K napsání tohoto článku mi pomohl především doslov z knihy Josefa Augusty "Zavátý život". V té můžete najít podrobnější informace...
Jméno živočicha: Deinotherium,
Období: Pozdní Miocén, před 10 milióny lety.
Roku 1863 se přihodila v Českých zemích, tehdejší součásti Habsburské monarchie, obdivuhodná událost. Na železniční trati vedoucí z Brna do České Třebové, v místech, kde cesta prochází Opatovském, zřítil se tehdy ohromný kámen u překopu. Dozorce trati Štěpánek musel takovému problému věnovat pozornost, aby mohly vlaky i nadále místem projíždět. Padlý kámen ovšem nezpůsobil problémy, nýbrž velikou radost. Svým pádem totiž zcela odkryl zachovalou kostru prazvláštního zvířete s nepříliš dlouhým chobotem a podivně vyhlížejícími kly, usazenými na dolní čelisti. Štěpánek byl velmi pohotový a okamžitě vytvořil nákres fosilie. Brzy nato byli na Opatovsko povoláni vědečtí pracovníci z Prahy, univerzitní profesor Julius Sax a Antonín Frič, pozdější slavný paleontologický pracovník, toho času však zatím jen asistent Národního muzea v Praze. Objev je určitě naprosto uchvátil. Ten tvor, kterého tam našli vtisknutého ve skále, byl Deinotherium. Leželo tam, uzavřeno v hornině z pozdního Miocénu a do té chvíle ještě čekalo na svůj tak významný nález. Pohřbeno bylo i s kmenem třetihorního jehličnanu. Z nějakého důvodu se tehdy Antonín Frič domníval, že díky tomu muselo zahynout přirozenou smrtí. Nicméně, kámen, který se tehdy odloupl a spadl na trasu železniční trati, byl vrahem. Až profesor Josef Augusta s pomocí archívu doktora Jaroslava Pernera dokázal usoudit, že smrt Deinotheria mělo tragický sklon (čímž se také zabývá jeho povídka Smrtící bouře, mapující smrt tohoto tvora na Opatovsku). Ještě jedním byl však tento nález výjimečný. Například famózní vědec Georges Cuvier předpokládal, že Deinotherium, známé v té době již z mnoha dalších částí Evropy, že jde vlastně o pravěkého tapíra. Důkazem pro něj byl fosilní chrup. Kvůli pozdějšímu nálezu z Německa zase došlo k mylnému tvrzení, jež tvrdilo jediné: Deinotherium je vyhynulý hroch. Ale až opatovské Deinotherium, tak výtečně fosilizované ve skále, prozradilo paleontologům skutečnost. Byl to obrovitý chobotnatec a je poctou, že žil i na našem území...
Na dvou přenídherných obrázcích vidíte Deinotherium v podání mistra Zdeňka Buriana. O čem bude další část, to Vám neprozradím, ale těšte se na ni!
4 komentáře:
Zaujímavé, nevedel som, že takéto živočíchy sa našli aj v Česku. Vážne ma zaujíma, o čom to tam budeš písať nabudúce.
Tak to pokládám za naprosto brilantní článek, vážně mnoho zajímavých věcí jsem se tu dnes dozvěděl,skvělééé!!
Akurát som si všimol tvoje komentáre u mňa na blogu a musím sa ti za ne poďakovať.
Opravdu moc zajímavý článek. O tom blavanu bych doslova řekl: Země vydala svá tajemství. Zajímá mě co bude příště.
Okomentovat