Střet obou Amerik-část 11.-Lidští osadníci

Přesně po měsíci přináším už jedenáctou část seriálu Střet obou Amerik. Tentokrát se už od ostatních bude lišit svým zaměřením, které se netýká pravěkých zvířat-týká se pravěkých lidí...

Střet obou Amerik-část 11.-Lidští osadníci

Člověk se jako rod vyvinul před více než 2 miliony let ve vzdálené Africe. Zhruba v tu stejnou dobu došlo tisíce mil od lidské kolébky, mezi dvěma velkými kontinenty k dunivé ráně. Tou ránou byla srážka Severní Ameriky s jejím jižním protějškem. Střetly se dva světy, které spolu neměly co do činění po celé desítky milionů let, a valná většina tamní megafauny začal proudit z jedné světové strany na druhou. Výsledkem bylo promíchání severoamerické a jihoamerické fauny, které je dodnes jasně patrné. Lidé však v době, kdy se Ameriky srazily, byli jen nepříliš přemýšlivými tvory připomínající něco mezi chytřejším šimpanzem a naprosto podprůměrným člověkem. Nicméně po další statisíce let se druhy rozšířily z Afriky do Asie, kde žily nadále. Po velkém zaledňování spojeném s dobou ledovou před asi 20 000 lety se však cesta do Nového světa ukázala být zcela realistickou. Beringovo moře tehdy zamrzlo a vytvořila se ledová úžina, po které mohli všichni tvorové cestovat z Asie do Severní Ameriky-a lidé této úžasné příležitosti využili též. První paleo-indiáni přišli do Ameriky před asi 16 000 lety ze Sibiře. Jejich útočištěm se stala Aljaška, dále však už následoval i zbytek. Odborníci se domnívají, že k velké lidské migraci a prvotnímu osídlování Amerik docházelo během následujících tří tisíců let. Proč však do Severní Ameriky vůbec přišli? Nebyl snad alespoň tehdy pro ně svět dost velký? Odpověď je jednoduchá: Lidé sledovali migrující zvířata, od malých kopytníků až po mamuty. A když už takto přešli pevninský most mezi Asií a Severní Amerikou, museli nutně pokračovat i více na jih do Jižní Ameriky. Panamská šíje tehdy existovala už po dva miliony let a nabídla lidem okamžitě osídlit i další kontinent. Jedna velká větev paleo-indiánů směřovala do středu Spojených států amerických, kde žili nerušeně v podstatě až do příjezdu západoevropských kolonialistů v našem letopočtu. Něco podobného by se dalo říci i o dalším směru, paleo-indiánech usídlujících se v Mexiku i středoamerických deštných pralesích, konče dokonce v Amazonii. Další skupinky lidí obsadily Chile a Argentinu. Lidé však s sebou nosili také jistou potřebu lovit zvěř, a tak mnozí prehistoričtí tvorové padli za oběť našim předchůdcům. Možná jimi někteří byli i vyhubeni. Na konci doby ledové ale led roztál, Beringova úžina zmizela, lidé nemohli zpět do Asie a tak zůstali v Amerikách žít až do té doby, kdy Nový svět objevil Kryštof Kolumbus. Do té doby stačili prehistočtí a později již starověcí Američané vytvořit ve svém domově celou řadu fantasticky úspěšných civilizací... Jaké však máme o těchto pravěkých migracích důkazy? Jedním z nich je například naleziště kultury pravěkých lovců Clovis. Neví se přesně, kdy do Ameriky přišli, bylo to snad už před oněmi 16 000 lety, možná i o pár tisíc let dříve. Byli jedineční, neboť si tito lidé vybudovali skvělé strategie lovu velkých zvířat doby ledové, včetně mamutů. Svědčí o tom i nalezené pazourky, které ručně opracovávaly do ostrého tvaru, a které připevňovali na tyče a tvořili tak oštěpy. Právě tito lidé jsou dobrým důkazem prvního lidského osídlení Ameriky...

Doufám, že se Vám tato část líbila, pokud ano, komentujte. Za tento rok se mi už povedlo napsat 11 částí tohoto seriálu, což považuji za velký úspěch, možná bude pokračovat i v příštím roce...