Správce dinosauřího parku - Záchrana a překvapení

Přináším další část Správce dinosauřího parku, týdeníku ošetřovatele Dana Jamesona, který v posledních pár týdnech prožil nevídané a nebezpečné dobrodružství...

Záchrana a překvapení

Jakmile jsme vrtulník zahlédli, utíkali jsme na co jen nejvýše položené místo, začali jsme na něj volat a mávat rukama. Pilot si nás určitě ihned všiml a také okamžitě začal přistávat. Situaci však komplikoval neuvěřitelně silný vítr. Po téměř čtvrt hodině neúspěšného klesání helikoptéra konečně přistála. Její pasažéři ale nebyli z Dinosauřího parku. Také proto mě poté, co vystoupili, zaujal ten nápis na stěně vrtulníku: Operace Hon na Kronosaura. Pilot byl američan, ale ostatní členové posádky mluvili španělsky. "Co tady děláte?!" zeptal se nás zděšeně pilot. "To by bylo na dlouhé vyprávění. Uvízli jsme tu při jedné expedici." odvětil jsem v rychlosti, ale vyrušil mě děsný řev. Byl to ten Ceratosaurus, jenž mne asi hodinu předtím pronásledoval. "Do vrtulníku. Dělejte!!!" zařval američan. Než jsme se naděli, ocitli jsme se již ve vzdušném prostoru. Ceratosaurus na vrtulník strašně řval. "Vy budete z Dinosauřího parku, že?" zeptal se nás američan, přičemž spolehlivě řídil helikoptéru. "Jak to víte, pane?" optal se ho Tim. "No, zkrátka, výpravy koho dalšího jezdí na Isle of Die?" uchechtl se pilot. Další členové posádky se na nás dívali spíše s odstupem, velmi nedůvěřivým pohledem. "Operace Hon na Kronosaura, helikoptéra číslo 14, americko-kostarická posádka, přistaneme na Tedově ostrově, opakuji..." hlásil američan do vysílačky. Bylo nám s Timem jasné, že se už brzy ocitneme zpět v naprostém bezpečí Dinosauřího parku. A to se také stalo. Helikoptéra přistála na pobřeží. Tam již stála spousta lidí, mezi nimi i Charles. Jen co jsem vyšel z helikoptéry, okamžitě jsem byl přivítán, stejně tak i Tim. "Nemyslel jsem si, že můžete být na živu. Poslali jsme pro Vás čtyři výpravy, ale žádná z nich nebyla úspěšná! Kromě toho, že ta první hned našla Olivera." prohlásil radostně Charles. "Kdy se konal pohřeb? Moc mě mrzí, že jsem na něm nebyl..." odvětil jsem dívajíce se do země. "Pobřeb se konal ve státech," smutně vydechl Charles, "i když z jejich těl mnoho nezbylo." "Charlesi, jak to myslíš?" optal jsem se. "Však víš, ti dva, které zabil Kronosaurus nedaleko našeho ostrova-pracovníci parku," odpověděl Charles, "ale důležité je, že ty žiješ! A to je na tom to nejlepší! Vlastně žijete vy dva. Byla to hrozná expedice, ale nikdo naštěstí nezemřel. A teď už pojď, dáš si teplou sprchu!" "Cože?" položil jsem mu nechápavou otázku...

"I ty starý brachu!" zvolal na mě kdosi a hned mě objal, aniž bych věděl, kdo to je. Jakmile jsem se vzpamatoval, uviděl jsem před sebou Oliverův obličej. "To není možné! Je tohle jen sen?" řekl jsem s překvapením. Zdělil jsem Oliverovi, že přece zemřel, že jej zabili Raptoři, ale on mi hned vše vyložil na pravou míru. Pověděl mi, že zatímco mi padali z kopce, síťovou pistolí skolil jednoho z Raptorů, poté popadl klacek, aby se bránil dál, ale jeden z dinosaurů na něj skočil a on padl na zem. To byly scény, jež jsem viděl. Pak však následovaly i ty, jež jsem viděl nemohl. Oliver se klackem po Raptorovi ohnal a ten spadl, ale hned se zase postavil. To už však Oliver pádil do lesa. Raptoři se hnali za ním, ale on dokázal vylézt na vysoký blahočet, div se pod jeho nohama všechny ty větve nezlámaly. Raptoři ho na stromě udrželi dvě hodiny. Poté odešli. Oliver znal jejich chování a musel na stromě přečkat celou noc. Ráno hledal zbytek výpravy. Došel na pobřeží a o pár hodin později po nás pátral. Z důvodu toho, že nás nenašel, myslel, že již nežijeme. Tak takhle se to tedy stalo! Proto na místě údajné Oliverovy smrti nebyly kusy masa, žádná mrtvola a ani kapka krve... Ani nevíte, jak moc jsem z toho rád...

Možná to vypadá, že trable byly vyřešeny, ale skutečné problémy zase přijdou... Možná dokonce dříve, než byste čekali! O tom ale v příští části!!!