Pteraspis ("okřídlený pancíř") byl podivnou bezčelistnatou rybou, žijící v období spodního Devonu. Stejně, jako všichni jeho příbuzní bezčelistnatci, neměl i tento živočich opravdu žádné čelisti, byl však samozřejmě vybaven primitivními ústy, jež ovšem nešla zavřít. Díky tomu se však nemusel Pteraspis namáhat nějakým pohybem svých úst a tak s otevřenou tlamou stále lapal po malých korýších, kterými se živil. Pravděpodobně nežil někde v hlubinách, spíše se zdržoval blíže u hladiny. Bezčelistnatci byli podivuhodným krokem evoluce, která se pokusila vyvinout životní formy obratlovců do nových tvarů, velikostí a řádů. Výsledkem bylo nepřeberné množství druhů. Všem však chyběla vnitřní kostra a párové ploutve. Pteraspisovo tělo bylo proto pulcovitého tvaru s protáhlou spodní částí ocasní ploutve, alespoň o polovinu delší, než té horní. Při plavání tvor ocasní ploutví mrskal ze strany na stranu a mohl dostát rychlého pohybu. Hřbet lemovaly dozadu zahnuté ostny, z nichž ten největší, tvořený kostí, představoval prototyp hřbetní ploutve. Neví se přesně, k čemu Pteraspis těchto ostnů využíval, někteří odborníci si troufají odhadovat, že snad zvířeti pomáhaly k udržení rovnováhy. Hlavový pancíř se jinak táhl přes více než polovinu těla. Povrch hlavy samotné se skládal z několika štítů, na předním byly umístěny oči. Dalším podivuhodným znakem byl v případě Pteraspise dlouhý, zašpičatělý čenich. Ten směřoval mírně vzhůru a rybě dodával aerodynamický tvar, takže byly její pohyby ve vodě plynulejší. Zkameněliny tohoto bezčelistnatce byly objeveny v Evropě včetně Velké Británie, a dále i v asijském světadílu a v Severní Americe. Délka těla dosahovala pouhých 20ti centimetrů, takže se mohl Pteraspis stát kořistí tehdejších velkých dravých ryb nebo pancířnatců, kteří již v té době byli plně vyvinuti. Možná mohl udržovat při životě i primitivní čtvernožce, jejich čas již ve spodním Devonu také nadešel...
Popisy Pteraspise nejsou v knížkách o pravěku moc časté, ale sem tam se někde objeví. Příkladem je i kniha "Dinosauři a život v pravěku".
Příště obojživelný Eogyrinus!
6 komentářů:
Tak tohle je ohromně zajímavý živočich, vždy mě zkrátka fascinoval, ten popis se ti velmi povedl, krásné! Těším se na popis rodu Eogyrinus.
Skvělý popis. Nevím proč, ale tenhle tvor mi vždy přišel nějakým podivným způsobem sympatický - asi kvůli té zbroji.
Sníh? Ha ha ha. Jediný sníh je polystyrénový a padá nám ze školy protože jí pořád zateplují. No a když teď zmizela i ta námrza tak jsou mi ty zimní boty jak Velociraptorovi dráp na hloubení nor.
Moc povedené:-)
Taky doufám.
Velice povedený článek! :)
Okomentovat