Vznik Himálaje

Dnes je první zimní den a já přemýšlel o nějakém chladnějším tématu, které bych zde představil. Poté mne napadlo vytvořit článek o vzniku jedné z nejdrsnějších oblastí světa... Snad si tedy článek užijete a dozvíte se třeba i něco nového!

Himálaj. Asijské pohoří, které od sebe odděluje Tibetskou náhorní plošinu a Indický subkontinent. Patří mezi nejmladší pohoří na Zemi, a také mezi největší. Hora Ču-mu-lang-ma, proslulá po celém světě jako Mount Everest, je s výškou 8 848 metrů nad mořem nejvyšším bodem naší planety. Kromě toho i další vrcholy, včetně K2, Kančendžengy, Lhotse nebo Makalu přesahují svou výškou neuvěřitelných 8 kilometrů. Jak je možné, že nejvyšší místa naší planety se nacházejí právě zde? Za to může právě geologické utváření Himálaje. Toto neuvěřitelně kruté prostředí, ve kterém nežije mnoho živočišných druhů, se začalo utvářet teprve v třetihorách. Jak to ale celé začalo? Pro odpověď bychom se museli vrátit zpět v čase už o nějakých 200 milionů let. Neviděli bychom vznik Himálaje, ale rozpad obrovského superkontinentu jménem Pangaea, ze kterého se kromě Gondwany a Laurasie oddělilo i několik menších souší. Mezi nimi byla i Indická deska, která byla předtím spjata s Afrikou a Madagaskarem. Indická deska dále postupovala mořem na sever, až se nakonec dostala k té eurasijské. Geologové vypočítali, že zhruba před 70 miliony lety se Indie pohnula na sever o asi 15 centimetrů za rok, a odd té doby už do vypadalo podobně. Představte si tedy, o kolik kilometrů se posunula za celé desítky a desítky milionů let! V mladších třetihorách tedy došlo k naprosto nevyhnutelné srážce. Indická deska se dostala do veliké kolize s Eurasií a začala se pod ní zasouvat. Výsledkem bylo obrovské zvednutí Eurasijské desky v místech nárazu, takže došlo k utvoření ohromně vysokých pohoří-kromě Himálaje tehdy vznikl i sousední Karákoram. Zajímavé je, že ještě desítky milionů let předtím se na území Himálaje nacházelo moře, kdysi to bylo dokonce patrně to legendární-milovníkům paleontologie kouzelně znějící Tethys. Právě posun Indické desky toto moře smazal z povrchu Země, a místo toho vytvořil úžasná pohoří. Po prehistorických mořích dnes v Himálaji najdete docela dost pozůstatků-zkameněliny ryb, amonitů, dalších hlavonožců a dokonce i zbytky dávných prekambrických stromatolitů. Právě stromatolity mohou vědcům pomoci určit, co se s pohořím dále děje. Jsou totiž obráceny podivným směrem, důvod je jednoduchý: Zemská síla je deformuje. To znamená, že vznik Himálaje úplně neskončil, a s radostí pokračuje dál. Indická deska se pod tu eurasijskou stále zasouvá a o těch několik centimetrů se na sever za rok stále pohne. To je také důvod, proč si vědci myslí, že Mount Everest by bylo nejlepší znovu přeměřit. Ačkoliv si není nikdo přesně jistý, o kolik moc každoročně jeho výška stoupne či klesne, odhaduje se, že od doby posledního měření už vzrostl minimálně o 130 centimetrů do výšky... Nebylo by dobré započítat do čísel i tuto hodnotu?

Zdrojem posledních zmíněných informací je knížka Abeceda dávných věků od Bořivoje Záruby. Právě tato kniha, stejně jako Wikipedie, mi poskytly důležité informace pro napsání tohoto článku, bez nich by určitě nevznikl...