Dinocephalosauři rodili živá mláďata!

Občas se může zdát zvláštní, že savci nejsou jedinými zvířaty, která rodí živá mláďata. Ve skutečnosti to zvláštnost či rarita není, velké množství hadů, například všichni hroznýšovití nebo mnoho zmijovitých, přivádí na svět živá mláďata, kdy se vaječná skořápka před narozením rozpustí. Mláďata jsou tak někdy vyživována z tzv. falešné placenty. I mezi rybami, parybami a bezobratlými se vyskytují ty druhy, jež rodí živá mláďata, například škorpióni jsou toho dobrým příkladem. Víme, že někteří pravěcí plazi nekladli vejce, ale přiváděli na svět živoucí, plně vyvinutá mláďata. Již byly nalezeny slavné fosilie Ichthyosauří matky a jejího mláděte, obě zvířata zahynula zrovna ve chvíli, kdy se mládě rodilo. Nyní však byla odhalena další záhada. Po léta bylo otázkou, zda další mořští plazi prehistorických dob vycházeli z moře na souš, aby nakladli snůšku vajec podobně jako dnešní mořské želvy, či zda nosili živá mláďátka. Tento objev se týká Dinocephalosaura, velkého vodního plaza s extrémně dlouhým krkem i ocasem, poměrně krátkým tělem a takřka ještěrčími prsty na končetinách. Výrazně se podobal svému blízkému příbuznému Tanystropheovi, proslulému díky seriálu Monstra pravěkých oceánů (viz. obrázky pod textem). Dinocephalosaurus rodil živá mláďata, což potvrdil nález 250 milionů let staré zkameněliny z Číny. Byla odkryta už roku 2008, ovšem po devět let bylo tajemstvím, co skrývá. Uvnitř těla velkého dospělce, jehož krk pro zajímavost měřil 1,7 metru na délku, nacházel se asi 0,5 metru dlouhý potomek... Samozřejmě vše nebylo jisté od začátku. Zprvu si vědci mysleli, že ten maličký tvoreček byl poslední potravou, kterou Dinocephalosaurus pozřel předtím, než zemřel a jeho tělo bylo přikryto jemnými vrstvami písku na dně moře, díky čemuž se zachoval. Nakonec ale víme, že to mládě skutečně bylo, protože vypadá jako miniatura matky. Navíc byla jeho hlava obrácena směrem k hrudnímu koši. Hlava sežraného zvířete by naopak mířila k ocasu, protože predátoři požírající svou kořist celou vždy s polykáním začínají od hlavy. Na rozdíl od krokodýlů, u nichž je pohlaví zvířete určeno teplotou v hnízdě, jednotliví ptáci a savci mají pohlaví dané geneticky. Tak tomu bylo i u Dinocephalosaurů. Anatomie těchto zvířat by opravdu nesvědčila kladení vajec na suché zemi. Sami možná měli potíže s vyškrábáním se na břeh. Bránil jim v tom především dlouhý krk, jenž nebyl tolik ohebný. Podle jednoho z výzkumníků této neobvyklé fosilie, slavného skotského paleontologa Mikea Bentona z Univerzity v Bristolu v Anglii, je tento nález nesmírně důležitý, protože Dinocephalosaurus, Tanystropheus a jejich příbuzní patřili mezi tzv. archosauromorfy. A to je jedna ze tří hlavních seskupení suchozemských obratlovců. Koneckonců, dnes potkáváme zástupce této dávné skupiny denně, jsou jimi ptáci, potomci dinosaurů, jež byli zase zpřízněni s krokodýli i s Dinocephalosaurovou rodinou. Dinosauři samotní kladli vejce, ovšem kdo ví, zda se mezi nimi občas neobjevila nějaká ta živorodá výjimka? Pro jistotu tedy víme, že Dinocephalosaurus rodil mláďata, k tomu docházelo ve vodě, plně vyvinuté mládě okamžitě vyplavalo na hladinu, aby se nadechlo, podobně jako je tomu třeba u mořských hadů. Je pravděpodobné, že Tanystropheus také mohl přivádět k životu mláďata bez jakéhokoliv kladení vajec. Není to potvrzeno, ale vzhledem k anatomii těchto dvou mořských rybožroutů to není vyloučeno... V současnosti však víme mnohem více o tom, jak se rodili malí Dinocephalosauři...

Děkuji BBC a Science Daily za poskytnutí informací pro tento článek... Nadchl Vás tento nový objev? Pište do komentářů!