Pravěké safari-Za dinosaury do Japonska (1/2)

Příběh, který jsem Vám tak dlouho sliboval, je konečně tu. V podstatě však bude "nekonečný", jelikož Vám možná již známý hrdina bude cestovat časem do všemožných období, na všemožná místa a za různými zvířaty. Doufám, že si ho užijete...

Pravěké safari-Za dinosaury do Japonska-část první:

Jmenuji se Jack Sectict, jsem zoolog, dobrodruh a také paleontolog a cestuji po celém světě, abych se setkal s největším počtem živočichů a také je natočil. Již poněkolikáté jsem se však rozhodl vypravit se na dobrodružnou cestu do pravěku, na pravěké safari a potkat ta největší zvířata, která kdy žila...

Díky paleontologickým nálezům z Japonska, které jsem studoval přímo v terénu, jsem měl jasno ohledně prehistorie tohoto asijského souostroví. Má první výprava mne zavedla 128 milionů let proti proudu času, do geologického období zvaného Křída. Na cestu jsem byl zcela sám, byl jsem však vybaven třemi švédskými vzduchovými puškami, jež byly schopny vystřelit jedovatou šipku a zabít zvíře. Dále jsem měl s sebou i pistoli s třaskavými ranami a alarm, který by zahoukal v případě, kdyby se do blízkosti tábora dostal nějaký nežádoucí návštěvník. Poté jsem nasedl do svého Landroveru a rozhodl se porozhlédnout se konečně po okolí. Přijel jsem sem hledat velké japonské dinosaury a věděl jsem hned o třech. Obloha byla zatažená, foukal studený vítr a pod džípem, kterým jsem vjížděl do krajiny, rostl mech a čas od času se kolo zabořilo do louže. Dobře jsem ale věděl, že velcí dinosauři se brzy objeví. Zajel jsem k nízko rostoucímu cykasu v malé roklince a spatřil něco překrásného... Stádo velkých býložravců, Fukuititanů, pasoucích se na zeleni. Ten pohled mi vyrazil dech. Byli to velcí sauropodi a já viděl několik kostí, které jim patřily. Mé očekávání se naplnilo. Fukuititani strhávali listy cykasů, jehličnanů a jiných rostlin dolů. I tak se u mě našlo malé zklamání, doufal jsem totiž, že zahlédnu mláďata. V okolí nebyly ani vejce a mezi dospělými jedinci se nenacházel ani jeden mladý kus. Brzy mi to ale vynahradila má další dobrodružství. Rozhodl jsem se pořídit pár jejich fotek, aby si o nich veřejnost udělala nějakou představu. Jednomu samci se to ale moc nelíbilo a zahnal mě zpátky k džípu. Když jsem do auta nasedl, začal jsem myslet na další dinosaury, kteří v této oblasti žijí. Pěšky jsem se toulal po oblasti celé hodiny a viděl stále víc a víc stád Fukuititanů, v některých jsem zahlédl konečně i mladé jedince. Ale to hlavní, proč jsem na místo přijel, jsem nenašel. Při návratu do tábora se strhl pořádný liják. Jel jsem mezi cykasy a neviděl, co je přede mnou. Všechna skla byla mokrá a ani stěrače mi moc nepomohly. Nacházel se přede mnou jen rozmazaný obraz. Ten potom něco přerušilo, když se to táhlo džunglí. "Safra!" zařval jsem. Tvor mi Landrover málem převrátil, rychle jsem odsunul okýnko. Bylo ale pozdě. Dinosaurus se ztratil v džungli. Sám za sebe jsem v tu chvíli doufal, že to byl v celku neškodný Fukuititan, ten by ale v džungli neměl co dělat. Konečně tu bylo něco pro mě. Přítomnost velkých, masožravých dinosaurů...

Ráno vysvitlo slunce. V noci jsem měl docela velký strach a celou noc jsem nespustil vzduchovku z očí. Alarmové zařízené mě ale neprobudilo. Docela mě začalo zajímat, co jsem to v noci viděl. Vím, že oblast obývali dva velcí masožravci, toto musel být jeden z nich. Netroufal jsem si ale tipovat, který. V poledne jsem se vrátil k džungli. Vypadala úplně jinak, než v noci. Spíše mi připomínala les z mírného pásma, až na ty cykasy tu byly jen jehličnany a hnědé, tlející jehličí spolu s listy cykasů leželo na zemi. Držel jsem se okraje džungle, protože jsem měl strach, že hlouběji v lese žijí tucty takových predátorů. Narazil jsem ale na tříprsté stopy, kousek od místa, kudy jsem v noci projížděl. Při cestě dál jsem ucítil pořádný zápach. Byl to zápach mrtvého zvířete, já odhrnul křoviny a deset metrů přede mnou stál velký predátor nad mršinou Fukuititana. Byl to Fukuiraptor, asijský příbuzný Afrovenatora. Splnil se mi můj celoživotný sen. Má radost ale moc dlouho netrvala. Tento velký dravec měří více, než 4 metry. Můj pach brzy zafoukal k němu a Fukuiraptor se rozhodl najít čerstvější potravu. Mě...

Jak Jackovo první safari dopadlo se dozvíte v příští části, kterou uveřejním určitě ještě v průběhu tohoto týdne...