Krokodýli jsou neuvěřitelně starobylou skupinou plazů. Spolu s ptáky patří mezi nejbližší příbuzné dávných dinosaurů, ale narozdíl od nich na konci Křídového období před zhruba 65 miliony lety nevyhynuli, a přežili do dnešních dnů. Za tu dobu se téměř nezměnili-a my si budeme povídat o neuvěřitelných znacích, které jim napomohly k přežití...
3. Ocas
Poslední základní částí těla krokodýlů, o které si budeme v našem projektu povídat, je ocas. Tato nepříliš záživně vypadající část krokodýlího těla je skutečným základem pohybu těchto převážně ve vodě se pohybujících plazů. Ačkoliv v ocasu nenajdete žádné vnitřní orgány, je složen pouze z masa, svaloviny, kostí a kůže, je vážně důležitější, než si možná někteří z Vás mysleli. Tak jak tedy vypadá dopodrobna?
Kůže na ocasu:
Jako vždy, začneme na povrchu. Šupinatá pokrývka krokodýlího ocasu se příliš neliší od té nacházející se po celé délce trupu. Drsný, tvrdý, až neprostupný pancíř horní části tvoří plátěnné desky (osteodermy), díky čemuž krokodýlové můžou připomínat někeré ze svých vymřelých příbuzných-obrněné dinosaury, kteří, stejně jako krokodýli, využívali tohoto brnění k obraně před většími a nebezpečnějšími zvířaty. Vnější povrch plátů i zde tvoří beta-keratin, narozdíl od pantové části, jíž tvoří tzv. alfa-keratin. Osteodermy na ocase jsou však poněkud vysutější a výraznější, než ty táhnoucí se po zbytku těla. Narozdíl od trupu, na ocasu se desky slučují přímo vedle sebe a vytvářejí tak dvě řady. Mnohé pláty jsou vyztuženy cévami, díky nimž je krokodýl schopen pobrat maximální množství slunečního světla k vlastnímu zahřátí. Podobně, jako je tomu u krokodýlího břicha, je i spodní část ocasu vybavena poměrně měkkčí kůží...
UVNITŘ OCASU:
Svaly:
Svaly táhnoucí se po celé délce ocasu pomáhají krokodýlům při plavání. Jsou celkem mohutné, především zhruba v oblasti jeho středu, a tak kromě rychlých pohybů a rychlého rozhrnování vody mohou zasadit i neuvěřitelně silnou a bolestivou ránu.
Kosti:
Krokodýlí ocas je tvořen cca 20 jednotlivými obratly, což mu dává tolik potřebnou délku a možnost správného uchycení svalů. Celkově je z anatomického hlediska vidět, jak se přizpůsobila i krokodýlí páteř, adaptovala se totiž na přesný výstup obratlů z trupové části těla. Za zadními končetinami už neexistuje žádná opora, což je důvod, proč krokodýlové táhnou ocas po zemi...
Jak krokodýlové plavou:
Jak již bylo naznačeno, bez ocasu prostě krokodýl není ve vodě schopen takřka žádného pohybu. Protože je ocas po stranách zploštělý, vytváří relativně velkou plochu. Při plavání svým ocasem pohybuje ze strany na stranu s téměř žádnou závislostí na zbytku těla. Mávání ocasu má sinusový vzor (S) a doslova pohání celé tělo kupředu. Při nižších rychlostech není krokodýl nucen vynaložit jakéhokoliv pohybu končetin, aby plaval dále-pohyb ocasu plavání na určené místo dopředu zajišťuje. V případě potřeby může krokodýl začít pohybovat s ocasem rychleji a tím pádem se zvýší i jeho rychlost. Například krokodýl mořský dokáže plavat rychlostí až 10 kilometrů za hodinu, když ovšem vyráží za kořistí, zvýší tuto rychlost třeba i o dalších 5 km/h. Ocas je zkrátka nedílnou součástí krokodýlího těla...
Poslední část již byla poměrně kratší, než ty předchozí, přesto však doufám, že se Vám líbila, stejně jako celý projekt Croc Anatomy. Ačkoliv jsem se na něj připravoval dlouhou dobu, byl tento projekt celkem ojedinělý, a existuje jen malá pravděpodobnost na to, že se v budoucnu na tomto blogu objeví ještě něco podobného... Budu však rád, když si přečtu Váš názor v komentářích...
2 komentáře:
Vynikající zakončení tohoto projektu.. Jejich ocas je sám o sobě velmi pozoruhodným, dřív jsem nad ním ani moc nepřemýšlel, prostě jsem ho bral jako nezbytnou součást jejich těla, až teď mi došlo, jak moc důležitý pro tyto živočichy vlastně je.. Skvělý a zajímavý článek!
Překrásný a velmi poučný díl a skvělé zakončení celého projektu. Až neuvěřitelné kolik se toho dá napsat jen o ocasu.
Okomentovat