Tentokrát v rámci projektu Ztracená fauna Nového Zélandu zabrousíme mezi pravěké velryby. V Oligocénu totiž ve vodách jedné z nejkrásnějších zemí světa žila jedna vskutku pozoruhodná!
Jméno: Waharoa ruwhenua,
obecné jméno: žádné není,
vyhynutí: před 25 miliony let.
Waharoa je relativně nově známým druhem prehistorické velryby. Byla popsána vědci z Univerzity v Otagu teprve v roce 2015. Řadila se mezi kosticovce, tedy velryby vybavené keratinovými výrůstky zvanými kostice, jimiž filtrují zooplankton. Nebyla však blízce příbuzná největším ze současných velryb, například plejtvákům, neboť se řadila mezi mnohem primitivnější kosticovce z čeledi Eomysticetidae. Do této čeledi patří celkem 7 popsaných rodů. Zdá se, že celá tato vývojová větev kytovců zanikla v miocénním období. Waharoa však žila v Oligocénu - horniny, v nichž byly její pozůstatky nalezeny, se datují do doby před 27 až 25 miliony let. Tento mírumilovný kytovec disponoval prodlouženou lebkou, která tvarem trochu připomínala surfařské prkno. Jak již bylo zmíněno, živila se stejně jako ostatní kosticovci planktonem, především však zřejmě copepody (klanonožci).
Waharoa se zdržovala především v bentické zóně, která je ostatně domovem bentosu, tedy mnoha rozličných mořských mikroorganismů, jež tvořili její jídelníček. Nozdry měla umístěny až na zadní straně lebky. Zároveň byla vybavena i masivními čelistními svaly. Maximální délka tohoto zvířete činila přibližně 6 metrů, i když většinou Waharoa dorůstala délky "jen" 5 metrů. V době, kdy žila, tvořilo Zélandii jen několik samostatných ostrovů - relikt kontinentu, který se ztratil pod mořskou hladinou. Název zvířete je odvozen od stejnojmenné rurální komunity v regionu Waikato na Severním ostrově Nového Zélandu, odkud jeho fosilie pocházejí.
Obrázky z:
Doufám, že se Vám článek o tomto nádherném novozélandském kytovci líbil!
Žádné komentáře:
Okomentovat