Kovový muž, se kterým jsme se seznámili v hlubinách jezera Nikaragua jakožto se zachráncem a "synem" zločince Deylina Nieta, se nyní neočekávaně objevil v Montaně, kde Lovci kryptidů, momentálně nedoprovázení Pierrem, pátrají po existenci tajuplného dvounohého zabijáka. Už se ukázalo, že jde o nějakého dravého dinosaura, ale pro Jacka a Pauline, kteří byli poctěni tímto zjištěním, se brzy nato stal mnohem důležitější útěk před kovovým vrahounem. Akihiko, Fahad a Roger byli v Miles City napadeni celou smečkou dravých dinosaurů, a kdo ví, co se ještě přihodí...
LOVCI KRYPTIDŮ 2: OZUBENÝ TEROR, ČÁST TŘETÍ:
"Tak jo, chlapi, vytáhněte laserový pistole!" vykřikl Roger. Akihiko a Fahad tak po něm učinili. Pětice hladových dravců se dala do běhu proti mužům. Jeden šílenou rychlostí vyskočil po Fahadovi a povalil ho na zem. Fahad ale včas zmáčkl spoušť své pistole, a laser odhodil zvíře o sedm metrů dál. Bolestně přitom zavylo, ale to už se na Fahada vrhali další dva. Jednoho z nich pomocí laserové pistole odrovnal Akihiko, ten druhý se však pevně zahryzl do Fahadovy kožené bundy. Roger byl zaměstnán dalším dravcem, který ho přitlačil ke zdi. Pistole vypadla Rogerovi z ruky, nehodlal se však vzdát. Chytil zvířeti krk a trhanými pohyby plnými síly odtahoval jeho hlavu s otevřenou tlamou plnou dozadu zahnutých zubů od té své. Dinosaurus produkoval otřesný, nervy drásající zvuk, zatímco se pařáty předních končetin držel Rogerových ramen. Akihiko konečně laserem odstřelil Fahadova protivníka, a oba se dali do pohybu, aby pomohli Rogerovi. Ten z plných sil vytrvale držel malého, avšak mocného dvounohého predátora za hlavou, pomalu mu však docházely síly... V těch chvílích svištěl po silnici vedoucí od ranče k Miles City jeep. Jack, který ho řídil, nastavil rychlost na plné pecky. Pauline, sedící vpředu vedle něj, se marně snažila kontaktovat bojovnou trojku, tedy Fahada, Rogera a Akihika. Neměli tušení o tom, že jejich přátelé se teď potýkají s velkými problémy. Domnívali se však, že odpovědi se jim přes vysílačku nedostalo právě proto, že se bojovná trojka dostala do potíží. Nemohli vědět, že kontaktovat ji bylo nemožné jen proto, že si Fahad pouštěl do sluchátek línou hudbu a na vysílačku zapomněl. Nyní to pochopitelně bylo jinak, bojovná trojka vedla bitvu s dravými dinosaury. A Jack s Pauline se o těchto kryptidech při jízdě bavili. "Co myslíš, že jsou ti tvorové zač?" zeptala se ho Pauline, když se světla Miles City objevila na horizontu. "Určitě jsou to dinosauři, o tom není pochyb," řekl Jack, stále pozorující cestu ve tmě ozářenou světly auta, "a nebál bych se říkat jim 'raptoři'. Vážně vypadají jako nějací Dromaeosauři, nebo ta monstra z Aricy, se kterými jsme měli já a Pierre tu čest v jejich přirozeném prostředí v Chile a později my všichni v New Yorku. Ale tohle je jiný druh, dost možná i jiný rod. Nějaký relikt inteligentních srpodrápých dinosaurů, i když podotýkám, že jsem si nevšiml, zda mají srpovitý dráp na zadních končetinách... Tolik můžu říct, Pauline." Vlastně to i docela stačilo. Auto se při jízdě mocně otřáslo a Pauline s Jackem okamžitě přestali myslet na raptory. Po straně auta se objevila motorka. Jela stejně rychle jako jeep. Jack, sedící po levé straně jako řidič, měl tu čest pohlédnout do tváře motorkáře, který právě nadzvedl černý plastový kryt obličeje. Byl to opět ten "železňák". Jack k velkému znepokojení Pauline stáhl okno. Kovový muž se k němu naklonil. "Zařádíme si, kámo?" zeptal se Jack "železňáka". "Klidně to třeba roztočíme, kámo," odpověděl dvoumetrový statný železňák, a poslední slovo posměšně zdůraznil jako reakci na Jackovu otázku. Jack stiskl tlačítko, okýnko se zatáhlo, v té chvíli železňák opět stáhl dolů kryt obličeje na helmě, a jeep a motorka se rozjely ještě rychleji. Jack udělal smyk, což motorkáře zmátlo, a skoro do auta narazil. Avšak v poslední chvíli s motorkou vyskočil do vzduchu. Auto se mezitím dvakrát přetočilo na místě a pak zase jelo dál. Těsně před něj však vletěla motorka, jejíž kola se právě dotkla země. Železňák se při jízdě otočil a odhodil svou helmu. Prorazila čelní sklo auta. Za Paulinina vřískání se přední sklo rozletělo na malé kousíčky. Jack neřekl ani slovo. Pouze pokrčil obočí a zrychlil. Motorkář sjel z hlavní cesty a zmizel ve tmě, v polích. Ale ne na dlouho. Po pouhých sto padesáti metrech zběsilé jízdy, během které Pauline přesvědčovala Jacka, ať zpomalí, že prý její špatně, se motorka opět objevila. Jack pohlédl do zpětného zrcátka vystupujícího ze dveří auta. Ve vteřině bylo přeseknuto ostřím, které se vysunulo z rukou kovového muže. Hned nato ostří projelo oknem. Jack zatočil volantem a auto se od motorky trochu odvrátilo. Kdyby to neudělal, ostří by zcela projelo sklem a nakonec i Jackovou hlavou. "Tak fajn, teď jsem se naštval," zařval Jack. Vytáhl z kapsy laserovou pistoli a na motorku, opět jedoucí souběžně s autem, vystřelil. Ale kovový muž laseru nadskočil. Jakmile se ozvala ohlušující rána pečícího se asfaltu, dopadla prudce se točící kola motorky opět na cestu. Železňák se k autu opět přiblížil. Jack schválně zrychlil. Pauline to už nemohla vydržet a skoro omdlévala, rychlá jízda jí vůbec nedělala dobře. Věděla však, že právě teď omdlít nesmí. Pokud se Jackovi, který řídí i střílí, něco stane, bude se muset řízení ujmout ona. Auto se dostalo do smyku. Při něm narazilo do motorky, která sletěla z cesty. Jack zabrzdil. Jeep se zastavil. Bez váhání vyskočil z auta a třikrát to našil do motorky, ležící na zemi. Uvědomoval si však, že kovový muž na ní nesedí. Vždyť ho na ní také neviděl. Opět zmizel někde ve tmě v polích lemujících silnici. Neřekl ani slovo, usedl za volant, omluvil se Pauline za tak rychlou jízdu, a jako by se jinak nic nestalo, pokračoval v jízdě. Za chvíli už měli možnost přečíst si ceduli "Welcome to Miles City", osvětlenou pouličními lampami.
