Minulá část:
Večer chtěl jít Cryolophosaurus už spát, ale náhle se objevila bouřka. Vše živé bylo rázem vystrašené. Cryolophosaurus na to sice nebral nijak ohledy, avšak, brzy se vyhnala i všechna zvířata z lesa. Blesky uhodily do všech možných stromů a skupinky prosauropodů i Coelurosaurů se vyhrnuly na pláž. Všude byl zmatek. Z dálky se v moři objevila silueta obří supervlny, která měla zasáhnout pobřeží. Bylo pravděpodobně již pozdě na útěk...
Cryolophosauří život 21/30:
Dinosauři kolem samce vyděšeni k smrti běhali, ptakoještěři mu kroužili nad hlavou a snažili se najít co nejvyšší bod ve vzduchu a on sám nemohl nic dělat, než jen řvát. Byl to jen asi zlomek sekundy, možná sama vteřina či dvě. Veliká vlna otřásla pobřežím a pobrala vše živé. Nebyla jedinou. Brzy ještě přišly další. Zvířata, zaplavena ve vodě, která se již do moře nevrátila, se buďto pomalu dusila, anebo se pokoušela vyplavat na hladinu. Samec Cryolophosaura otevřel oči a první, co spatřil, byly rozmetané kmeny stromů a kusy dinosauřích těl. Jen občas se tu hnulo nějaké zvíře, vylezlo z písku a vyplavalo na hladinu. To učinil i on sám. Jakmile vynořil hlavu, těžce vydechl a z úst vyplivl spoustu vody. Pravděpodobně byl zraněný, na zádech po poškrábaly ostré kameny, které přišly s vlnou. Kolem plavala skupinka Lufengosaurů a většina jedinců zalehla na nedalekém útesu. Cryolophosaurus tam také zamířil. I když v jakékoliv jiné chvíli by se z něj tato zvířata strachovala, teď nemohli dělat nic jiného, než na něj houkat. Nepřátelství muselo být zamlženo. Na dohled nebylo daleko, ale ukázalo se, že džungle až zase tak moc neutrpěla. Po nějakých dvou dnech voda brzy slehla a ukázalo se poničené pobřeží...
Kam jen oko pohlédlo, ležely kusy stromů, mrtvá zvěř a ohlodané kostry. Lufengosauři pomalu seskálali z útesu dolů, chvíli se porozhlédli po krajině a pak už jen pádili do džungle. Hladový Cryolophosaurus se po nich hnal, ale žádného nedostal. Ačkoliv byla vlna strašlivá, masožravcům nadešly hody. Mrtvoly povalující se na písku byly dokonale získanou potravou. Z lesa přišlo také několik skupin Coelurosaurů, které si každou noc přicházely pro ohlodané kosti mrtvých dinosaurů. I když toto byl první opravdový domoc našeho samce poté, co opustil rodinu, dlouho zde zůstat nemohl. Jak se věc vyvíjela dále však nebude dlouho utajeno...
Pokračování zase příští týden... Pokud se Vám jednadvacátá část mého příběhu líbila, komentujte...
2 komentáře:
Asi na karlovce bude setkání lidí z čech, kteří se zajímají o krytozoologii, at se jendá o biology, nebo lidi co to mají jen jako koníček. Asi tam budou aj nějaké přednášky a bude se tam řešit, jesi vznikne nějaká česká kryptozoologická společnost. mělo by se jednat o sdružení lidí, kteří by se byli ochotní podílet na organizování expedic za kriptidy.
Výborná část. Nemám, co dodat..
Okomentovat