Cesta pravěkým Madagaskarem 2/4

2. Zrod ostrova

Před 180 miliony lety byl ostrov Madagaskar společně s Afrikou a Indií součástí ohromného kontinentu jménem Gondwana (někdy též nazývaného jako Velký jižní kontinent). Ale zemské desky se neustále posunovaly, stejně jako se posunují dnes. Gondwana se před 165 miliony lety rozpadla na několik menších pevnin. Vulkanická činnost vedla ke vzniku Mozambického kanálu, který dodnes odděluje Madagaskar od domovského kontinentu. Ano, Madagaskar se v té době oddělil od Afriky a zůstal navázán pouze na Indii, tehdy také ostrov, i jejich budoucnost však měla být později odlišná...

Když byl během zbytku Jurského období Madagaskar spjat s Indií, vyvinulo se na tomto velikém ostrově překvapivé množství rozmanitých druhů. Mezi živočichy to byli mimo jiné i obrovití dinosauři. Nicméně vývoj dosáhl i na rostliny. Ještě v době krátce před oddělením Madagaskaru od Afriky, rostly zde ohromné baobaby, stromy dosahující na výšku až úctyhodných 30 metrů, čímž naprosto převyšovaly a dodnes převyšují i ty nejgigantičtější dinosaury ze všech. Dnes známe osm druhů, z nichž šest žije právě na madagaskarském ostrově a žijí zde již pěknou řádku milionů let-jde tedy o živoucí fosílie. Původ mají tyto rostliny též na Madagaskaru, důvodem, proč se jeden druh vyskytl v Austrálii, je dálkový přenos, k němuž došlo během posledních 30ti milionů let, to je však již odlišný příběh...

Hlavním důvodem, proč je Madagaskar v hledáčku paleontologů, jsou však určitě jeho dinosauři. Podivuhodná rozmanitost a bizarní tvary sem táhnou tyto vědce již po desetiletí. Veleještěři nalezení v horninách z Jury pravděpodobně vyjma Madagaskaru museli obývat i Indii. Byli zde nalezeni mnozí sauropodi (dlouhokrcí dinosauři), mezi ně řadíme i rod Archaeodontosaurus. Tento živočich byl teprve raným zástupcem infrařádu Sauropoda, jelikož jeho zuby jsou ještě typicky "prosauropodí". Evolučně pokročilejším byl již Lapparentosaurus, patřící do skupiny Macronaria, tento neškodný spásač vysoko rostoucí vegetace žil na Madagaskaru v období střední Jury. Dále se zde snad mohli vyskytovat i sauropodi rodů Kotasaurus a Barapasaurus. Pozůstatky těchto býložravců sice pocházejí z Indie, nikdo ovšem nevylučuje domněnky, podle kterých se pohybovali i Madagaskarem. Je však zajímavé, že dosud nebyl objeven žádný jurský masožravec, který by tyto tvory lovil, možná k tomu však dojde v budoucnosti...

Zatímco však Madagaskaru vládli dinosauři, v norách pod jejich nohama se vyvíjeli naši dávní předci-miniaturní rejskovití savci, které byste nenazvali nijak jinak, než velmi primitivní. Většina těchto tvorů vycházela lovit svou oblíbenou potravu, hlavně hmyz, až za soumraku. Například v době rozdělení Gondwany žil na Madagaskaru Ambondro mahabo, nicméně jeho zařazení do systému je stále předmětem diskuzí. Jeho fosílie byly objeveny nedaleko od zkamenělých kostí Lapparentosaura (obrázek nad textem), nějakého primitivního krokodyliana a plesiosaurida. Ambondro je velice výjimečným savcem, neboť jde o nejstaršího zástupce naší třídy obratlovců, jenž byl vybaven stoličkami! Původní nález tvoří jen asi třímilimetrová dolní čelist, ale právě tento drobný nález prozradil mnohé o evoluci savců. Vděčíme za něj právě Madagaskaru...

PŘÍŠTĚ V CESTĚ PRAVĚKÝM MADAGASKAREM: Setkáme se s Křídovými obry! Kromě ohromných titanosauroidních sauropodů a abelisauridních predátorů, stejně jako dalších podivně vzhlížejících dinosaurů, potkáme i největší ropuchu všech dob a vzdálené předchůdce ptáků! Tak zase příště, u další Cesty pravěkým Madagaskarem, v neděli 17. srpna!