Ptakoještěří vejce a hnízda

Po celém světě jsou nalézány stovky dochovaných kostí ptakoještěrů, kteří vládli vzduchu ve stejné době, kdy dinosauři kráčeli po suché zemi. Z hlediska fosílií tedy ptakoještěry nebo-li pterosaury jakožto celou skupinu známe celkem dobře... Ve skutečnosti však víme jen velmi málo o jejich skutečném chování. Možná ještě méně toho víme dokonce o pterosauřích mláďatech, o hnízdech a vejcích. Ale přesto existují důkazy o tom, z čeho se tito nebeští vládci líhli, a co v podobě drobounkých novorozených pterosauříků po vylíhnutí opouštěli. Neexistuje pro to dostatek důkazů, ale podle několika málo nálezů z různých lokalit se lze domnívat, že všichni ptakoještěři kladli vejce. Nemusí to být samozřejmě úplná pravda, například i někteří dnešní hadi jsou vejcorodí, a jiní zase živorodí, což může platit i u jiných dnes stále žijících skupin živočichů. Ty druhy ptakoještěrů, jejichž vejce a případně i hnízda zůstala nezničena do dnešních dnů, však alespoň prozrazují několik faktů o celé skupině... Roku 2011 byla v Číně nalezena zkamenělina ptakoještěra rodu Darwinopterus (jenž byl pojmenován podle slavného anglického přírodovědce Charlesa Darwina), na níž byla zcela patrná matka sedící u vejce. Jedná se asi o jedinou nespornou pterosauří fosílii, u níž je vidět jak rodič, tak vejce, které nakladl nebo o které se snad případně i staral. Kámen dále prozradil, že vejce muselo být relativně měkké, což lze vyčíst v porovnání se zachovalými kostmi dospělého ptakoještěra. Ale skutečný úžasný nález ptakoještěřích vajec přišel až v létě tohoto roku, jelikož v pohoří Ťan-Šan na severozápadě Číny došlo k objevu celé kolonie létajících plazů typu Hamipterus tianshensis. Celá tato kolonie hnízdila, což dokazují nádherně zkamenělá vejce-některá z nich jsou sice mírně promáčklá, alespoň jde však o další důkaz toho, že byla měkká, podobně jako u dnešních želv, krokodýlů, ještěrů nebo hadů, jejichž vejce bývají kožovitá. Ačkoliv od náhlého pochování kolonie Hamipterů písečnou bouří uběhlo již 120 milionů let, vrhl tento letošní objev nové světlo na svět pterosauřích druhů. Další nálezy pochází také z Číny, například v provincie Liaoning. Potvrzuje to však určité domněnky o tom, že létající plazi hnízdili společně? Vytvářeli si jednoduchá hnízda, do nich kladli vejce, a jelikož bylo všude kolem plno jejich sousedů, nedovolil si snad žádný predátor přiblížit se k hnízdům a stát se lupičem. Kromě toho jsou známi i někteří novorození ptakoještěři, například Pterodactylus z německého Solnhofenu, který mohl být jen pár hodin starý předtím, než zemřel a dochovala se nám o něm úžasná zpráva kdesi v geologických vrstvách pod zemí...

Doufám, že se Vám tento článek líbil, pokud ano, komentujte. V příštím roce, který začíná již zítřejším dnem, se dočkáte určitě spousty dalších článků do rubriky o ptakoještěrech!!!