Cesta pravěkým Madagaskarem 3/4

3. Éra gigantů

Stalo se to před 165 miliony lety, když se Madagaskar spolu s indickým subkontinentem oddělily od Velkého jižního kontinentu a započaly novou epochu dějin těchto oblastí. Během Křídového období, které začalo před 145 či 144 miliony lety, však evoluce na Madagaskarském ostrově dosáhla dramatických tvarů, rozměrů i adaptací. Roli hlavních predátorů vyčnívajících nade vše zde hráli draví dinosauři, z nichž někteří se naprosto odlišovali od svých bratránků z větších pevnin, jejich kořistí zase mohli být dlouhokrcí spásači vysoko rostoucí vegetace. Ale bylo toho překvapivě ještě více, a právě během Křídy nastala éra gigantů...

Nejznámějším madagaskarským dravým dinosaurem z pozdně Křídového období, z doby před 70 miliony let, je bezpochyby Majungalothus, nebo též Majungasaurus. Obě jména patří stejnému zvířeti, vznikla jen z jakéhosi nedopatření. Tento 7-9 metrů dlouhý dravec dostal jméno podle Majungy, oblasti, v níž byl nalezen. Jméno Majungatholus znamená doslova "klenba z Majungy", zatímco Majungasaurus obyčejně "ještěr z Majungy". Fosilní pozůstatky dokazují, že u rodu docházelo k častému kanibalismu. Dospělí jedinci se přiživovali na mláďatech vlastního druhu, jak to dokládají kosti nalezené v jejich břišních dutinách. Otázkou zůstává, co je k tomu vedlo? Pravdou je, že v období Křídy mělo podnebí na Madagaskaru sezónní charakter, a my dnes známe minimálně 14 druhů savců, mnohé plazy i ptáky, kteří zabíjejí svá mláďata v období nouze, kdy trpí hladem. Někteří vědci však s touto teorií nesouhlasí a považují kosti malých dinosaurů sežraných příslušníkem "vlastní rodiny" jen za sbíraný odpad, jenž dospělci odklízeli. Na Madagaskaru se vyskytoval také další dravec, Dahalokely. Byl příbuzný k Majungasaurovi, patřil do rodiny abelisauridů. Menší dravce zastupoval Masiakasaurus, "zlý ještěr", pravděodobně požírač ryb. Druh M. knopfleri je pojmenován na počest Marka Knopflera, jehož hru na kytaru tým paleontologů v době vykopávek naslouchal...

Mezi největší spásače listů prehistorických stromů Madagaskaru patří Rapetosaurus, měřící od nosu po špičku dlouhého ocasu 49 stop, tedy zhruba 15 metrů. Druh R. krausei je pojmenován na počest paleontologa, který vedl týmy při vykopávkách nejen tohoto dinosaura. Rapetosaurus se mohl stávat kořistí Majungasaura, jako především mladí jedinci, z nichž jeden nalezený měří 8 metrů na délku. Pokud Majungasaurové při lovu spolupracovali, měli velkou šanci na úspěch. Rapetosaura řadíme mezi titanosauridy. Je možné, že nešlo o jediného člena titanosauří rodiny žijícího na ostrově. V Indii nalezený Jainosaurus se mohl potulovat i baobabovými lesy Madagaskaru, stejně jako snad i Isisaurus. Pokud nám však půjde o menší dinosaury, určitě nesmíme zapomenout na Rahonavise, malého dravce podobného i příbuzného ptákům! Tvor patřil do stejné skupiny dromaeosauridů, jako jihoamerická Unenlagia. Možná byl schopen aktivního letu, nicméně některé názory tuto teorii opět nepodporují...

Nejen dinosauři však vládli pozdní Křídě Madagaskaru... Beelzebufo ampinga, ďábelská ropucha, je největší žábou, která kdy žila-měřila neuvěřitelných 40 centimetrů na délku a vážila přes 4 kilogramy, pro srovnání největším dnes žijícím bezocasým obojživelníkem je veleskokan goliáší dosahující 32 centimetrové délky. Beelzebufo byla dost velká na to, aby se živila i nově narozenými dinosauřími mláďaty. Její pozůstatky poprvé opět odkryl David W. Krause. Dokázali byste si představit setkání s tak ohromným obojživelníkem a pozorovat ho jako lovce nové dinosauří generace? Beelzebufo však nebyl jediným nebezpečným tvorem té doby, který se neřadí mezi dinosaury. Například třímetrový krokodýl Mahajangasuchus určitě lovil menší veleještěry, i když jeho zuby a čelisti prozrazují také menší specializaci na plže a korýše. Během éry gigantů však probíhal i vývoj savců. David W. Krause učinil ke konci minulého století objev rodu Lavanify, miniaturního rejskovitého savce popsaného na základě dvou jedenáctimilimetrových zubů. Jemu příbuzné Bharattherium se živilo plody, semeny i malými listy. Oba patří do velice zvláštní skupiny savců... Před 65 miliony let se však stalo něco katastrofálního-do Země narazila planetka o průměru 10 kilometrů a stejně jako ze zbytku planety, i z Madagaskaru většina druhohorní fauny a flóry vymizela. Svědky dávných dob se staly jen vysoké baobaby... A po katastrofě mohl ostrov Madagaskar, konečně po stovce milionů let nezávazně oddělen od Indie, čerstvě začít...

PŘÍŠTĚ V CESTĚ PRAVĚKÝM MADAGASKAREM: Po dinosaurech ostrov osídlila nová skupina teplokrevných obratlovců pokrytývh srstí a živících svá mláďata mateřským mlékem-savci. Vyvíjejí se primitivní poloopice a krátce před příchodem člověka je už Madagaskar k nepoznání od nynější podoby... Tak zase příště, u poslední části Cesty pravěkým Madagaskarem, v neděli 24. srpna!