Meiolaniidi-Zvláštní obrnění plazi

Nedávno mě napadlo, že bych mohl napsat o nějaké zvláštní vyhynulé skupině plazů. Otevřel jsem proto encyklopedii "Dinosauři a život v pravěku" a zaujal mě jeden odstavec, který mi poskytl informace pro tento článek. Tímto bych chtěl této knize trochu poděkovat za námět...

Pod slovem Meiolaniidae si asi mnoho lidí ihned nevybaví, o co by se tak mohlo jednat. Ti zkušenější alespoň okamžitě, díky příponě "idae" rozpoznají, že se musí jednat o čeleď živých organismů. Kdyby se Vás někdo zeptal: "Znáte nějaké obrněné prehistorické živočichy?", zřejmě by Vás hned napadla slova jako glyptodonti, nebo také Ankylosauři. A kdyby nápovědou, že ti obrnění tvorové z té čeledě jsou plazy, odpověď Ankylosauři by byla správná. Oni však nebyli jedinou skupinou obrněných prehistorických plazů. Představte si Váš výlet zpět v čase do třetihor či čtvrtohor, kdy již žádní dinosauři neexistovali. Náhle by se ale přímo před Vámi objevil ten podivný tvor, krytý deskami na zádech a na ocase by se nacházelo něco jako kyj... Nejde o dinosaury, nýbrž o primitivnější skupinu plazů, jde totiž o želvy! Meiolaniidae je čeledí želv, kterým se v průběhu evoluce vyvinula na ocase kostěnná boule, jež pravděpodobně sloužila k obraně. Hlava všech Meiolaniidů je také velice zvláštním znakem: velké postranní bodce byly možná užívány v boji o teritorium. Největší zástupci čeledi měli hlavu širokou až 30 centimetrů, což znamená, že ji nemohli zatáhnout do krunýře. Kostěnné ostny vyrůstající z lebky mohly také sloužit k předvádění se, podobně jako výrazné barvy u ještěrek. Meiolaniidi obývali jižní polokouli, žili v Jižní Americe a v Austrálii (nebo spíše Australasii). Museli se tedy vyvinout ještě v době, kdy si tyto dva kontinenty sousedily, respektive kdy ještě byly spojeny v jednu pevninu. Jejich původ sahá zřejmě do období pozdní Křídy, takže se vyvinuli již v dobách dinosaurů. Právě zde však začínají spory, neboť nejstarší známý meiolaniid, Niolamia argentina, byla nalezena ve vrstvách z nepříliš jistého období. Někteří odborníci zastávají názory, že jde opravdu o křídovou želvu, jiní však důkazy předkládají její výskyt až v Eocénu. Ať tak či tak, Meiolaniidi se vyskytovali určitě minimálně již před 40 miliony let a patřili mezi úspěšnou skupinu želv. Dalším známým meiolaniidem je i Crossochelys, pojmenovaný Simpsonem roku 1937. I Crossochelys, stejně jako Niolamia, pochází z Argentiny, což značí, že kolébkou skupiny je Jižní Amerika. Do Australasie se dostaly obrněné želvy během Oligocénního období, během Pleistocénu se zde později vyvinul Ninjemys ("ninja želva"), která připomínala obrovského ještěra molocha a vážila 200 kilogramů... Meiolaniidi však vyhynuli teprve nedávno. Představte si, že dokonale probádaná Meiolania se vyvinula již v Oligocénu a vyhynula teprve v Holocénu! Dříve byla pokládána za již mnohem dříve vyhynulý druh (vědci odhadovali stáří posledních jedinců na 120 000 let), teprve nedávno se však prokázalo, že jde opravdu o tvora žijícího ještě před 2000 lety! Obývala ostrovy Nová Kaledonie a ostrov Lorda Howa, Vanuatu a zdá se, že i australský kontinent. Tento rod byl skutečně velice úspěšný a žil by dodnes, kdyby však za jeho náhlým vyhynutím nestál jeden nám moc dobře známý druh: člověk. Poprvé před 3000 lety začali členové kmenů Lapita v Jižním Pacifiku zabíjet Meiolanie pro jejich maso. K vyhynutí došlo relativně brzy, po jednom tisíciletí už na Zemi nezbyl jediný kus...

Na prvním obrázku vidíte kostru rodu Meiolania, stejně jako na druhém. Druhý obrázek zároveň ukazuje i druh Ninjemys oweni... Snad se Vám tento článek o podivných, obrněných želvách líbil, pokud ano, komentujte!