Owenetta

Owenetta (Owenův malý tvor) byla plazem z čeledě Owenettidae a velké skupiny Parareptilia. Je známá z Jihoafrické republiky z doby před 260 až 250 miliony let, tedy z konce období Permu a samého začátku období Triasu. Všechny dosud nalezené zkamenělé ostatky byly odkryty v pánvi Karoo, bohaté na fosilie pozdně permských živočichů. Ačkoliv velikost a vzhled Owenetty nejsou přesně určeny z důvodu nedostatku fosilního materiálu, bývá někdy tento plaz představován jako dobrý příklad evoluce paraplazů. Není to jen kvůli fyzickým znakům. Owenetta patřila mezi málo zvířat, která v podstatě přečkala největší masové vymírání v dějinách planety, jež se událo na přelomu prvohor a druhohor. Jsou známé dva druhy, permský O. rubidgei (popsaný Robertem Broomem roku 1939) a O. kitchingorum z období Triasu (popsaný roku 2002, nalezený v Lystrosaurus Assemblage Zone v pánvi Karoo). Některé výzkumy však poukazují na to, že by měl druhý jmenovaný druh přeřazen do zcela nového rodu. Pokud však druhý druh patří k Owenettě, pak by to znamenalo, že tento plaz byl mimořádně úspěšný, neboť přečkal vymírání, jež vymazalo 99 % všeho živého z povrchu Země. Z pánve Karoo je každopádně známý ještěr rodu Colubrifer, který žil v Triasu, a Owenettě se svými vzhledem velmi blížil. Občas bývá Colubrifer označován jakožto synonymum jména Owenetta... Ať už je to s taxonomií Owenetty jakkoliv, je jisté, že to byl typický paraplaz. Owenetta se v mnohém podobala taxonu Nictyphruretus. Na rozdíl od něj však měla delší lebku. Čelisti byly vyzbrojeny pilovitými, dozadu zahnutými zoubky, perfektními k rozlouskávání tvrdého exoskeletu hmyzu. Owenetta se rovněž mohla živit malými ještěry či obojživelníky. Jinak byla lebka Owenetty poměrně plochá... Při některých výzkumech byla Owenetta použita jako příklad toho, že byli procolophoniani (řád paraplazů, do kterého patřila) předky želv, ačkoliv se dnes zdá, že to byli plazi jako Eunotosaurus.

Popis tohoto podivuhodného, avšak záhadného živočicha naleznete na anglické Wikipedii, na webu Prehistoric Wildlife či na stránkách Reptile Evolution.

Příště Pederpes!