"Víš, kde se Akihiko, Fahad a Roger nacházejí?" optal se Jack Pauline poté, co v porovnání s předchozími kousky vjeli docela dost pomalu do města. "Mám tu přesnou adresu ulice, kde se rozhodli číhat na raptory," řekla Pauline a ukázala Jackovi mapu Miles City s adresou napsanou propiskou hned vedle nákresu... Posledního raptora se Roger v poslední chvíli snažil odkopnout. Docházely mu síly, zadní končetina raptora začala drásat Rogerovi kalhoty i kůži na jeho stehně. Tlama plná zubů, ten strašný ozubený teror, se přibližovala. Ale Fahad a Akihiko zároveň vypálili dvě laserové rány středního stupně. Rána zvířeti neublížila, nevznítila ho tak, jako Jackova rána nejvyššího stupně zapálila motorku. Raptor však s bolestným řevem plným překvapení dopadl na zem. Roger nahlas vydechl, padl na kolena a chytil se za čelo. Fahad s Akihikem k němu přiběhli a pomohli mu na nohy. "Nevidím žádné další," řekl konečně Akihiko, "těch pět byla asi jediná smečka. Aspoň teda neslyším skřeky žádných dalších kryptidů tohohle dinosauřího typu." Roger se po chvíli z nelítostného boje vzpamatoval, a trojice opustila temnou uličku, kde byla jedna popelnice nacpána vedle druhé. Sem raptoři chodili požírat vyhozené zbytky jídla. "Z těch ran se dostanou, pokud jste teda všichni zvolili střední náboj. Víte co myslím?" řekl Roger. "Jasně," pokýval hlavou Fahad. "Poslyšte, co Jack a Pauline? Neměli bychom jim zavolat? Vysílačku jsme tam nechali, nevracel bych se tam, beztak je levná... Haha! Jenom vtipkuju. Dojdeme si pro ni, až ta zvířata uličku opustí," řekl Roger. Náhle však všichni tři strnuli. Uslyšeli opět ty skřeky. "Vracejí se!" vykřikl Fahad. Celou ulicí už probíhalo jedenáct dalších raptorů, vynořujících se odkudsi z osvětlené části města. Člověk by ani nevěřil tomu, že se mohli vzít někde tam. Bojová trojka spustila palbu. Tři raptoři byli hned odrovnáni. Ten zbytek se však velmi rychle přibližoval! Roger, Fahad a Akihiko se dali na zběsilý úprk. "Musíme k autu, na druhé straně ulice, rychle!" řval Roger. Nebylo problém se k němu dostat a nastartovat motor. Jeden raptor skočil na střechu auta, ale to se hned nato prudce rozjelo, on neudržel rovnováhu a spadl na svého kamaráda, který se právě chystal k podobnému výskoku. Chvíli jeli autem klidně a mluvili spolu o nebezpečích, která snad mohla potkat Pauline a Jacka. Neměli ani potuchy o tom, že ti před chvílí bojovali s hrozivým kovovým mužem. Ale než by jim o tom Jack a Pauline řekli, sami zjistili, že raptoři nejsou jediným nebezpečím, kterému zde musí čelit. Do cesty za tmy vběhl jakýsi muž. "Do háje! Přejeli jsme nějakého opilce!" zařval Akihiko. Všichni tři opustili interiér auta. Mísil se v nich pocit zloby i hrůzy, když zjistili, že auto nesrazilo žádného vrávorajícího opilce, ale do auta vrazil dvoumetrový kovový muž. Vstal a jeho svítivě rudé oči zableskly. Hned potom jeho mohutná kovová ruka sevřela Akihikovo hrdlo a natlačila zápolícího muže na kapotu auta...
Jak akce v Montaně dopadne? Přežijí všichni z Lovců kryptidů, kteří se dali na tuto misi? Zjistí, co je zač kovový muž a proč je pronásleduje? A odhalí tajemství raptorů žijících v Miles City? Pokračování příště!
Žádné komentáře:
Okomentovat