Jihoamerická fauna i flóra Robinsonova ostrova

Je to sice již dlouho, co jsem dočetl knihu s názvem Robinson Crusoe, ale před pár dny mne napadlo napsat článek se zaměřením na přírodu v knize zmíněnou. K tomu mi také pomohly krátké vysvětlivky na konci knihy. Nebudu tedy vypisovat všechny tvory a rostliny z knihy, ale ty nejzajímavější zde budou zmíněny...

Kniha Robinson Crusoe se, až na několik jiných a celkem vzdálených lokací, odehrává především na malém, neobydleném ostrově, na němž hlavní hrdina ztroskotal po mořské bouři. Loď, na které plul, mířila do Brazílie a záchranný ostrov se také nachází patrně poblíž tropické Jižní Ameriky. Za neuvěřitelně dlouhou dobu, během které bojuje o přežití, se hlavní hrdina setká i s mnoha zdejšími živočichy...

"Život v pralese Robinsona tak zaujal, že přestal myslit na cestu, a teprve po delší době si uvědomil, že ztratil směr. Bylo mu úzko. Nevěděl, kudy ven z tohoto dusného bludiště. Mezi hustými kapradinami skákalo velké množství odporných žab, míhaly se i velké ještěrky a viděl tu několik leguánů. Na větvi mezi silně vonícími květy orchidejí odpočíval obrovský hroznýš. Robinsonovi teď strachem a úzkostí bylo až špatně."

Robinson se obojživelníků a plazů možná bál, ale herpetolog by byl návštěvou "jeho" ostrova jistě zcela nadšen. Tropické deštné lesy totiž oplývají vysokou biodiverzitou a studenokrevnými tvory se to zde jen hemží...

Hroznýš královský (Boa constrictor):

Robinson v knize potká obrovské hroznýše hned několikrát. Hroznýš královský sice nepatří mezi ty největší hady, ale jeho velikost je přesto úctyhodná. Dospělí jedinci dorostou délky skoro 4 metrů a většinu života tráví na stromech, kde také žije většina z jejich kořisti. Had své beznohé tělo obtočí okolo kmenu stromu a poté šplhá až do dálných výšek. Mezi očima a nozdrama se nachází speciální orgán, jde o tepločivné jamky. S pomocí nich může hroznýš detekovat živé (aktivní, více zbarvené) předměty a poté ty neživé, díky čemuž může lovit i v černočerné tmě. V tlamě se samozřejmě nachází Jakobsonův orgán, s jehož pomocí zase hroznýš ochutnává vzduch a svým šestým smyslem tak zjišťuje, který typ tvora je nablízku. Některé zdroje uvádějí, že je v současnosti známo 9 poddruhů, některé zase, že v současnosti to bohužel nevíme. Ať je to už jakkoliv, hroznýši se určitě liší podle prostředí, v němž žijí (ti amazonští jsou pestře zbarvení, naopak pantanalské mezi tlející vegetací ani nepoznáte).

Leguáni (Iguanidae):

V knize není zmíněno, které druhy leguánů hlavní hrdina na svých toulkách opuštěným ostrovem potkal, samozřejmě je neznal, a proto se jich bál. Zkušený přírodovědec by však byl opět zcela nadšen. Leguánovití jsou čeledí podřádu ještěrů z plazího řádu Squamata (nebo-li šupinatí). Obývají především tropická a subtropická prostředí Severní a Jižní Ameriky, mořští leguáni žijí i na Galapágách, a co je zvláštní, jeden druh je znám i z ostrovů Tonga a Fidži v jižním Pacifiku a dva druhy obývají Madagaskar u Afriky. Většina leguánů je vejcorodá, největší druhy dorůstají dvou metrů na délku a všichni mají dlouhý ocas, kterým v případě obrany švihají po útočníkovi. Jinak jsou to však neškodní vegetariáni...

Kareta obrovská (Chelonia mydas):

Velký druh mořských želv, měřící na délku okolo 1,5 metru, váží až 180 kilogramů, dožívá se i 50 let a ohrozit ji mohou jen některé druhy žraloků a samozřejmě lidský druh. Karety se z důvodu kladení vajec musejí z moře vracet na souš, nakladou velkou snůšku vajec, jež poté zahrabou a vrátí se zpět do vodního prostředí. V minulosti byla jejich vejce často vyhledávána námořníky, kteří chtěli zahnat hlad, vejce jsou prý výborná i nesolená, syrová.

Aguti (Dasyprocta):

Tento rod hlodavce je blízce přibuzný nutriím či kapybarám. Robinson je s oblibou lovil a z jejich kůže si zkoušel dokonce vyrobit boty, avšak neúspěšně. Aguti žijí po celém severu Jižní Ameriky a lidmi byli tito tvorečkové vysazeni i na Malých Antilách v Karibiku. Žije v široké škále prostředí, od savan až po tropické deštné lesy.

Kosmani (Callitrichidae):

Tyto malé opičky potkal Robisnon jednou v tropickém pralese. Jejich zařazení zůstává pro vědce dosud otázkou, někteří je považují za samostatnou čeleď ploskonosých primátů, jiní jen jako podčeleď čeledi malpovitých. Nehletě na to se však jedná o nádherná zvířata, někdy se jim říká i "drápaté opičky", jelikož místo nehtů mají na prstech drápy. Jsou to všežravci...

Termiti (Isoptera):

Když se Robinson poprvé vydal na průzkum vnitrozemí ostrova a spatřil hnízda termitů, zalekl se, že narazil na obydlí domorodců. Až později zjistil pravdu. Termiti, nebo také mravenci všekazi, a pro nesmírnou žravost jde prý o nejobávajší hmyz tropických krajin. Nadzemní hnízda mohou měřit na výšku i několik metrů!

Další živočichové: Na Robinsonově ostrově žili také vřešťani, hluční primáti z čeledi chápanovitých, kteří hlavního hrdinu knihy jistě zaujali. Dále šlo i o papoušky (jednoho z nich si hlavní hrdina chytí a chová jej v kleci jako mazlíčka), divoké kozy a i když zde nejsou zmíněni, musel potkat i jedovaté druhy hadů. Mezi nimi to mohl být zcela jistě i terciopelo, s oblibou po celém světě nazývaný jako fer-de-lance. Název patří dvěma křovinářům z rodu Bothrops, B. asper i B. atrox, z nichž oba mají dlouhé jedové zuby zasunuty v otevíratelných dásnech. Většina ušknutí končí smrtí, proto se ve střední Americe přezdívá těmto tvorům equis (španělský výraz pro písmeno x, což znamená jednoduše smrt). Patří mezi zmijovité, co čeledi, kam řadíme i zmije, chřestýše a ploskolebce. Kromě těchto živočichů jsou v knize zmíněni i mnozí další...

Papája obecná (Carica):

Tento melounový strom se podobá palmě. Jejich semen využívají jihoameričtí domorodci jako pepře. Z čerstvých ran plodů papáje vytéká i tekutina, která pomáhá v boji proti svrabu. Papájové listy jsou jedovaté-někdy se proto papáji říká "strom šípový", neboť indiáni své zbraně namáčejí do jedovaté šťávy...

style="text-align:left">Chininovník (Cinchona):