Cryolophosauří život 23/30

Minulá část:

Nějakou dobu po záplavě pobřeží zde Cryolophosaurus jako dravec opět zůstal sám a jeho život se stal stejným, jako dávno předtím. Náhle se to však změnilo, když uslyšel jiný řev Cryolophosaura. Jedinec jeho druhu se tu noc ukázal a samec zjistil, že navíc není sám, protože samici doprovázelo mládě. A to jen znamená, že se blíží smečka, hledající nové území...

Cryolophosauří život 23/30:

Samice vyšly z lesa na pobřeží a sklonily hlavy. Začaly patrně požírat mrtvé amonity a ryby a vůbec vše, co za noc moře stačilo vyplavit na tuto část pláže. Samec přestal řvát, aby neupoutal jejich pozornost a nedošlo k tomu, aby jimi byl napaden. Stále byl však velmi nervózní a hlasitě dýchal. Jeho instinkty mu jasně říkaly, co se dříve či později stane - má to být jen otázkou času, pokud tedy smečka neodejde. Ráj na zemi se už zemi se už zase změnil na místo plné strachu a nebezpečí. Pak se ale z lesa ozval ještě jeden řev. Náš samec zdvihl hlavu a hlasitě odfrkl. Jednalo se totiž o řev ještě dalšího Cryolophosaura, tentokráte byl však mnohem hlubší, takový, jako mají samci. Náš samec to už nevydržel a začal výhružně řvát na všechny strany. Bylo naprosto jasné, že byl zcela zoufalý. Přiběhl k samicím a mláděti a začal s teritoriálním odstrašováním, aby je zahnal. Většina polekaných samic odkročila pomalinku do lesa, zato se však řev cizího samce ozýval z čímdál menší vzdálenosti. Pak náhle vše utichlo...

Jen asi minutové ticho na chvíli vylákalo na břeh skupinku Tanystropheů a vylekaní, po nebi poletující Eudimorphodoni se konečně usadili do svých hnízd v korunách stromů. Pak ale celý koloběh začal úplně znovu. Náš Cryolophosaurus ještě jednou pořádně zařval a vrhl se do džungle. V temnu nicméně nic neviděl, takže se vrátil zpátky. Zalehl do svého pelechu a usnul. Zbytek noci byl již velmi klidný, moře poklidně naráželo vlnami o mírný pás pobřeží a vynášelo další zbytky mrtvých zvířat z moře. Nemilé překvapení mělo přijít až následujícího dne...

Pokračování zase příští týden... Pokud se Vám třiadvacátá část mého příběhu líbila, komentujte...