přerušil. "Měli byste něco vědět," řekl, a zaryl prsty do čela, "Briddimský drahokam chybí." Dean zbledl. Velázquez ukázal na drahokam umístěný v přístroji na odsávání energie. "Ta věc támhle je iluze. Je to nehmotné, vytvářené na dálku energií z kamene, ale nehmotné. Briddimský drahokam si odsud někdo odnesl."
Pokračování příště!
Žádné komentáře:
Okomentovat