Cesta pravěkým Madagaskarem 4/4

4. Ostrov pod nadvládou savců

Ke konci období Křídy a též i ke konci druhohor se Madagaskar zcela odtrhl od indického subkontinentu a mohl tak konečně "volně začít". Před 65 miliony lety narazila do Země planetka o průměru 10 kilometrů a vymazala ze světa všechny dinosaury, ptakoještěry i gigantické mořské plazy, načež umožnila tvorům žijícím pod nohama gigantů ovládnout nový svět. Ani ostrov Madagaskar, na kterém z druhohor nezbylo nic jiného, než vysoké baobaby, nebyl výjimkou. Savci se rychle šířili po celé naší planetě a někteří skutečně neobyčejní se dostali právě na Madagaskar...

Když řeknete nějakému přírodovědci slovo "Madagaskar", pravděpodobně se mu ihned vybaví skutečný symbol zdejší přírody-nejrůznější druhy poloopic. V podstatě všichni primáti s výjimkou člověka dnes na ostrově žijící jsou poloopicemi. Tato překvapivě různorodá skupina primátů zahrnuje outloně, africké komby, lemury a ksukoly, poslední dvě jmenované skupiny žijí dnes již pouze na Madagaskaru. Všechny tyto tvory spojuje do jedné rodiny (až na ksukoly) speciální znak-tzv. zubní hřebínek složený z dolních špičáků a řezáků, sloužící k pročesávání srsti. Podle některých teorií se Madagaskarští lemuři vyvinuli již před 80 miliony lety v dobách dinosaurů, fosilní důkazy to ovšem nepotvrzují. Donedávna byla nejstarší pravěká poloopice stará "pouhých" 37 milionů let, v prosinci minulého roku se to nálezem rodu Djebelemur z Tunisu změnilo a poloopice se staly o 13 milionů let staršími. Nikdo si však není příliš jistý, jak docházelo k jejich vývoji. Jisté je, že se poloopice nějakým způsobem na Madagaskar dostaly, možná pomocí nějakého přírodního voru, s jehož pomocí překonaly již tehdy existující Mozambický kanál, a jelikož zde byli izolováni, evoluce je proměnila na lemury živící se různými druhy hmyzu. Snad se to stalo už ke sklonku dob dinosaurů, snad později... Dnes na Madagaskaru najdete skutečně velkou diverzitu těchto primátů, jsou to endemiti (tvorové vyskytující se pouze na jednom izolovaném místě) a zdokumentováno bylo téměř 100 druhů...

Lemuři nebyli jedinými savci, kteří svým podivuhodným vezezřením proslavili ostrov. Mezi další patří bodlíni. Tato zvláštní skupina savců je k nalezení pouze na Madagaskaru, anebo v některých mírně izolovaných částech africké pevniny, a vyniká výbornou přizpůsobivostí nejrůznějším typům prostředí: někteří bodlíny žijí ve vodě, další vysoko ve stromech, někteří se specializují na život při zemi... Jsou to všežravci. Někteří vzhledem připomínají vačice, jiní zase ježky-jsou příkladem kovengentní evoluce, kdy se skupina živočichů adaptuje na život v určitém prostředí podobném tomu, jako tvorové ze zcela jiné části planety, a právě proto jsou si bodlíni s již jmenovanými savci tolik podobní. Ti nejstarší z nich pocházejí z hornin vytvořených během Miocénu, tedy mladších třetihor (Neogénu), v Keni, ovšem ještě během stejného geologického období se jim podařilo kolonizovat madagaskarský ostrov, jako například rod Geogale aurita. Výzkumy bodlíních DNA potvrzují, že mají být právem řazeni do rozsáhlého kladu Afrotheria (dříve byli naopak klasifikováni jako hmyzožravci). Jejich nejbližšími příbuznými jsou tedy hrabáči a sloni!

Během několika milionů let Madagaskar osídlili také někteří vrcholní predátoři. Dnes jsou to například fosy, které se vyvinuly minimálně v období Miocénu, možná jsou však i starší. Fosilní důkazy potvrzují jejich výskyt na ostrově minimálně už před celými 20 miliony let. Jsou příbuzny promykám, ačkoliv vypadají spíše jako menší kočkovité šelmy. Jejím příbuzným je fanaloka-zvláštní jméno pro zvláštní promykovitou šelmu lovící v noci. Známým nokturálním lovcem z madagaskarských pralesů je však také lemurům podobný primát ksukol ocasatý. Spolu s lemury měl, zdá se, stejného předka. Mezi další madagaskarské poloopice patří i indriové. Za ty uplynulé desítky milionů let však některé skupiny lemurů již vyhynuly. Například takoví "lenochodí lemuři", mezi něž řadíme i rod Palaeopropithecus. Nové radiokarbonové metody ukazují, že tento rod žil na Madagaskaru ještě v našem letopočtu! Důvodem, proč vyhynul, budou zřejmě opět lidé, kteří ostrov osídlili před pár tisíciletími. Ti jsou také dnešními vládci ostrova Madagaskaru...

Jak vidíte, Madagaskar měl skutečně podivuhodnou prehistorii! A tím náš čtyřdílný seriál, Cesta pravěkým Madagaskarem, končí...