Monstra ze severní Austrálie 8/10

Minulá část:

Australovenator zaútočil na samce Anhanguery, který pil u jezera. Ošklivě ho drapnul na záda a při pokusu zastavit jej si navíc ptakoještěr mírně pochroumal křídla. Od dravcových čelistí vyvázl jen tak tak. Hladový predátor, nyní navíc bez svého bratra, se vrátil do lesa. Pro tuto chvíli bylo nebezpečí zažehnáno. Ale Australovenator není jediným dravým zvířetem, které Austrálii obývá...

Monstra ze severní Austrálie 8/10:

Ráno dalšího dne bylo pro Muttaburrasaury časem ohromného zděšení. Asi pět mláďat se přes noc ztratilo. Naše samice v tuto dobu hlídku nedržela, ale ostatní býložravci, kteří byli na stráži, také nic nezahlédli. Pro stádo to bylo velikou ztrátou, ač většina mláďat přesto přežila. Toto ráno k jezeru přišla také matka rodu Laellynasaura se svým mládětem. Malý tvoreček se přišel napít k jezeru a jeho pozornost zaujala tmavá silueta, kousek pod hladinou. Mládě vyhupkalo po kmenu padlého stromu, které připomínalo takové "pravěké molo" a všimlo si, že se jedná o jakýsi druh podvodní rostliny. Ihned začalo rostlinku vytahovat. Jenže kořeny pořádně držely a nechtěly pustit. Mládě se všech sil tahalo a jeho matka najednou zneklidněla. Než stačila mládě varovat a přiběhnout k němu, vtrhl z vody na pár vteřin jakýsi ďas s hlavou obojživelníka a stáhl dinosaura pod vodu. Na hladinu vystříkl pramínek krve, ale to bylo vše. Vylekaná matka se skryla za stádem Muttaburrasaurů, již hodujícím na podokarpech. Tím útočníkem byl Koolasuchus, velký obojživelník. Zdejší vody krokodýly netáhnou a proto tento obr přežívá již jedině zde. Ale jeho vyhynutí se také blíží. Muttaburrasauři usoudili, že mláďata sežral Koolasuchus a proto své přeživší potomky vždy na cestě k vodě raději doprovázeli. Koolasuchus se od té doby neobjevil...

Večer se Muttaburrasauři uložili k spánku. Tato noc však klidná nebyla. V noci se najednou k napajedlu přicházejí napít úplně jiná zvířata, než za bílého dne. Z druhé strany k lesu přišla trojice zvláštních dinosaurů. Jejich zabijácký pohled by děsil i mrtvého, ale býložravci teď spali. Na nohou měl každý z nich srpovitý dráp. Byli to raptoři, nějací příbuzní Velociraptora či Dromaeosaura. V šeru by je nebylo skoro ani poznat. Bez dlouhého uvažování se potažmo přikradli k Muttaburrasaurům a než mláďata začala pištět, jejich krky rozřízl kterýkoliv tesák v raptoří hubě. Tím nicméně vše neskončilo. Protentokrát to ale raptorům stačilo a vrátili se do lesa...

Pokud se Vám osmá část líbila, komentujte. I dospělých Muttaburrasaurů brzy ubyde. Léto končí a začíná každoroční stěhování zpět, domů. Mláďata byla vyvedena, ale to neznamená, že úspěch iguanodontidních býložravců zůstane na stejné příčce, na které nyní jsou...