Anapsidi

Na začátku tohoto týdne jsem jen tak prolistovával knihu "Velká obrazová encyklopedie Dinosauři" od Davida Burnieho, a při pohledu do slovníčku této knihy mně napadlo začít psát o třídách plazů sestavených dle zkoumání jejich lebek... Snad si tyto články užijete... Začneme u nejprimitivnější skupiny-u anapsidů!!!

Představte si, že jako vědecký pracovník naleznete lebku nějakého živočicha, nejpravděpodobněji například z druhohor. Abyste určili, o kterého tvora se jedná, musíte svůj nález dokonale prozkoumat i s pomocí nejmodernějších technologií. Poté se jedná o klíč k zjištění určitého druhu a také k přesné klasifikaci nalezeného živočicha... Právě proto vytvořila věda především pro třídu plazů čtyři podtřídy, a ty se navzájem různorodě odlišují co se týče uspořádání spánkových jam po stranách lebky, nebo také za očnicemi. Na tomto základě je poté postavena celá klasifikace určitého typu živočicha. Nejprimitivněji vzhlížející ze všech čtyřech podtříd jsou samozřejmě tzv. anapsidi. Latinské označení Anapsida náleží informální skupině zahrnující amnioty, tedy blanaté obratlovce, jejichž vejce má tři typy určitých obalů. Lépe řečeno, anapsidi jsou prostě plazi, jejichž lebka nemá za očnicemi žádné další otvory, myšleno spánkové jámy. Označení "anapsidní plaz" není zrovna vědecké, ale dá se účinně použít. Paleontologové podle fosilních nálezů soudí, že se první anapsidi objevili již v pozdním Karbonu, ovšem skutečného rozmachu dosáhli až v Permu. Některé vědecké výzkumy však tvrdí něco jiného-podle určité skupiny paleontologů jsou totiž anapsidi pouze diapsidy (členy podtřídy vybavených dvěma spánkovými jamami), u nichž se pravděpdobně z jistých důvodů během evoluce ztratily všechny otvory ležící za očnicemi. Některé molekulární výzkumy dokonce řadí moderní anapsidy k archosaurům, nic ale není zcela potvrzeno a podle odborníků tyto výzkumy jen kazí sestavu kladogramu... Dostaňme se však k anapsidům blíže jako ke skutečně existujícím živočichům. V období Permu, tedy na samém konci prvohor, existovaly na naší planetě nejrůznější a nejpodivuhodnější skupiny této zvláštní plazí podtřídy-pareiasauridi, jako například Pareiasaurus, Scutosaurus, Anthodon či Elginia, millerettidi, včetně hmyzožravé ještěrky Milleretty, a nycteroleteridi, mezi něž patří podivný "sauropsid" Emeroleter. Většina anapsidů ovšem nepřežila drtivé vymírání, které se událo ke konci Permu a na začátku Triasu, tedy na přelomu prvohorní a druhohorní éry... Dnes v našem světě najdeme pouze jednu skupinu anapsidů-želvy, a to jak suchozemské, tak i vodní. Ty se stačily vyvinout až po masovém vymírání a přežily dodnes, nicméně anomálii tu představuje právě jejich vývoj odříznutý od možných pravých anapsidů...

Kromě "Velké obrazové encyklopedie Dinosauři" mi další informace poskytla také kniha "Dinosauři objevy druhy zánik"... Příště popis Euryapsidů!